Právě si prohlížíte Bavorský zápisník: V Norimberku se střetává vzestup i pád nacismu

Jmenuji se Vojtěch a studuji rok na gymnáziu v Bavorsku. Aby se mi z toho všeho nezatočila hlava, řekl jsem si, že své zkušenosti a zážitky hodím na papír a třeba někoho pobavím či inspiruji. Tentokrát o jedné z bavorských metropolí, Norimberku.

Krajina východního Bavorska má jednu výhodu – je velmi mírná a vrcholky kopců tu dosahují maximálně pěti stovek metrů. V kombinaci s obstojnou cyklistickou infrastrukturou se jedná o ideální oblast pro výlety na kole. Přímo z Ambergu, kde studuji, vede nepřerušovaná cyklostezka až do jednoho z historických a kulturních center Bavorska a Mekky vánočních nákupů, Norimberku.

Když chcete někam dojet, vyplatí se vyrazit brzo – u kola to platí dvojnásob. Odměnou vám může být atmosféra bavorských vesniček za brzkého víkendového dopoledne, kde vládne ticho. Jediné, co můžete slyšet, je zpěv z místního kostela nebo sousedské rozhovory před místním pekařstvím. Jinak jako by vše bylo opuštěné a jediný život přebýval v ohradách místních farmářů. V tom mírovém klidu můžete nabýt až tísnivého klidu a dojmu, že tam ani nejste vítáni. Člověk si to ale nesmí brát osobně. Víkend je tu opravdovým časem odpočinku a lidé ho chtějí strávit se svými blízkými. Přesto se vyplatí na návsi zastavit, odpočinout si a načerpat trochu té nepopsatelné atmosféry.

Poklidné slunečné ráno mezi bavorskými vesničkami.

Při příjezdu do Norimberku ze severu vás uvítají rozsáhlé parky a městské jezero u moderní kancelářské čtvrti. Já se vydal přes hlavní třídu přímo k budově bavorského soudu, která v sobě velmi nenápadně ukrývá soudní místnost poválečného Norimberského procesu. Přestože se jedná jeden z nejznámějších procesů se zločinci proti lidskosti, tak nečekejte v sálu přetlak návštěvníků. Budova soudu stále funguje a do návštěvníků přístupným prostorům vedou jen malé postranní dveře.

Prohlídky s průvodcem probíhají jen párkrát týdně, a to při jednotkách účastníků. Na první pohled je podivné, že síň je menší, než se zdá z historických dokumentů. A je tomu tak. Budova byla od konce války do šedesátých let v rukou Američanů. Pro účely procesu byla síň rozšířena a poté znovu přestavěna do původní podoby. Další zvláštností je velký krucifix nad lavicí soudců. Bylo nám řečeno, že i přes jasně znějící článek bavorské ústavy si stát se vztahem k církvi v tomto ohledu nedělá starosti. Celé to tak trochu nahrává dojmu, jako by se tu žádný proces nikdy nekonal. Může se vám zdát, že jste spíš na návštěvě městské radnice než ve významné soudní síni.

V městských průvodcích se zmínka o procesu začala objevovat až s generační proměnou začátkem osmdesátých let, a to pod termínem proces vítězů. Návštěvníci mohou do místnosti až v posledních dvaceti letech, do roku 2018 se pak používala k běžným soudům. Vyvažuje to velmi propracovaná výstava v horním patře, kde se dozvíte o čtyřech základních článcích procesu a o jeho přínosu pro další válečné procesy.

Lavice soudců Norimberského procesu.

V Norimberku se odsouzení nacistických zločinů střetává se vzestupem nacismu. Na druhém konci města se totiž rozkládá původní dějiště tzv. Parteitagu Hitlerovy NSDAP. Přes čtyřicet metrů nedostavěná Kongresshalle je jakési cihlové římské koloseum. Podle původních plánů měla mít budova přes sedmdesát metrů, dříve než se ale dílo dostavilo, začala válka. Teď komplex leží ladem a v posledních letech se jedná o tom, že se ho ujme Norimberská opera.

Kongresshalle.

Samotné dějiště Parteitagu spojil architekt Albert Speer širokou třídou s okrajem starého města. Symbol propojení historie s revoluční ideologií. Na dohled od Kongresshalle přes městské jezero je Zeppelinfeld, známý ze záběrů Hitlerových projevů. Všechny symboly nacistické ideologie americká armáda po válce strhla, a zbyla tak jen kamenná tribuna na širokém poli. Na piedestal v průčelí stadionu, odkud Hitler horlivě přednášel své projevy, si ale pořád můžete stoupnout.

Zeppelinfeld.

Všechny nacistické symboly už dávno zmizely, jedna symbolika se tu ale přece jen najde. Na tribunách, které měly sloužit opěvování zločinného režimu, sedí lidé různých národností i barev pleti a svobodně si užívají víkendového odpoledne. Jakýsi skrytý symbol vítězství lidskosti.

Norimberk však není jen skanzen nacistických památek. V jádru města se nachází krásné historické centrum se středověkým náměstím, nad kterým se tyčí hrad. Před vstupní bránou do hradu je terasa, ze které se můžete shlédnout do celého města, a tak trochu si zrekapitulovat, kde všude jste už byli.

Výhled z hradní terasy.

A příště třeba o bavorských tradicích…

Vojtěch Brodský

Jsem gymplák, kytarista a amatérský herec. Zajímám se o dění ve společnosti, politiku a historii. Mám rád dlouhé cesty na kole a miluju přírodu. Jsem ze srdce skaut a rád čtu. Nyní absolvuji výměnný studijní pobyt v Bavorsku.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..