11.05.2019 12:45

Bojujeme za svobodu, říká mladý kandidát ODS do EP

Jakub Gogela

Tomáš Lázna (26) je student doktorského studia a vědecký pracovník v oblasti mobilní robotiky na VUT. Kandiduje do Evropského parlamentu na 13. místě v dresu ODS. Angažuje se ale i mimo politiku. Je předsedou spolku Pomáháme tancem, který pořádá charitativní plesy v Prostějově.

Proč by měl mladý člověk volit zrovna ODS?

Já to vidím tak, že mladý člověk má ještě celý život před sebou. ODS je stranou, která se snaží vytvářet a udržet prostředí, které bude svobodné a které bude nabízet lidem spoustu prostoru k seberealizaci. To znamená, že nemá být jejich perspektivou, že vystudují, potom budou 40 let chodit do zaměstnání a nakonec dostanou důchod.

Takhle to kdysi fungovalo, ale dnes už svět vypadá jinak a alternativ je celá řada. Už v mládí při studiích člověk může cestovat, jezdit na výměnné pobyty a sbírat zkušenosti v zahraničí. A toto je velmi důležité a je potřeba, aby tady tyhle možnosti zůstaly.

Druhá věc je svoboda. V dnešní Unii, kterou, řeknu to otevřeně, ovládá levice, je snaha té svobody stale ukrajovat. Je to ten klasický přístup, kdy levice zastává silný stát a pravice svobodu jednotlivce. A my bojujeme proti této ztrátě svobody salámovou metodou.

Další důvod, proč volit právě ODS, a to se netýká jen mladých lidí, ale všech, je ten, že ODS je v současnosti jedinou stranou, která hlásá rozumný střed mezi eurofanatiky na straně jedné, kteří chtějí více Evropy. Na všechno je pro ně odpověd více Evropy, což je špatně. A na druhé straně jsou ti, kteří volají, že je potřeba z Unie vystoupit. Nejlépe hned dnes, včera už bylo pozdě.

Stran, které by vyplňovaly ten prostor mezi, to znamená nechtějí ani vystupovat z Evropské unie, ani se víc integrovat, je málo. A jedinou výraznou stranou tady v tom středu je právě Občanská demokratická strana.

Měla by se Evropská unie nějak reformovat? Popřípadě jak?

Reformovat se určitě musí. Ten současný stav není vyhovující. Je potřeba posílit roli národních států, to znamená, aby centrálně byly řízeny pouze základní principy Unie jako svobodný vnitřní trh nebo svobodný pohyb osob. Ale aby většina věcí zůstala v kompetenci národních států. To znamená, abychom si třeba sami mohli rozhodnout, jak budeme řešit držení zbraní nebo jestli chceme přistoupit k euru.

„Zavázat se k přijetí eura byla chyba. Ale pokud máme férové partnery, tak by mohli respektovat, že chceme změnit své dřívější rozhodnutí, že si to nemusíme vytrpět a jít do projektu, který se spíše zhroutí, než vydrží.“

Já vím, že jsme se k tomu zavázali, příjmout euro, když jsme vstupovali do Unie. Byla to chyba se k tomu zavázat, měli jsme si vyjednat výjimku. Ale pokud máme férové partnery, tak by mohli respektovat, že chceme změnit své dřívější rozhodnutí, že si to nemusíme vytrpět a jít do projektu, který se spíše zhroutí, než vydrží.

Takže myslíš, že euro není výhodné? Na Slovensku ho přijali a vypadá to, že jsou spokojení.

To je otázka, jestli jsou spokojení. Ono vždycky záleží, s kým se člověk baví, Jsou určitě lidé na Slovensku, kterým euro vyhovuje. Některým lidem se díky tomu mohl zvednout životní standard. Jiným to naopak vůbec nepomohlo a spíše uškodilo v jejich ekonomické situaci. Zejména na východě Slovenska, v těch chudších regionech.

Problém eura je, že nevzniklo jako ekonomický projekt, nýbrž jako politický projekt, který měl posílit evropskou integraci. Tím pádem, že to je v prvé řadě projekt politický, tak selhává v ekonomických úlohách.

Viděli jsme, co se stalo při krizi, která vznikla v roce 2008. Státy eurozóny jí pocítily trošku více než ty, které si uchovaly národní měny. A to z toho důvodu, že v rámci eurozóny jsou strašné rozdíly třeba mezi Německem a Řeckem.

Jsou tam zkrátka ekonomiky, které jsou různě velké, různě rychlé a teď najednou mají být svázané jednou měnou a ztrácí tu výhodu udržovat mezi sebou měnovou politiku, která by v těch chvílích, kdy je to potřeba, například když ekonomika zpomaluje, ji mohla změnou kurzu zase nakopnout.

