• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPolitika
  • Čas na čtení:8 minuty čtení
Právě si prohlížíte Běloruským prezidentem bude opět Lukašenko. Volby byly neférové a očividně zmanipulované

V běloruských prezidentských volbách byl již pošesté zvolen prezidentem Alexandr Lukašenko, který vládne Bělorusku již od roku 1994. Lukašenko, který bývá označován za „posledního evropského diktátora” získal podle běloruské Ústřední volební komise přes 80 procent hlasů. Naopak nejsilnější opoziční kandidátka Světlana Tichanovská podle volební komise získala jenom necelých 10 procent. Nezávislé předvolební průzkumy přitom Lukašenkovi přisuzovaly jenom kolem tří procent hlasů, zato Tichanovské nadpoloviční podporu.

Opoziční naděje Tichanovská

Volby byly velkou opoziční nadějí na reálnou změnu. Různorodou opozici totiž sjednotila a dodala jí sílu charismatická kandidátka Světlana Tichanovská. Povoláním učitelka se přihlásila ke kandidatuře za svého manžela, bloggera Sjarheje Tichanovského, který byl režimem uvězněn. Podobně dopadli také další dva silní kandidáti, jež stáli v opozici proti autoritářské vládní pozici prezidenta Lukašenka – bývalý bankéř ruské Gazprombanky Viktor Babaryka (který se těšil široké oblibě a reálně se o něm mluvilo jako o silném vyzyvateli Lukašenka), jenž byl uvězněn za „daňové podvody” a diplomat Valerij Cepkalo, který během volební kampaně ze strachu ze zatčení uprchl do Ruska.

Logo „Unie” tří sjednocených ženských kandidátek: Tichanovské, Cepkalo a Kalešnikové

Za Tichanovskou se potom sjednotily i další dvě opoziční kandidátky: Veronika Cepkalo, manželka do exilu uprchlého Valerije Cepkala a Maria Kalešniková, manažerka kampaně bankéře Babaryka. Režim kandidaturu Tichanovské uznal, protože zjevně nevěřil, že by mohla představovat reálnou hrozbu a naopak doufal, že opozici svým vystupováním zdiskredituje a zesměšní (Lukašenko zároveň hrál na konzervativní strunu a několikrát v televizi prohlásil, že žena „nemůže vést zemi, protože by se pod tou tíhou zodpovědnosti zhroutila”). To se nicméně nestalo: na předvolebních mítincích ve velkých běloruských městech byla z Tichanovské cítit nervozita a dopustila se řady přešlapů, ale shromáždění lidé ji vždy podpořili a povzbuzovali.

File:Sviatlana Cichanowskaja Vitebsk 01.jpg
Světlana Tichanovská

Tichanovské se svým charismatem a lidstvím podařilo sjednotit běloruskou občanskou společnost, lidi unavené ze zakonzervované diktatury stárnoucího Lukašenka. Tichanovská veřejně deklarovala, že o prezidentskou funkci nemá zájem: kandiduje proto, aby v případě vítězství propustila politické vězně a do půl roku vyhlásila nové, svobodné a férové volby (kterých by se mohl zúčastnit i její v současnosti vězněný manžel, kterého by podpořila).

Naproti tomu Lukašenko prohlásil sebe jako záruku stability a varoval Bělorusy před „dalším Majdanem”, čímž odkazoval na politickou revoluci na sousední Ukrajině z roku 2014, která způsobila svrhnutí tamního proruského prezidenta Janukovyče, zároveň ovšem v reakci na to Rusko zabralo ukrajinský poloostrov Krym a separatisté na východě země vyhlásili nezávislost na Ukrajině (což se zvrhlo ve válku). Lukašenko rovněž varoval předtím, že „zahraniční síly” se snaží zničit „ostrov stability”, kterým je podle něj Bělorusko. Varoval, že tyto snahy přicházejí „ze všech stran”, tedy jak z Ruska, tak z Evropské unie i Ukrajiny.

File:Alexander Lukashenko crop.jpeg - Wikimedia Commons
Alexandr Lukašenko

Napjatá situace

Nálada v zemi je už několik měsíců napjatá a podle mnohých sílí touha po změně. Lukašenkovi škodí jak špatná ekonomická situace (argumentem diktatur bývá, že sice nezajistí demokracii, ale zato materiální bohatství – Lukašenkově režimu se nedaří zajistit lidem ani jedno z toho), tak absolutně nezvládnutí koronavirové situace, které se v Bělorusku, jež nezavedlo žádná opatření, poněkud vymkla z rukou.

