Na sklonku dubna se konal celorepublikový volební sněm TOP týmu, na kterém se volilo nové vedení. Do boje o post předsedy se proti sobě postavili Miloš Ulrich a Tomáš Mudra, který nakonec poměrem 24 ku 20 ve volbě zvítězil. Pro Studentské listy vysvětlil motivaci ke kandidatuře i plány do budoucna.
Jaká byla tvá motivace ke kandidatuře na předsedu TOP týmu?
Moje motivace byla především v tom, že mě ostatní požádali, abych kandidoval. Já si myslím, že člověk by měl držet své ambice na uzdě a do takto vyšších pozic už nechodit jen čistě z vlastní motivace. Takže to bylo takovéto první pošťouchnutí a když jsem nad tím potom přemýšlel, tak jsem zjistil, že mi to vlastně dává smysl a že bych chtěl, vzhledem k tomu, že je mi už přes třicet, TOP týmu ještě něčím pomoci.
Ty jsi byl v minulém předsednictvu na pozici člena předsednictva. Je něco, co bys ve svém minulém působení udělal jinak?
Za sebe asi ne. Za celé předsednictvo… ano. Je toho více a byla to taky jedna z věcí, proč jsem se nakonec rozhodl kandidovat na předsedu, protože jsem viděl věci, které bych já za sebe řešil jinak a úplně jsem s nimi nesouhlasil. Za sebe jako člena předsednictva, který byl zodpovědný za programovou náplň a programovou konferenci, mám nějaké nové nabyté zkušenosti a podněty ke zlepšení, ale obecně bych nic neměnil.
Teď trochu do budoucna, co je to hlavní, co bys chtěl řešit v následujících dvou letech, jakožto předseda TOP týmu?
Bližší spojení se stranou a propojení celonárodní úrovně TOP týmu s jednotlivými krajskými organizacemi. Myslím, že po covidu je třeba hodně pomoci krajům, a i kraje samotné by si měly pomoct navzájem, ale centrální úroveň by měla rozhodně hrát roli zprostředkovatele a organizátora, který už má přehled, co se děje v jednotlivých krajích.
Máš už nějaký určitější plán, jak to udělat?
Takhle, se stranou to všechno záleží na tom, jak se bude vyvíjet a jaká kooperace bude z jejich strany. Jde o jednotlivé schůzky s členy různých úrovní uvnitř strany. První z těchto schůzek bude ta s Markétou Pekarovou Adamovou a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Co se týče komunikace s kraji, tak obnovíme činnost republikové rady. Aktuálně hledáme termín pro společné jednání předsednictva a republikové rady, na kterém bychom chtěli, aby nám republiková rada připomínkovala naše programové prohlášení pro nadcházející období. Zároveň bychom zjišťovali, co přímo samostatné kraje potřebují. Druhá část je pak osobně se do krajů podívat.
Teď se ještě na chvíli vrátím k volbám, tvým oponentem byl Miloš Ulrich, co si myslíš, že nakonec většinu přesvědčilo, aby dali hlas tobě?
To nevím, jestli je úplně dotaz na mě. Já bych doufal, že to bude fakt, že (oproti Milošovi) jsem se snažil i v předvolebních debatách ukázat, že už mám nějaké zkušenosti. Miloš neměl vůbec špatné nápady, jen u některých se možná realizace jevila z pohledu zkušenější osoby jako trochu náročnější a dlouhodobější, než když člověk ještě tolik těch zkušeností nemá. Takže doufám, že to byly právě zkušenosti a nějaká práce, která za mnou po těch letech zůstala.
A budou nějaké projekty, na kterých bys chtěl s Milošem spolupracovat, třeba i z jeho programu?
Určitě se tomu nebráním, v tuhle chvíli záleží na předsednictvu, co si dohodneme, že dáme do našeho programového výhledu. Je zásadní, aby pro tyto priority byli lidé, kteří se jim budou věnovat, protože já samozřejmě nemůžu dělat všechno. Předpokládám, že tam vznikne nějaká domluva s ostatními členy předsednictva. Pak uvidíme, co budou ty priority a zda to bude něco z toho, co tam měl i Miloš – tedy asi se nejvíce jedná o TOP tým akademii, což je projekt na trochu delší dobu. Takže určitě Miloše neopomenu, ale kdy to bude a jak to bude, to teď nedokážu přesně říct. To je hlavně na dohodě předsednictva.
Ty už patříš ke zkušenější a starší části TOP týmu, myslíš, že dokážeš dostatečně oslovit i mladší potenciální členy? Jak bys to chtěl případně udělat?
