Koncem května se na brněnském výstavišti konal mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky IDET. Vystavovatelé na něm představili několik nových strojů a technologií od více než 650 firem ze 40 zemí a svou modernizaci na něm ukázala i česká armáda. Co nám může výstava na veletrhu prozradit o širších prioritách armád v době změn na bojišti pod vlivem nových technologií?
Drony a obrana proti nim
Na veletrhu vystavili větší i menší výrobci bezpočet dronů – od malých dálkově řízených jednotek až po větší, relativně autonomní systémy. Kromě nich si mohli lidé prohlédnout i dálkově ovládané nebo částečně autonomní chodící roboty, pásové nebo kolové transportéry, ale také hasičská a další specializovaná vozidla. Význam těchto systémů totiž neustále roste.
Evropské armády pečlivě sledují vývoj taktik a technologií nasazovaných ve válce na Ukrajině. Aktivně se z nich tak učí a využívají je k vlastní adaptaci na možný konflikt s Ruskem. To se poté promítá i do vývoje technologií. Právě ukrajinské ozbrojené síly prošly během tří let války výraznou transformací, během níž se opíraly o inovace z dynamického technologického sektoru a tradičně silného obranného průmyslu. Díky tomu dokázaly vyvíjet a nasazovat nejnovější vojenské technologie mnohem rychleji než západní země, kde jsou akviziční procesy jsou zpravidla výrazně více zbyrokratizované.
Žádná technologie nepřitáhla tolik pozornosti jako drony, které v současnosti dominují modernímu bojišti. Zásadně mění tradiční pojetí války i vojenské doktríny po celém světě. Levné ukrajinské FPV drony (first-person view – pohled z první osoby) údajně stojí až za 80 % ruských ztrát na bojišti, přičemž Ukrajina dokáže vyrobit až 200 tisíc kusů měsíčně. Tyto drony jsou přitom schopny ničit nejen pěchotu, ale i těžkou techniku. Při nedávných útocích je navíc ukrajinské síly propašovaly hluboko do Ruska, kde infiltrovaly letecké základny a poškodily či zničily 12 strategických bombardérů. To činilo přibližně desetinu celé ruské flotily schopné nést střely s plochou dráhou letu. Ukrajina rovněž vybudovala impozantní flotilu bezpilotních letounů dlouhého doletu, které dokážou zasahovat cíle hluboko na území Ruské federace.
S tím, jak roste význam dronů, zvyšuje se i potřeba účinné obrany proti nim. Rusko na Ukrajině testovalo širokou škálu protiopatření – od obranných sítí a klecí až po pokročilé technologie elektronického boje a rušení signálu. Obě strany zároveň hledají cesty, jak se těmto protiopatřením vyhnout – například využíváním dronů ovládaných optickými kabely místo tradičního dálkového řízení. Klíčovou roli začíná hrát také umělá inteligence. Pokud je totiž dron schopen samostatného provozu díky AI, není pro něj ztráta spojení s operátorem v důsledku elektronického rušení fatální.
AI a 3D tisk
Z veletrhu byla patrná také snaha o zefektivnění stávajících systémů. Umělá inteligence se využívá především ke zrychlení výpočetních operací a automatizaci některých úkonů. To poté zjednodušuje ovládání techniky a umožňuje posádkám či operátorům věnovat se důležitějším úkolům – případně převzít roli jiného člena týmu. Větší automatizace navíc může vést ke snížení počtu lidí potřebných k obsluze jednotlivých systémů, což je s ohledem na nedostatek zájemců o službu v armádách západních zemí významným přínosem.
Další technologickou novinkou s rostoucím vojenským využitím je 3D tisk. Ten umožňuje obejít řadu logistických překážek a přímo v blízkosti bojiště vyrábět důležité součástky. Může se například jednat o komponenty pro drony, náhradní díly nebo formy pro stavbu bariér a dalších prvků. Tím se výrazně zrychluje oprava poškozené techniky po nasazení v terénu. Výhodou je také vyšší mobilita 3D tiskových dílen oproti tradičním opravárenským stanovištím, která jsou zranitelná vůči útokům dronů či dělostřelectva. Možnost maskování a rychlého přesunu pomáhá tuto zranitelnost výrazně snížit.
Vesmír a kyberprostor
IDET se letos zaměřil také na kybernetickou a poprvé i na kosmickou obranu. Války se dnes již nevedou pouze na zemi, ve vzduchu a na moři, dalšími nedílnými doménami moderního bojiště se staly vesmír a kyberprostor. Satelity zajišťují efektivní komunikaci, sběr dat a zpravodajských informací, ale i přesnou navigaci spojeneckých jednotek. Jejich rostoucí strategický význam vede státy k vývoji obranných i ofenzivních vesmírných technologií, často s dvojím (civilním i vojenským) využitím. Některé země, zejména Spojené státy a Čína, už zřídily samostatné vesmírné složky svých ozbrojených sil. Na IDETu například skupina českých technologických firem představila komplexní systém ochrany hranic, který kombinuje satelitní data s kamikadze a jinými bezpilotními drony.
Kybernetická válka se v posledních letech stala klíčovým bezpečnostním tématem na globální úrovni. Využívá digitální nástroje a strategie k poškození, narušení nebo zničení kritické infrastruktury státu, jeho ekonomiky a obranyschopnosti. Kybernetický útok může vyřadit energetickou síť, vodní systémy, ale i bankovní sektor, finanční instituce nebo obchodní řetězce. Takové útoky zároveň výrazně zvyšují mezinárodní napětí. Závažným problémem zůstává i obtížné stanovení přiměřené reakce. Na rozdíl od konvenčních útoků totiž není vždy jasné, kdy rozsah a dopad kybernetické operace ospravedlňuje odpověď prostřednictvím klasických vojenských prostředků.
Modernizace Armády ČR
Česká armáda na veletrhu představila řadu vozidel, které pořídila během modernizačního úsilí v posledních letech. K vidění byly například německé tanky Leopard 2A4, švédská pásová bojová vozidla CV90, francouzská kolová obrněná vozidla Titus či izraelský mobilní protiletadlový raketový systém SPYDER SR. Tyto moderní systémy přinášejí vyšší míru automatizace, propojení a integrace s ostatními prostředky. Tím posilují interoperabilitu české armády se spojenci, zvyšují schopnost rychlé reakce na krizové situace a celkovou efektivitu velení a řízení.
Vojáci představili také vybavení určené pro elektronický boj – například nové rušiče STARKOM, které umožňují efektivně narušovat protivníkovy komunikační a sledovací systémy. Nový pasivní sledovací systém DPET pak výrazně rozšiřuje schopnosti české armády v oblasti detekce a sledování pozemních i vzdušných cílů.