Právě si prohlížíte Český lev: Zářící Šarlatán, impozantní Krajina ve stínu a oblíbené V síti

Rok 2020, zvláštní ve všech ohledech, se v něčem přece jen držel tradic. Již po osmadvacáté jsme byli svědky předávání nejprestižnějšího českého filmového ocenění Český lev. Přestože diváky i účinkující čekalo mnoho změn, noblesní událost stála jako vždy za to. V celkem dvaadvaceti kategoriích se utkaly ty nejlepší snímky posledního roku. Které z nich překvapily a které naopak zklamaly?

Předávání cen Českého lva vysílala každoročně Česká televize první březnový víkend, letos šlo o sobotu 6. března. Slavnostní událostí prováděl osobitý herec Václav Kopta. Ústředním motivem Českého lva se stala nyní již každodenní realita – prázdné sály, zrušená představení, odsunuté premiéry a filmy bez diváků. Vylidněná kina se objevovala na plakátech i v úvodní znělce slavnostního večera. „Chceme film, televizi a prázdná kina podpořit. Chceme připomenout, že kina na diváky stále čekají a my se na ně těšíme,“ uvedl Kopta událost.

Jako poctu všem zdravotníkům a doktorům, co bojují s pandemií, došlo letos k menší změně programu. Ocenění nově předávali herci a herečky, kteří v minulosti hráli doktory a doktorky, spolu s opravdovými zdravotníky, kteří naopak někdy měli co do činění se světem filmu.

Krajina ve stínu a Šarlatán v záři reflektorů

Nejvíce nominacemi se mohlo pyšnit drama Bohdana Slámy Krajina ve stínu a od začátku tak bylo jasným favoritem. Režisér v něm syrově reflektuje odvrácenou stranu české historie – odsun sudetských Němců. Bolestné černobílé dílo si odneslo vůbec nejvíce cen, z celkových patnácti nominací porota ocenila Krajinu ve stínu hned sedmkrát. Mezi získané Lvy patřila cena za filmovou hudbu, kterou vytvořil Jakub Kudláč. Hudba je v jeho podání minimalistická, někdy až rušivá a plynule prochází celým filmem. S dalšími Lvy odešli Jan Daňhel za střih a Ivan Arsenjev za scénář. „Chtěl bych svou sošku symbolicky věnovat lidem, o kterých ten film je – všem zbytečným obětem a těm, kteří doplatili na lidskou nenávist a zlobu,“ okomentoval své vítězství Ivan Arsenjev. Poslední oceněnou z Krajiny ve stínu se stala Magdaléna Borová za ztvárnění hlavní role, jedné z mála čistě kladných postav.

Krajina ve stínu. Zdroj: CSFD.cz

Životopisné drama Šarlatán režisérky Agnieszky Holland, které má šanci uspět i na letošních Oscarech, nakonec odešlo s pěti soškami. Na tu dosáhnul například Ivan Trojan za roli protagonisty snímku – rozporuplného léčitele Jana Mikoláška, který ve filmu (kromě četných životních nástrah) musí porazit především sám sebe. Trojan ve své děkovné řeči poděkoval samotnému Mikoláškovi za to, že žil tak nezapomenutelný příběh. Šarlatán ale bodoval i v kategorii nejlepší režie, zde cenu na dálku převzala polská režisérka Agnieszka Holland. Za Šarlatána byly oceněni i Radim Hladík jr. za zvuk a Martin Štrba za kameru.

Socha za rakouskou císařovnu i odvážný experiment

V kategorii herec ve vedlejší roli zvítězil Jiří Mádl za film Modelář Petra Zelenky. Mádl ztvárnil roli rappera, který si postupně uvědomuje, že v dnešním světe nezná své místo. V protější kategorii, tedy nejlepší herečka ve vedlejší roli, bodovala Petra Špalková za Krajinu ve stínu.

