Rok 2019 byl bohatý nejen na společenské události a politické zvraty ale také na četné filmové novinky, které se představily divákům českých i zahraničních kin. Podívejme se společně na ty nejzajímavější z nich.
Od Jižní Koreje po Island
Parazit (Gisaengchung, Bong Joon-ho, Jižní Korea)
Parazit je zábavnou černou komedií jihokorejského režiséra Bong Joon-hoa, která se velmi rychle změní v napjaté drama. Snímek vypráví příběh chudé rodiny, která se mazaně vetře do domácnosti bohatého byznysmena a je plný sociální kritiky a ukazatelů k rozdílům mezi společenskými třídami. V Parazitovi není nouze o vtipné momenty, výborný hudební doprovod ani hororové prvky.
Joker (Joker, Todd Phillips, USA)
Joker, jeden z divácky nejočekávanějších filmů roku z produkční dílny společnosti DC Comics, zaujal svým ohromným úspěchem už na festivalu v Benátkách. Snímek sice vypráví příběh jednoho z nejslavnějších antagonistů komiksového světa, ale od klasických komiksových adaptací se poněkud liší. Příběh ani v nejmenším není pohádkou, ale atmosférickým psychologickým thrillerem, popisující cestu od zlomeného člověka k absolutnímu šílenci, který prahne po totálním chaosu. Vše se odehrává v temném fiktivním městě Gotham, kde kvete zločin a násilí. V hlavní roli psychicky nevyrovnaného Arthura Flecka exceluje americký herec Joaquin Phoenix.
Bílý bílý den (Hvítur, hvítur dagur, Hlynur Pálmason, Island)
V České republice bohužel trochu zapomenuté islandské drama vypráví příběh bývalého policisty a vdovce, který zjišťuje, že jeho zemřelá manželka mu pravděpodobně byla nevěrná. V zoufalém boji za odhalením jejího tajemství přestává brát ohledy na své okolí, rodinu i poslední zbytky své osobnosti. Snímek se může pyšnit nádhernou scenérií, mučivě pomalým truchlivým dějem i oceněním z Benátek pro ústředního herce (Ingvar Sigurðsson).
Tenkrát v Hollywoodu (Once upon a time in Hollywood, Quentin Tarantino, USA)
Devátý (a údajně předposlední) film legendárního Quentina Tarantina vypráví příběh stárnoucího herce a jeho kaskadéra (Leonardo DiCaprio a Brad Pitt) na pozadí Spojených států v 60. letech. Komedie zrovna nepřekypuje dějem, ale má vše potřebné k tomu, aby se zapsala do srdcí diváků – skvělé herecké obsazení, nezapomenutelný soundtrack, vtip a šarm. Kultovní režisér ve svém díle vzdává hold kinematografii a přepisuje historii tak mistrně, jak to dokáže jen on.
Irčan (The Irish man, Martin Scorsese, USA)
Životopisné drama amerického režiséra Martina Scorseseho má za sebou hned několik prvenství – jedná se o režisérův nejdražší i nejdelší projekt. Snímek se do české distribuce ani nedostal, ale je možné ho sledovat díky společnosti Netflix. Snímek vypráví příběh veterána z druhé světové války, který se náhodou seznámí s vůdcem mafiánské organizace a začne pro něj pracovat. V Irčanovi se objevilo mnoho známých hereckých tváří například Robert De Niro, Al Pacino nebo Anna Paquin.
Slunovrat ( Midsommar, Ari Aster, USA/Švédsko)
Pro amerického tvůrce Ariho Astera je typické, že do každého filmu vkládá kromě hlavní hororové zápletky také každodenní problémy mezilidských vztahů a jeho Slunovrat není výjimkou. Celý scénář se točí okolo mladého páru Dani a Christiana, jejichž vztah je na pokraji zhroucení. Se skupinou přátel se vydají na festival do Švédska, který se pro výpravu hrozivě zvrtne. Slunovrat pravděpodobně není nejoriginálnější a nejlepší horor roku, ale pouze díky svému provedení stojí za zmínku. Natáčelo se v Maďarsku a více než dvouhodinový film se odehrává za denního světla, což je pro horory značně neobvyklé.
Portrét dívky v plamenech (Portrait de la jeune fille en feu, Céline Sciamma, Francie)
Francouzské romantické drama sice premiérovalo v českých kinech až na samotném konci roku 2019, ale již nyní vzbudilo pozornost diváků. Něžný příběh je situován ve Francii v 18. století a točí se okolo malířky Marianne. Ta má namalovat portrét mladé bohaté dívky, která se brzy bude vdávat za předem domluveného ženicha. Obě ženy se postupně sbližují, až mezi nimi vzniká nerozdělitelné pouto. Snímek nenásilně rozvíjí motiv zakázané lásky dvou dívek na pozadí francouzských pláží.
Co vzbudilo pozornost v Čechách
Nabarvené ptáče (Václav Marhoul, Česko/Slovensko/Ukrajina)
Adaptaci románu Jerzyho Kosińského předcházelo mnoho let příprav, ale zdá se, že snaha se vyplatila, Nabarvené ptáče totiž v tomto roce s největší pravděpodobností míří na Oscary. Děj se odvíjí od osudu židovského chlapce v neurčité zemi Východní Evropy. Umouněný kluk zcela sám putuje a jediné, co poznává je strach a zkaženost lidí okolo sebe. Snímku oděnému do černobíla bylo vytýkáno mnoho – od zbytečného násilí, po příliš dlouhou stopáž (necelé tři hodiny), ale jedno je jasné. Takto netradiční film je v českých končinách k nevidění. Nabarvené ptáče postrádá hudební doprovod, je surové a ukazuje lidi takové, jací doopravdy jsou – zlí, nenávistní a krutí.
Vlastníci (Jiří Havelka, Česko)
Svižná dialogická komedie režiséra Jiřího Havelky byla inspirována divadelním představením umělecké skupiny VOSTO5. Že se Havelka adaptace ujal s nadšením, čiší z filmu každým coulem. Příběh se točí okolo schůze Společenstva vlastníků bytů jedné obytné budovy. Každý z vlastníků má své vlastní motivace a nikdo není ochoten dělat kompromisy. Ze zdánlivě banálních problémů vznikají neřešitelné spory a pravé charaktery našich postav postupně vycházejí na světlo. Snímek je především komedií, ale v závěru bude nejednomu divákovi běhat mráz po zádech.