Já si myslím, že určitě dokážu a vnímám to i tak, že přestože je mezi námi s některými členy třeba deset let a vím, že už je to trochu někde jinde ve stylu myšlení i fungování, tak jsme vždy dokázali najít shodu. Vždycky jsme si schopni něco navzájem předat, takže si nemyslím, že bychom nemohli oslovovat i mladší lidi. Naopak starší členové mohou těm mladším pomoci s realizací nějakých jejich idejí a plánů. Je to samozřejmě hodně o akcích a o budování značky, což naláká nové členy. Akce jsou tedy v tuhle chvíli jednodušší a kratší cesta, ale s tou značkou by se také mělo začít něco dělat a neopomíjet ji, i když tam to bude běh na delší trať.
Kdo je tvůj největší politický vzor a proč?
To úplně nevím, jestli mám politický vzor…
A kdyby to měl být i nepolitický vzor?
Už od střední školy mám jako vzor našeho bývalého pana ředitele, protože dokázal z naší školy udělat úžasnou instituci. Vždycky mi přišlo skvělé, že o něm nikdy nikdo nemluvil ve zlém, a on sám nikdy věci neřešil řevem či nátlakem, takže to je spíš takový můj manažerský vzor. A kdyby tedy měl vybrat někoho politického, tak oceňuji Miroslava Kalouska a Josefa Luxe, za jeho schopnost se dohodnout a vytřískat i z malého kapitálu poměrně slušný výsledek. Ale nenazval bych je vzory.
Teď k prezidentským volbám, které se budou konat příští rok, kdo by byl podle tebe ideální kandidát?
Já si myslím, že velmi dobrý kandidát by byla Danuše Nerudová a myslím, že by to tedy byl i můj kandidát. Jednak má velmi dobrý vhled do ekonomické situace a umí poměrně složité myšlenky předávat jednoduše velké skupině obyvatelstva. Také je taková lidská. A navíc, české společnosti by žena na Hradě určitě slušela. Myslím, že ona je i odborník a byla by schopna přispívat do veřejné diskuse. Zároveň je to člověk, co má pokoru, alespoň podle toho, co jsem si byl schopný všimnout, takže by nám nehrozily ústavní excesy, byť v tomto ohledu je tam takových kandidátů více. Pan Fischer je určitě také velmi dobrý kandidát, ale mám obavu, že tito kandidáti nepostoupí do druhého kola. Mám obavu, že se většina bude srocovat kolem jiných jmen, a teď je otázka kterých.
Aktuálně to tedy vypadá na Andreje Babiše a Petra Pavla…
Pan prezident by preferoval pana Středulu, což určitě bude silný kandidát. Samozřejmě, pokud si mám vybrat mezi Pavlem nebo Babišem, tak si vyberu Pavla, ale už je to takový výběr jako měli Francouzi ve své prezidentské volbě.
Ty jsi finančním ředitelem Nerudného Festu, organizace, která připravuje například Koncert pro budoucnost, co ti tato zkušenost přináší do tvé politické kariéry?
No, já jsem ten spolek vlastně zakládal kdysi dávno na střední v rámci mimoškolních aktivit. Co mi to přináší do politiky? Já se snažím tyto aktivity držet odděleně, ale přináší mi to zkušenosti v managementu, v náhledu na věc, v řízení lidí a třeba i s cashflow a dotačními řízeními.
Vy jste spolupracovali i na benefičním koncertu pro Ukrajinu…
Spolupracovali jsme na benefičním koncertě, který se konal na Kampě, ono jich bylo víc, ale my jsme dělali na tomto.
Jaký je tvůj recept na úspěšnou spolupráci s TOP 09?
Ukázat, jaká je naše hodnota, což souvisí i s prezentací přínosů TOP týmu a navázání více kontaktů napříč celou stranou. Moje strategie je potkávat se s širším okruhem politiků a zjišťovat kteří z nich vidí pro TOP tým nějaký přínos, protože ve chvíli, kdy ho tam vidí osobně, tak je pro ně jednodušší pracovat s mladými. Je to i věc, která se i historicky ozkoušela, protože když se TOP tým zakládal, tak fungoval hlavně na bázi osobních setkání s politiky. Chtěl bych položit základy k tomu, aby se takto komunikace brala. Jednoduše se sejdou dva subjekty, které spolu spolupracují. Nejdříve to ale musí být primárně o setkávání s politiky a ukázce našeho přínosu.
Na co se v nejbližší době opravdu těšíš?
Na léto, dovolenou a na různé akce, například oslavy jedenáctin TOP týmu, ke kterým teď doděláváme grafiku a které se uskuteční 21. května.
Co bys vzkázal všem mladým studentům, studentkám, středoškolákům, vysokoškolákům…?
Teď nastupují maturity a brzo bude zkouškové období, takže bych jim hlavně vzkázal, že se to všechno zvládne a že se to přežije. A po té politické stránce, aby se angažovali, protože věci se nezmění jinak než, že se o ně budeme zajímat a nějakým způsobem bojovat. Je třeba se angažovat. Bez občanské společnosti by nebyla možná změna, takže se nebojte říct svůj názor a zajímat se o dění okolo sebe.