Jaké jsou tvoje priority v případě zvolení do Evropského parlamentu?

Buďme realisté, nejspíš do Evropského parlamentu zvolen nebudu. Ale samozřejmě pokud bych byl, tak by mou prioritou bylo jednak věnovat se tomu zmírňování integrace, tedy flexibilnější Evropské unii, jednak bych se věnoval tomu, čemu rozumím, což je věda a výzkum.

Co konkrétně bys chtěl v oblasti vědy a výzkumu dělat?

V podstatě máme problém v tom, jak se věda a výzkum hodnotí. Máme problém rozlišit mezi tím, co vzniká jako skutečně původní výzkum, který vědu posouvá, a tím, co generuje tzv. „citační mafie“, jak jim s oblibou říkáme. To vypadá jako hodnotný výzkum podle indikátorů, které se dnes používají, ale ve skutečnosti tam tak vysoká přidaná hodnota není – čili je potřeba reforma hodnocení vědy a výzkumu a s tím související reforma rozdělování peněz, které Unie investuje.

Mladé lidi zajímají hodně otázky, týkající se životního prostředí. Co si o tom myslíš ty?

Klimatická změna probíhá, vidíme to. A do budoucna máme zaděláno na problém. Čili ano, je potřeba dělat něco pro to, abychom čelili klimatickým výzvám.

Ale já nevidím, že by se to někdo z těch bojovníků za životní prostředí snažil uchopit rozumem. Převládají prostě nějaké ideologie a v poslední době ti největší bojovníci za životní prostředí začínají odhalovat své skutečné názory, které byly dlouhou dobu ukryté na pozadí, a sice, že jím jde o zničení kapitalismu. Včera jsem zrovna na Facebooku viděl plakát „Zachraňme klima, zničme kapitalismus“. To je špatný přístup, já se opravdu do socialismu vracet nechci.

„Když ten Agrofert ještě dostává dotace, ti malí zemědělci pak mají velmi nízkou konkurenceschopnost vůči němu. Takže je potřeba zastropovat dotace pro velkozemědělce. A to je první krok, který můžeme udělat k nápravě životního prostředí.“

Mimochodem právě socialismus v naší zemi zadělal na problémy s životním prostředím, protože se zlikvidovali malí sedláci, kteří měli vztah s půdou. Založila se velká JZD, spojovala se půda do velkých lánů. A dneska sklízíme problémy, máme málo vody, protože ta krajina, jak byla transformována, není schopná zadržovat vodu, protože máme velké lány, kde se ta voda nezastaví, nevsákne se tam. A teď je potřeba se na tohle podívat a říct, co můžeme udělat, abychom zlepšili životní prostředí.

Co proto tedy můžeme udělat?

Je potřeba to, co tady bylo kdysi. Mít lidi, kteří budou pečovat o svoje malé hospodářství a budou žít ve vztahu s půdou tak, aby tady po nich něco zůstalo. Aby měli co předat dalším generacím. Aby ta půda nebyla vyždímaná a zdecimovaná, tak jak to dělá Agrofert se svou řepkou.

Tyhle lidi my musíme podporovat. Já jsem obecně proti dotacím. Dotace křiví trh, dotace způsobily to, že teď máme všude řepku. Ale pokud máme dávat nějaké peníze do zemědělství formou dotací, tak to má jít těm malým a ne velkému Agrofertu. Protože když ten Agrofert ještě dostává dotace, ti malí zemědělci pak mají velmi nízkou konkurenceschopnost vůči němu. Takže je potřeba zastropovat dotace pro velkozemědělce. A to je první krok, který můžeme udělat k nápravě životního prostředí.

Pak tady jsou nějaké snahy zachránit klima tím, že budeme používat výhradně obnovitelné zdroje energie nebo jezdit v elektromobilech. Ale to jsou všechno strašně krátkozraké věci, které možná dokážou snížit okamžitou hodnotu emisí, ale dlouhodobě nám zase zadělávají na problém. Co budeme dělat s těmi fotovoltaickými panelami nebo lithiovými bateriemi až skončí jejich životnost, to nevíme. Navíc ta energie třeba pro elektromobil se musí někde vyrobit. Pokud je to z uhelné elektrárny, tak se asi shodneme na tom, že to asi není to nejekologičtější, co můžeme udělat.

Takže obnovitelné zdroje nejsou cesta?

Rozhodně by součástí energetického mixu mělo být nějaké procento energie z obnovitelných zdrojů. Je to, řekněme, taková diverzifikace portfolia, nedělat energii jenom z jednoho zdroje, ale vsadit na víc a zkoumat současně další technologie.

