• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuBezkategorie
  • Čas na čtení:5 minuty čtení
Právě si prohlížíte Česko se v žebříčku svobody tisku propadlo na 40. místo
Svoboda tisku.

Celosvětová svoboda tisku si opět o něco pohoršila. Podle mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic zaznamenala propad ze 34. na 40. místo Česká republika, ještě více ale spadly Spojené státy americké. Nejvíce svobodného prostoru poskytuje žurnalistům Norsko následované Finskem, Švédskem a Nizozemském. Nejhůře na tom jsou naopak Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea.

„Počet zemí považovaných za bezpečné, kde můžou novináři pracovat v kompletním bezpečí, nadále klesá, zatímco autoritní režimy pokračují v nátlaku na média,“ píšou autoři zprávy na úvod. A dodávají i konkrétní čísla ze 180 zemí.

Jen ve 24 procentech ze dá situace označit za „dobrou“ či „docela dobrou“. „Nepřátelské chování politických vůdců vůči médiím vedlo ke stále častějším násilným činům,“ uvádí organizace. Novináři podle ní žijí „v nebezpečí a ve strachu“.

Jedním z nejzásadnějších příkladů utlačování svobod médií je loňská vražda saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího, kterého v říjnu zavraždili na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. Saúdská Arábie nakonec přiznala, že novináře žijícího v exilu v USA zavraždilo zvláštní komando vyslané z Rijádu, zapojení korunního prince Muhammada bin Salmána, o kterém Chášukadží kriticky psal, ale odmítlo.

V této souvislosti se Reportéři bez hranic obávají nárůstajícího počtu silných vůdců „vypadají, že nemají žádné zábrany“. Kromě bin Salmána tím můžou narážet také na tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Turecko totiž patří mezi v žebříčku mezi nejhorší země, koneckonců od červencového pokusu o puč v roce 2016 poslalo do vězení celou řadu novinářů. Reportéři dodávají, že „represe proti několika málo zbývajícím kritickým médiím neustávají“.

Džámal Chášukadží. Foto: Wikipedia

Podobně špatná je situace pro žurnalisty je také v Rusku, jež se propadlo na 149. místo ze 180 zemí.  „Pokud se politická debata posune do atmosféry občanské války, kde jsou novináři v roli obětních beránků, tak je demokracie v obrovském ohrožení,“ komentuje nebezpečí pro příšlušníky médií šéf organizace Christophe Deloire.uvedl šéf Reportérů bez hranic Christophe Deloire.

Zhoršení ale zaznamenaly i Spojené státy, které si pohoršily na 48. pozici. Ve zprávě se uvádí, že období od zvolení Donalda Trumpa prezidentem na podzim 2016 je jedním „z nejtemnějších v historii americké žurnalistiky“. V této souvislosti je potřeba upozornist na Trumpovy výpady proti novinářům, často z televizní stanice CNN. V USA se ovšem objevilo i mnoho případů obtěžování novinářek či novinářů jiné barvy pleti.

Zemanův kalašnikov

V hodnocení situace v Česka organizace na svém webu píše, že „video, na kterém český prezident Miloš Zeman na tiskové konferenci v říjnu 2017 mává maketou kalašnikova s nápisem ‚na novináře‘, zůstane v paměti jako klasický příklad nenávisti vůči novinářům.“ Podobná nenávistná prohlášení a gesta od vysokých státních představitelů mají „otevírat cestu dalším excesům“.

Zprávu už stihl pro novináře komentovat ministr zahraničí Tomáš Petříek (ČSSD). Podle něj je tento „vývoj pro Českou republiku, která má poměrně svobodný mediální trh a celou řadu nezávislých médií, překvapivý“. Dodal, že pokud chce česká vláda pomáhat nezávislým médiím v zahraničí, což má být jedna z priorit zahraniční politiky, „musí si udělat i domácí úkoly“.

Slovensko klesá

Zhoršení zaznamenalo i Slovensko, a to z 27. na 35. příčka, o pět míst před Českem. Organizace v celkovém hodnocení za celou Evropu upozorňuje na to, že Evropá přestává být pro novináře bezpečným místem v práci, a poukazuje mimo jiné na loňskou vraždu Jána Kuciaka u našich východních sousedů.

Do první desítky se kromě Norska, Finska a Švédska dostaly také Nizozemsko, Dánsko, Švýcarsko, Nový Zéland, Jamajka, Belgie a Kostarika. Německo je 13., Rakousko 16., Kanada 18., Francie 32., Slovinsko 35., Polsko 59. a Maďarsko 87.

Základem zjišťování Reportérů bez hranic je dotazník, který organizace předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv na světě. Pomocí něj se snaží v jednotlivých 180 zemích zjistit stupeň svobody, které se média mohou těšit.

Šimon Rogner

Spoluzakladatel a bývalý šéfredaktor Studentských listů, teď píšící hlavně o politice. Redaktor ČT24 píšící o soudních kauzách a student žurnalistiky na Karlově univerzitě.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..