Zlo může mít mnoho podob. Avšak kdybyste se zeptali skoro jakéhokoli studenta ve věku 13 až 19 let na to, co pro něj představuje zhmotněné zlo, pravděpodobně by vám odpověděl jediným slovem: Cermat. Tento moderní záporák každoročně rozhoduje o přijetí na gymnázia a střední školy a o vydání vážené zkoušky dospělosti – maturity. Rok co rok je také terčem smrště nadávek a prokletí. Otázkou ovšem je – odsuzujeme Cermat právem?

Co je důležitější – talent, nebo příprava?

Hned na začátku je velmi diskutabilní otázka. Na výsledky přijímacího řízení má totiž vliv více míra připravenosti než přirozená inteligence. Někteří lidé to podporují, jelikož by jinak mohla být gymnázia plná „lajdáků“. Je tu ale i druhý úhel pohledu.

Na přijímací zkoušky by se student rozhodně měl učit, výhodu však mají děti s lepším finančním zázemím, které si mohou dovolit doučování či zkoušky nanečisto. Talentované děti pocházející ze sociálně slabších rodin a s menší podporou doma mohou na typ testu doplatit.

Mnohé může ovlivnit také rodinné zázemí. To nedělá rozdíl jen v přístupu k výběru škol či v míře podpory studenta, ale i v daleko konkrétnějších případech. Například v úlohách přijímací zkoušky z českého jazyka testujících znalosti přísloví. Dítě je může znát snad jen díky rodičům či blízkému okolí. Mohli byste namítnout, že je může najít při čtení, ale v jaké knize jste posledně viděli nějaké pořekadlo nebo rčení, pokud nečtete literaturu vysloveně za tímto účelem? 

Schopnost uvažovat – dar, nebo prokletí?

Můžeme tedy tvrdit, že Cermat inteligenci netestuje, co ale vidí, je míra připravenosti a schopnost pracovat pod tlakem rychle a efektivně. To je bezpochyby také dobrá vlastnost, trochu se ovšem kříží s uměním uvažovat do hloubky.

Cermat je totiž také proslulý svými „chytáky“. Zde byste samozřejmě mohli argumentovat, že matoucí úlohy jsou takto vytvořené schválně, aby donutily uchazeče logicky přemýšlet. Přemýšlivé děti se ale naopak nad některými úlohami kvůli jejich zmatečnosti „zaseknou“. Takoví jedinci jsou potom kvůli své rozhodně pozitivní dovednosti, navíc v časové tísni, v nevýhodě.

Jednotný test versus test školou připravený?

Nejspíš chápeme, že pro školy je výhodnější mít předpřipravené testy, ale co kdyby to nějaké střední škole nevadilo a i přes zmiňovanou komplikovanost si chtěla vytvořit přijímací test sama? V rámci státních přijímacích zkoušek je didaktický test od Cermatu povinný, je však na uvážení každé školy, jestli jej chce něčím doplnit (pohovor, vlastní testy atp.).

Testu od Cermatu ale ředitel musí v přijímacím řízení dát váhu minimálně 60 procent (v případě sportovních gymnázií nejméně 40 procent). Další část přijímacího řízení je v režii dané školy. Ozývají se však námitky, že když už jsou jednotné testy povinné, jejich váha by neměla být stanovena centrálně.

Jsou dvě přihlášky málo?

V neposlední řadě se zde objevuje problém omezeného počtu přihlášek. Někteří žáci si střední školy a gymnázia vybírají jen podle poměru poptávka-nabídka, aby měli šanci se na ně dostat. Žáci pak vůbec neuvažují o tom, jaká je jejich vysněná škola, jelikož se bojí, že by nemuseli být přijati vůbec. Řešením může být možnost podat více než dvě přihlášky. Uchazeči by pak nebyli dopředu tolik vystresovaní kvůli případnému nepřijetí.

Co si totiž budeme povídat – stres je při psaní testů velkým faktorem, a ač zřejmě není snahou Cermatu ho docela z přijímacích zkoušek vysadit (asi kvůli již zmiňované schopnosti pracovat pod tlakem), je možná na místě jej alespoň minimalizovat. Mnoho uchazečů pak může být osvobozeno z představy, že na dvou dnech leží celá jejich budoucnost.

Pozitiva současné formy přijímacích zkoušek

Výsledky uchazečů se dají jednoduše a rychle srovnat, pořadí o přijetí se zjistí do dvou týdnů a celá záležitost je „hotová“. Jednotné zkoušky usnadňují také práci školám, které by byly vyhodnocováním vlastních testů bezpochyby silně vytíženy.

I pro uchazeče má Cermat kladnou stránku, ač se to nezdá. Místo toho, aby se učili na více typů cvičení různých škol, stačí se připravit na jeden druh obsahu, který napíšou dvakrát. Jednotné zkoušky z Cermatu tedy mají svá pozitiva především založena na tom, že jsou školy dost zatíženy vlastní administrativou, než aby se navíc rok co rok staraly o vlastní kreativnější testy.

Jako řešení se nabízí centrální změna testů z Cermatu. Zájem je o tvořivější cvičení či o příklady, na které se nedá tak lehce „bezmyšlenkovitě naučit“, ale student musí rozvíjet své logické myšlení, aby na odpověď úlohy přišel.

Maturity a přijímací zkoušky roku 2023 sice již proběhly, ale takových testů v budoucnu ještě bude spousta. Proto je zde mnoho prostoru a času ke zlepšování, jelikož jak rád ve svých úlohách Cermat testuje: chybami se člověk učí a cvik dělá mistra.