Jmenuji se Vojtěch a studuji rok na gymnáziu v Bavorsku. Aby se mi z toho všeho nezatočila hlava, řekl jsem si, že své zkušenosti hodím na papír a třeba někoho pobavím či inspiruji. Tentokrát pár poznámek k tomu, jak to tu ve škole chodí. 

Testy a známky

Dá se říci, že když se učím na test, tak už je to opravdový test. V porovnání s naším systémem se tu totiž píše podstatně měně testů a písemek než u nás. Zpravidla kdykoli se může psát tzv. Stegreifaufgabe, předem neohlášený test ověřující látku z posledních dvou až tří hodin. Asi to ale známe všichni, někteří učitelé jsou laskaví a jaksi mezi řádky naznačí, že se bude psát.

Další důležitou součástí celkového hodnocení je Abfrage, neboli ústní zkoušení. Při něm je kladen velký důraz na diskrétnost. Známku učitel neříká před třídou a už vůbec neklade spolužákům pověstnou větu: „Tak co byste mu dali?“, ale známku ohlásí příslušnému žákovi po konci hodiny. Vrcholem celého klasifikačního systému jsou Schulaufgabe. Tyto testy jsou pro změnu hlášené, někdy i třeba měsíc dva dopředu. Jedná se zkoušku shrnující větší množství probrané látky a píše se průměrně tak tři vyučovací hodiny. Výsledná známka se tak tvoří třeba jen ze tří výstupu.

Karton symbolem písemky

Proti opisování je tu rázně zakročeno. Během testů se vedle vás z obou stran tyčí vysoká rozkládací stěna z bílého kartonu. Když píšete, na souseda ani nevidíte. Tyto stěny jsou symbolem samy o sobě. Když s nimi učitel míří do vaší třídy, je očividné, že se bude psát pímenka. Mají tvar rozkládacího trojúhelníku a z vnitřní části jsou zdobeny lidovým uměním samotných studentů. Od srdíček přes křížky k přáním úspěchu nebo záznamy o tom, kterou písemku a kdy někdo za doprovodu této stěny psal.

„Co si o tom myslíš?“ „Už zase?“

Důležitým výukovým prvkem protínajícím každý předmět je analýza a vyjádření vlastního názoru. Vyjadřovat vlastní názor a strukturovat myšlenky do psaného projevu se tu v zadáních úkolů a písemek objevuje mnohem více, než jsem zvyklý. Celá výuka němčiny se orientuje spíše na rozbor textu a přiřazení k časovému období než k probírání údajů o autorech. Když se například věnuje pár hodin rozboru aktuálního článku z Der Spiegel o Zelenskému, neznamená to, že se vytváří manko autorů a děl, ke kterým se ještě budeme muset vrátit.

Pořadač vizitkou studenta

Co patří k základní výbavě každého studenta je pořadač neboli Ordner, který nahrazuje klasické sešity. Člověk si píše poznámky do bloku a listy potom vkládá do pořadače. Jednotlivé čtvrtky oddělují předměty. Upravený pořadač je známkou pilného studenta. Jak se poznámky za uplynulé měsíce hromadí, pořadač je větší a větší a často se nevejde ani do batohu. Praktickou výhodou pořadače také, že se v něm neztratí pracovní listy, které jsou velmi častou součástí výuky a důležitým podkladem pro přípravu na test.

…a příště o jednom z center Bavorska, Norimberku.