Krátce po založení Československa vznikla druhá největší univerzita v nynější České republice. Nachází se, příhodně, v druhém největším městě České republiky a v té době byla jak jinak než druhou univerzitou v zemi. Dnes se skládá z devíti fakult a spolu s Karlovou univerzitou představuje jeden z nejváženějších vzdělávacích institutů střední Evropy.

Něco málo z historie

Masarykova univerzita byla založena 28. ledna 1919, tři měsíce po skončení první světové války. O její vznik se nejvíce zasloužil první československý prezident T. G. Masaryk, který se, spolu s nemálem českých profesorů a studentů, domníval, že je pro Karlovu univerzitu důležité zajistit konkurenci na poli věděckého výzkumu. Ještě před vznikem Československa se tak snažil na tuto problematiku upozornit ve Vídni a získat tak univerzitu už v době Rakouska-Uherska.

Kvůli německým obyvatelům města, kteří se obávali o svoje postavení a neshodám ohledně umístění univerzity, mohla být založena až po rozpadu monarchie. Podepsáním takzvaného Zákona číslo 50 se jí umožnilo fungování a Masarykova dlouholetá snaha se vyplatila.

K založení univerzity byly zhotovena i zakládací listina, končící slovy:

„…aby universita brněnská žila, mohutněla a kvetla v ušlechtilém závodění se starší sestrou pražskou, aby se stala dílnou duchů i srdcí pro všechny syny a dcery našeho národa toužící po pravém vzdělání a aby vysílala ze svých síní pracovníky nadšené činorodou láskou k národu a prodchnuté vůlí sloužiti zemi a státu, jenž ji vytvořil.“

Nově vzniklá univerzita se skládala pouze ze čtyř fakult – Právnické, Lékařské, Filozofické a Přírodovědecké. Spolupracovala se svojí starší předchůdkyní, která jí dodala mladé profesory a pomohla tak s uvedením do provozu.

Problémem univerzity byly finance. Výstavbu dokončili po téměř dvaceti letech od založení, do té doby fungovala v provizorních prostorách. Jen díky příspěvkům od veřejnosti se podařilo zabránit zrušení Filozofické a Přírodovědecké fakulty.