O letošním vyjednávání o rozpočtu by se dal napsat román: je totiž napínavé a plné nečekaných zvratů. Situace se mění každým dnem a zorientovat se v různých vyjednávání a aktuálních návrzích je těžké i pro člověka, který českou politiku dlouhodobě sleduje. Pozornost vzbudila vláda především tím, že se snažila prosadit půlbilionový schodek. Opozice to ostře kritizovala, už jenom proto, že vláda nebyla schopná vysvětlit, na co tolik peněz potřebuje a předložený seznam investic byl velmi obecný a mlhavý. „Rozvrat veřejných rozpočtů,” komentoval situaci kolem vyjednávání poslanec Miroslav Kalousek. Jak vyjednávání dopadne?
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) předložila v půlce srpna Sněmovně ke schválení navýšení schodku rozpočtu, a to na půl bilionu korun. Vzhledem k dosavadnímu nízkému zadlužení Česka nebude problém si peníze půjčit na finančních trzích, nic to však nemění na faktu, že takto vysoký schodek rozpočtu nemá za posledních třicet let obdoby.
Koronavirus, kůrovec a 140 miliard navíc
Když si vládní návrh rozpočtu rozebereme, zjistíme, že velkou část návrhu na zvýšení schodku tvoří skutečně nutné výdaje. Přes 300 miliard, tedy více než polovina návrhu schodku, tvoří výdaje spojené s pandemií koronaviru: ať už odškodnění firem a podniků, program Antivirus (tedy dotování mezd pracovníků firem, které musely během pandemie dočasně zastavit činnost) či nákup zdravotnických pomůcek. Ze zmiňovaných 300 miliard navíc zhruba třetinu tvoří výpadek daňových příjmů státu kvůli zastavení ekonomiky během pandemie, částka zahrnuje také finanční kompenzaci obcím potom, co jim vláda „sebrala” část financí kvůli kompenzacím podnikatelů. 40 miliard pak tvoří již stávající, plánovaný schodek rozpočtu. Vláda tak „nově” žádá „jen” asi 140 miliard korun.
Není však dosud jasné, na co tolik peněz potřebuje. Vláda argumentuje zvýšeným množstvím investic, když ovšem opozice zažádala o seznam vládních investičních návrhů, dostalo se jí jenom velmi neurčité odpovědi. Nejvíc peněz, zhruba šestina z oněch 140 miliard má jít velmi obecně do „modernizace a výstavby železnic, silnic a dálnic”. Zní to sice hezky, mnozí však upozorňují, že není jasné, do jakých dopravních staveb chce vláda investovat, žádné totiž jednoduše nejsou připravené. Co se může stavět, se nyní staví, ostatní kvůli nepřílišné schopnosti státu stavět dopravní infrastrukturu čeká na schválení nebo je ve stavu plánování. Na co vláda potřebuje desítky miliard, je tak stále záhadou. Část peněz má jít prý i do řešení sucha či kůrovcové kalamity.
Rozvrat veřejných rozpočtů, alespoň podle opozice
Plánovaný půlbilionový schodek tvrdě kritizovala opozice. „Začínám se bát, že vláda na schválení deficitu 500 miliard ještě před prázdninami tlačí proto, aby až po prázdninách řekne 2021 – 400 miliard, 2022 – 300 milliard, aby to vypadalo jako trajektorie snižování. Ve skutečnosti by šlo ale o rozvrat veřejných rozpočtů,” varoval na Twitteru předseda poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
„Ministryně Schillerová vodí lidi za nos, když dnes na Radiožurnálu tvrdila, že vláda na zbývajících 6 měsíců letošního roku navýší ‚investice do infrastruktury‘ na 200 mld. Copak tenhle nesmysl může někdo věřit vládě, která staví 4 km dálnic ročně?” komentoval předseda ODS Petr Fiala.
„Vláda nás požádala o podporu navýšení schodku o dalších 200 miliard. Takovou obrovskou změnu, která zatíží občany České republiky, však zdůvodňuje na pár listech papíru. Půl bilionu už je suma, o které je třeba vést podrobnou diskuzi, mít předem definované oblasti, do kterých budou peníze směřovat, strategii pro nastartování ekonomiky a celý tento plán musí mít hlavu a patu,” prohlásila poslankyně a členka sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN).
Vyjednávání o rozpočtu se postupně vyvíjelo. Zpočátku ho jako příliš velký odmítli podpořit i komunisté, kteří drží současnou vládu ANO a ČSSD u moci. Potom přispěchali Piráti, kteří navrhli, že vládě rozpočet podpoří, ale jenom výměnou za podporu pirátských návrhů ze strany vlády, především růst platů učitelů, řešení exekucí či kompenzace pro osoby pracující na dohody, kterým se zatím od vlády finanční podpory nedostalo, ačkoliv jsou mnozí zasažení koronavirovou pandemií výrazně.
Komunisté se ale mezitím lekli, že by na vládu ztratili vliv a páky, a tak rozpočet podpoří se svými pozměňovacími návrhy. Navrhli peníze na odměny pro pracovníky v nemocnicích a sociálních službách i investice do školství. Vláda avizovala, že komunistické pozměňovací návrhy podpoří. Již 24. června bylo schváleno zvýšení schodku na 200 miliard.
Ve středu 8. července byl 500 miliardový schodek v podvečer sněmovnou schválen. Opozice to opět kritizovala. „5 000 000 000 000. Tolik korun bude letošní rozpočet v deficitu (tedy podle dnes schváleného plánu). Vláda odmítá šetřit na provozních výdajích a s podporou komunistů protlačila rekordní ‚sekyru‘. Rozpočet není dlouhodobě udržitelný a na hospodaření téhle vlády zejména naše generace v budoucnu velmi doplatí. Víte co je naše největší obava? Že kvůli volbám příští rok bude chuť škrtat nulová. Takže letos to může být klidně 600 miliard a příští rok A. Schillerová řekne, že to bude ‚jenom‘ 450 miliard a bude to pokládat za velký úspěch,“ napsal na Instagram poslanec TOP 09 Dominik Feri. Podobně se vyjadřovali na Twitteru i předseda STANu Vít Rakušan, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová či lídr krajně pravicové SPD Tomio Okamura. Ministryně financí Schillerová pak nevyloučila další navýšení schodku.