Lukašenko nemoc zlehčoval a radil lidem jako prevenci pít alkohol a sportovat. Zatímco oficiální státní průzkumy přisuzovaly Lukašenkovi 70 až 80 procent hlasů, nezávislé průzkumy jen mezi 1 a 6 procenty. A naopak: nezávislé průzkumy věštily drtivé vítězství Tichanovské, zato ty oficiální jí přisuzovaly jenom kolem 7 procent. V pátek, dva dny před volbami pak Lukašenko odletěl na návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina do Moskvy: to vyvolalo spekulace, že o výsledku běloruských voleb bylo předem rozhodnuto v Kremlu (vztahy Putina a Lukašenka jsou složité: teoreticky k sobě mají blízko, na druhou stranu, Rusko by rádo vytvořilo s Běloruskem federaci, čemuž se ovšem Lukašenko usilovně brání a raději se sbližuje s EU).

Brutální zásah proti demonstrantům

V pondělí ráno byly oznámeny oficiální výsledky, podle kterých znovu drtivě zvítězil Lukašenko (podle pozorovatelů jsou ovšem volby zmanipulované, nevěrohodné a volební komise je napojená na režim). Štáb Tichanovské volby odmítl uznat a ona sama oznámila, že se považuje za vítězku. V metropoli Minsku vypukly poklidné demonstrace, proti kterým pořádkové jednotky tvrdě zasáhly. Podle informací se demonstrace konaly po celém Bělorusku. Objevily se informace, že tvrdé potlačení demonstrací si dokonce vyžádalo tři mrtvé. Lukašenko potom obvinil Spojené království, Polsko a Česko z „telefonického” organizování běloruských demonstrací. Běloruská opozice následně vyhlásila na dnešek generální stávku.

I vzhledem k výpadkům internetu je zdejší situace nepřehledná. Někteří pozorovatelé dokonce mluví o vypuknutí občanské války. Podle nepotvrzených informací pořádkové jednotky střílí do demonstrantů i ostrými náboji.

Potlačení demonstrací odsoudili i čeští politici. Premiér Andrej Babiš (ANO) prohlásil: „Odsuzuji policejní násilí a brutální policejní zásah proti pokojným demonstrantům v Minsku. Je to postup, který do současné Evropy v žádném případě nepatří.” Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) napsal, že běloruské volby česká diplomacie nepovažuje za svobodné ani demokratické.

Vyjádřili se i předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Ondřej Veselý (ČSSD) i předseda senátního zahraniční výboru Pavel Fischer (nestraník). Veselý zpochybnil férovost voleb a Fischer oznámil, že bude hledat cesty, jak Bělorusům pomoci. „Myslím na všechny běloruské občany, kteří touží po svobodě a demokracii, ale svou vůli nemohli projevit ve svobodných volbách, protože ty byly rozhodnuty těmi, kdo počítali hlasy. Žádný diktátorský strom ale neroste do nebe, jednou hlas svobody už nepůjde nijak umlčet,” napsala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na Twitteru.

„Jednoznačně musíme odsoudit brutální policejním zásah proti demonstrantům v Bělorusku po neférových volbách. Byl bych rád, kdybychom se přidali k státům EU požadujícím mimořádný summit k této situaci. Svobodné opozici přeji mnoho sil a věřím v brzký obrat k lepšímu!” napsal předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Kam zmizela Tichanovská?

Včera se objevily informace, že hlavní opoziční kandidátka, Tichanovská zmizela. Ani její štáb nevěděl, kde se zdržuje. Údajně byla nějakou dobu zadržována úřady a dnes ráno se opět objevila na veřejnosti. V sousední Litvě.

Článek průběžně aktualizujeme a doplňujeme.

Vojtěch Petrů

Na Studentských listech působím od listopadu 2021 jako šéfredaktor. Píšu o politice, školství nebo lidských právech. Specializuji se na témata související se zájmem mladých lidí o veřejné dění a jejich zapojení do politiky. Jinak studuji gymnázium ve Svitavách a vedle Studentských listů spolupracuji s dalšími médii.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..