Nejlepším televizním filmem či minisérií roku 2020 se stal televizní seriál Herec. Série vypráví příběh mladého ambiciózního muže v padesátých letech dvacátého století, době nelehkých rozhodnutí, nesvobody, totality a strachu. V kategorii nejlepší scénografie zvítězil in memoriam Martin Kurel za televizní minisérii Marie Terezie, která se věnuje milované i nenáviděné, ale přesto pokrokové císařovně Marii Terezii. Trofej za nejlepší televizní seriál putovala k autorům krimiseriálu Zrádci, který řeší kriminalitu, problematiku drog, ale hlavně mezilidské vztahy. „Chci poděkovat za odvahu České televize nechat nás udělat takovou netradiční a punkovou věc, jakou jsou Zrádci,“ říká jeden z tvůrců Matěj Chlupáček.

Zrádci (TV seriál) (2020) | ČSFD.cz
Zrádci. Zdroj: CSFD.cz

Nejlepší filmové kostýmy dle poroty vytvořila Zuzana Bambušek Krejzková pro Krajinu ve stínu. „Výzvou je samotný příběh, nikoliv kostýmy v černobílé, “ komentuje své vítězství Krejzková. Vůbec prvním oceněným ve zbrusu nové kategorii nejlepší animovaný film se stal Jan Balej za svůj loutkový Barevný sen. „Je to především o svobodě a taky trochu o lásce. Je to o tom, jak lehce lze svobodu ztratit a jak těžce se získává zpět,“ přibližuje svůj počin historicky první Českým lvem oceněný tvůrce animovaných filmů. Za mimořádný přínos české kinematografii porota ocenila režiséra a scénáristu Hynka Bočana.

Cesta do hlubin české duše

Cenu Magnesia za nejlepší studentský film si vysloužil Adam Martinec za svou originální reflexi české nátury jménem Anatomie českého odpoledne. „Studentské filmy dělají všichni zadarmo ve svém volném čase, “ vysvětluje Martinec. „Všechny, co pomáhali, ani nedokážu vyjmenovat“. Jeho Anatomie českého odpoledne byla následně oceněna i v kategorii Nejlepší krátký film.

Vítězný dokument roku 2020 V síti Víta Klusáka, Barbory Chalupové a Filipa Remundy se soustředí na zdánlivě skryté, ale o to zásadnější téma – zneužívání nezletilých dětí na internetu. Dokument se může pyšnit i popularitou u diváků, což dokazuje fakt, že vyhrál také Cenu filmových fanoušků, kterou předává Česká filmová a televizní akademie ve spolupráci se serverem ČSFD .

Mezi další jasné favority na úspěch patřilo životopisné drama Havel, které přineslo divákům příběh českého státníka, disidenta a umělce Václava Havla. Snímek se soustředí převážně na Havlovy osobní vztahy, politické přesvědčení ale i na jeho divadelní tvorbu, která do snímku vstupuje netradičně a s absurditou, která byla prvnímu českému prezidentovi tolik vlastní. Tvůrci René Stejskal a Adriana Bartošová nakonec odešli s cenou za nejlepší masky.

Havel. Zdroj: CSFD.cz

Cenou za mimořádný počin v oblasti audiovize se mohou chlubit hned tři projekty – platforma Film na živo, televize naživo, interaktivní filmové muzeum NaFilm a online thriller #martyisdead. Nestatutární cena za filmový plakát putovala k Janu Poukarovi za jeho výtvarné zpracování Krajiny ve stínu.

Plakát Jana Poukara. Zdroj: poukardesign.cz

Předávání Lvů se uskutečnilo za dodržení přísných hygienických opatření a striktně bez diváků. Přesto si Český lev zachoval svou eleganci, vzpomněl na ty, co s námi již nejsou, a poukázal na to, jak nadějným směrem se tuzemská tvorba v současnosti vyvíjí.

Zdroj náhledového obrázku

Julie Šafová

Jsem studentkou žurnalistiky a politologie na Univerzitě Karlově. Zajímám se o politiku a miluji kulturu ve všech podobách, od těch nejčistších, po ty nejpokleslejší. Ráda se hádám i o nejmenších maličkostech. Těší mě dělat cokoliv, co má smysl. I proto jsem nadšená, že mohu být součástí takové iniciativy, jako jsou právě Studentské listy.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..