Ale při té spotřebě energie, jakou máme, a jakou má evropský průmysl a při tom standardu, na jaký jsme si zvykli jako lidé, není možné mít energii pouze z obnovitelných zdrojů, protože zkrátka nemají dostatečný potenciál a stabilitu výkonu, aby se ta poptávka dala pokrýt.

Němci teď odstavují jaderné elektrárny a čekají je problémy, protože nebudou mít elektřinu. Oni ji budou muset nakupovat ze zahraničí, od nás mimojiné. Čili čistě obnovitelné zdroje nejsou z mého pohledu cestou za záchranu klimatu. Je to něco, čemu se můžeme věnovat, ale nespasí nás to.

Tomáš Lázna s předsedou ODS Petrem Fialou

V poslední době se mluví zejména o školních stávkách pro klima, které organizuje Švédka Greta Thurnbergová, co si o tom myslíš ty?

Na rovinu říkám, že konání těchto demonstrací nepodporuji. Protože zaprvé spousta studentů tam chodí jenom proto, že se tím vyhnou škole. Kdyby se ty demonstrace konaly v sobotu, tak by mě zajímalo, kolik by tam chodilo lidí. A za druhé, k čemu to je? Vedoucím představitelům zemí, když to řeknu ošklivě, může být jedno, jestli v pátek chodí studenti do ulic nebo ne, protože stát tím nepřichází o žádnou produktivitu, jako kdyby vyrazili ekonomicky aktivní lidé, ti si to ale zas nemůžou dovolit. Každý člověk má právo vyjádřit účastí na demonstraci svůj názor, ale měl by tak činit ve svém volném čase.

Ve sněmovně v současnosti leží novela, která by uzákonila manželství pro stejnopohlavní páry. Drtivá většina poslanců ODS se staví proti. Jak bys hlasoval ty?

Já bych hlasoval také proti. Jsem pro, aby se posílila role registrovaného partnerství, to znamená dát registrovanému partnerství stejná práva jako manželství, kromě adopce dětí. Manželství jako takové je vztahem muže a ženy, je to tak historicky odzkoušeno, už to manželství něco zažilo. A má svou nezastupitelnou roli pro společnost. Každý má právo uzavřít manželství, i ten homosexuál, kdyby chtěl, může uzavřít vztah muže a ženy. Ale jasně, není to to, co by chtěli.

Na evropské úrovni ODS spolupracuje s vládnoucí polskou stranou Právo a spravedlnost (PiS). Ta vzbuzuje značné kontroverze, protože podle kritiků omezuje demokracii a právní stát v Polsku. Na domácí půdě přitom ODS z podobných důvodů kritizuje Andreje Babiše.

My s tím PiSem spolupracujeme z toho důvodu, že máme podobné vidění světa z hlediska Evropské unie a toho, jak by měla fungovat, to znamená, že oni jsou naši souputníci v boji proti nekonečným integračním snahám, a proto s nimi spolupracujeme. Kdybychom si měli ještě vybírat z možných partnerů nejenom na základě toho, že máme stejné nebo podobné názory na evropskou integraci, ale ještě na základě toho, jestli nám voní nebo nevoní jejich domácí politika, tak pak bychom skutečně nemohli asi spolupracovat skoro s nikým. Možná s jednou dvěma pidistranami a neměli bychom vůbec šanci prosazovat potřebnou reformu Evropské unie. Čili tam se jedná o pragmatický vztah.

Kritika Babišovy vlády na základě omezování demokracie je tématem zejména pro strany jako TOP 09 a STAN. Hlavní důvod, proč my ji kritizujeme, je to, jak hospodaří, jak projídá neuvěřitelným způsobem současnou ekonomickou konjunkturu, kdy máme opravdu rekordně hodně peněz. Ale ono se neinvestuje, peníze se rozdávají na nějaké slevy na jízdné a další pochybné projekty. Co ale bude potom, až přijde další ekonomická krize, až peníze budou chybět? Narostly mandatorní výdaje státu, platy úředníků, a tak dále. To jsou desetitisíce lidí a miliardy navíc. Vláda, co přijde po něm a bude ty problémy muset žehlit, bude zákonitě extrémně nepopulární a zase to otevře cestu dalším extrémistům do vlády.

Chtěl bys na závěr ještě něco dodat nebo vzkázat?

Běžte k volbám a přemýšlejte o tom, komu dáváte svůj hlas. Evropský parlament sice nemá tak přímý dopad na naše životy jako ten národní, ale není jedno, jestli nás tam zastupují socialisté, konzervativci nebo extremisté. Vyjádřit svůj názor demonstrováním je hezké, ale ve finále vždy rozhoduje to, jak dopadnou volby. Neberte svá práva na lehkou váhu.

© Copyright 2019 Studentské listy | Design by Jakub David & Tomáš Portl