Žáci středních a studenti vysokých škol často čelí nemalým problémům a těžkým životním situacím. Tyto negativní zkušenosti se pak odrážejí v jejich životech a schopnosti efektivně studovat. Je proto nutné, aby školský systém vytvořil pro studenty příjemné prostředí a aby společnost brala jejich názory a požadavky vážně.

Pochroumané duševní zdraví

Tématu duševního zdraví se věnoval 10. ročník meziškolní konference Rada mladších. Té se v osmi krajích zúčastnilo celkem 218 studentů ze 78 škol, kteří prezentovali své postoje ke společensky citlivým tématům a diskutovali o nich s desítkami odborníků a pedagogů. Z konference vyplynulo, že společnost duševní zdraví studentů značně zanedbává

Někteří žáci přímo sdíleli své vlastní zkušenosti s duševními poruchami či menšinovou sexuální orientací. Studenti se dále často potýkají s poruchami příjmu potravin, sebepoškozováním, bipolární poruchou, úzkostmi a depresí. Jejich problémy okolí často zlehčuje. Někteří dokonce zaznamenali nepřijetí od vlastních rodin, přátel nebo pedagogů, a to v době, kdy je podpora nejbližších naprosto klíčová.

Kvůli nedostatku finančních prostředků, odborné ambulance, lůžek v nemocnicích a personálu se jim odborné pomoci v těchto chvílích dostávalo pouze omezeně, či vůbec. Své problémy často řeší únikem z reality pomocí rizikového chování: experimentují s alkoholem, lehkými drogami, hrají na automatech, sebepoškozují se. Někteří studenti dokonce otevřeně přiznali, že uvažovali o sebevraždě.

Jak si stojí čeští studenti?

Mezinárodní studentský průzkum uskutečněný společností GTS Alive Group se zabýval zejména vizemi o budoucím uplatnění, finanční situací, zájmem o domácí a veřejnou politiku. Podílelo se na něm 655 studentů z šesti evropských zemí a Maroka.

Vize českých studentů o jejich budoucím uplatnění se poměrně liší od těch z cizích zemí. Na rozdíl od studentů z Rakouska, Španělska či Rumunska, kteří chtějí pracovat spíše ve velkých korporátech, upínají čeští studenti svoji pozornost spíše k menším firmám nebo ke státní správě. Tři z deseti českých studentů se pak chtějí věnovat podnikání v rámci vlastní firmy nebo na volné noze.

Finanční situace českých studentů je mnohem lepší, než se na první pohled může zdát. Více než polovina dotázaných hodnotí svou finanční situaci jako spíše dobrou či dokonce velmi dobrou. Pouze každý sedmý student je ve špatné finanční situaci. Celkově se však téměř osmi studentům z deseti v České republice žije dobře nebo velmi dobře.

Zájem českých studentů o politickou situaci nevykazuje v průzkumech tak dobré hodnoty jako u studentů z cizích zemí. O domácí politiku ze zajímá zhruba každý druhý. O zahraniční politiku pak ještě méně. S tímto faktorem dále může souviset jev, že čeští studenti mají zdaleka nejmenší zájem odejít pracovat do zahraničí. Je to přibližně padesát procent. V ostatních zemích tyto hodnoty dosahují alespoň šedesáti procent, ve Španělsku dokonce devadesát procent.

Čeští studenti odpovídali také na otázku, jaký problém ve své zemi považují za nejzávažnější. Mezi odpověďmi dominoval zejména názor podfinancovaného a zastaralého školského systému. Dále pak nedostatečná podpora mladých lidí a studentů v oblasti samostatného bydlení. Toto podle respondentů souvisí s neschopnou vládou, která v Česku zapříčinila drahotu.

Průzkum ukazuje zajímavé kontrasty mezi studenty z různých evropských zemí. Ti čeští v některých oblastech vynikají nad svými zahraničními kolegy – zejména pak v té finanční. I přesto se každý čtvrtý český student z deseti necítí být dlouhodobě šťastný.