17.09.2019 22:29

Benátky filmové: jaká byla česká stopa?

Ondřej Nykl

Ne že bych byl kdovíjakým nacionalistou, nicméně vztáhnu-li letošní filmový festival v Benátkách na českou perspektivu, jednalo se o opravdu výjimečný ročník.

Nejzásadnější akvizicí byla v tomto směru jednoznačně účast Nabarveného ptáčete režiséra Václava Marhoula v hlavní soutěži. Zlatého lva si sice do zámoří odváží Todd Phillips za svého Jokera, nicméně i tak je Marhoulův úspěch opravdu obrovský. Vždyť česká kinematografie měla v nejprestižnější soutěžní kategorii nejstaršího filmového festivalu na světě svého zástupce naposledy v roce 1994 s Menzelovým Životem a neobyčejnými dobrodružstvími vojáka Ivana Čonkina.

Navíc, i když někteří diváci při světové premiéře Nabarveného ptáčete ty nejnaturalističtější scény neunesli a museli odejít ze sálu, tak kritici a studentská porota (která ptáčeti udělila cenu Film pro UNICEF) byli nadšení.

Pravdou ovšem zůstává, že snímek diváckou atraktivitou neoplývá – takřka tříhodinové černobílé syrové drama bez špetky humoru, kde mluvené slovo nezaplňuje v součtu ani deset minut. Přesto se Marhoul, režisér i producent v jedné osobě, domnívá, že po vzoru knižní předlohy autora Jerzyho Kosińského se i filmové zpracování Nabarveného ptáčete stane světovým počinem. K tomu má podle Marhoulových vlastních slov skvělé obchodní zastoupení – francouzskou agenturu Celluloid Dreams.

Jestli se ale 175 milionů korun, díky kterým se na české poměry film řadí k těm vůbec nejdražším, vrátí a Nabarvené ptáče se tak stane výdělečným, se ještě ukáže. Benátky znamenají velký příslib, záleží ale také na tom, jak film uspěje v Torontu, kde se jako vůbec první český film dostane do kategorie Special Presentations.

Příběh židovského chlapce putujícího válkou rozvráceným východoevropským venkovem ale nebyl jediný, který letos vtiskl do vlahé benátské půdy českou filmovou stopu. Po 85 letech se mezi kanály představila i zrestaurovaná podoba snímku Extase, jejíž režisér Gustav Machatý si z 2. ročníku festivalu v roce 1934 dokonce odvezl Stříbrného lva za režii. Letos se tomuto dílu dostalo dalšího ocenění, totiž Venice Classics pro nejlepší filmový restaurátorský počin. Na renovaci se podílel mj. Národní filmový archiv. V kinech bychom renovovanou Extazi měli moct navštívit začátkem roku 2020.

No a v neposlední řadě byl v sekci Horizonty uveden krátký animovaný snímek Sh_t Happens z dílny famáckého režisérského dua Michaely Mihályi a Davida Štumpfa. Česká filmová tvorba se tak letos v Benátkách představila vskutku znamenitě. Doufáme, že tomu bude nejinak i v dalších ročnících.

Komentáře