Únor z pohledu světové politiky doslova přehltily novinky zaváděné novou administrativou Donalda Trumpa jako jsou nová cla, jednání s Rusy, propuštění státních zaměstnanců nebo protiteroristické akce v Somálsku.  V Evropě se také konaly asi nejdůležitější volby tohoto roky – ty německé. Ukrajina si připomněla smutné výročí tří let od počátku ruské agrese v roce 2022.

USA: „Ona je to taková mravenčí práce, dekrety a zase jenom dekrety“

Okamžitě po nástupu Donalda Trumpa na post prezidenta USA bylo jasné, že přijdou změny. Počátek Trumpovy administrativy byl plný nových nařízení, které pokračovaly i v únoru. Mezi vydanými dekrety a kroky Donalda Trumpa jsou jak ty z vážnějšího soudku, tak ty z méně závažného. Z těch vážnějších například navazování bližších styků s Ruskem, propouštění státních zaměstnanců nebo zavádění cel. 

Dějištěm jednání Rusů a Američanů se stal saúdskoarabský Rijád. Zástupci velmocí, mezi nimiž nechyběl ruský ministr zahraničí Lavrov a jeho americký protějšek Mark Rubio, měli začít rozhovory o ukončení války na Ukrajině a budoucnosti východoevropského regionu. Rusové požadovali například stažení vojáků USA z východního křídla NATO, což měl Washington odmítnout. 

Propouštění státních úředníků je dnes běžnou realitou Spojených států, jeho cílem má být zefektivnění celého státního aparátu. Redukování počtu státních zaměstnanců neprobíhá pouze přímo v USA, ale i na zastupitelských úřadech v zahraničí. Propuštěných má být až několik tisíc. 

Již při své kampani prohlašoval Trump zavádění protekcionistických opatření za metodu, kterou chce v americké ekonomické politice uplatňovat. Jako svůj „nástroj protekcionismu“ si vybral vcelku tradiční způsob – cla. Zavedení těch nejvíce zásadních proběhlo hned na začátku února. Uvalení plošných cel se týkalo Mexika, Kanady a Číny. Pro Kanadu a Mexiko se jednalo o 25 procent, pro Čínu šlo o navýšení o 10 procent nad rámec těch stávajících. Oficiálním důvodem zavedení je boj proti pašování drog, zejména pak fentanylu. Kanadský premiér Justin Trudeau reagoval prohlášením, že do Spojených států míří z Kanady „méně než jedno procento nelegálních migrantů a fentanylu“. Uvalení cel se týká také dovozu veškerého hliníku a oceli do USA se sazbou 25 procent.

Německo: Nejdůležitější volby roku

Čtvrtá největší ekonomika světa, Německo, si v předčasných parlamentních volbách volila své zástupce do Bundestagu. Vítězem voleb se stala křesťanskodemokratická koalice CDU/CSU se ziskem 28,5 %. Jako druhá skončila krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) s rekordním výsledkem 20,8 %. Vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze skončili až na 3. místě se ziskem 16,4 %. Následovali Zelení, kteří utržili 11,6 %. Dařilo se také krajně levicové Die Linke, která získala důvěru téměř 9 procent voličů. Jeden mandát získal také Jihošlesvický voličský svaz, zastupující zájmy dánské a fríské menšiny. Do Bundestagu se naopak nedostali současní vládní Svobodní demokraté, nebo Aliance Sahry Wagenknechtové. 

Vyjednávání po volbách nedává vítězi voleb Friedrichu Merzovi moc na výběr. Koalici s AfD a Die Linke již stihl kandidát na kancléře vyloučit. Povolební matematika tedy hovoří jasně – aby byla většinová vláda vedená CDU/CSU, musí být její součástí SPD. Jiná možnost se současně Friedrichu Merzovi nenaskýtá. 

Ukrajina: Tři roky ruské agrese

Čtyřiadvacátý únor, bude již navždy spojen se začátkem ruského útoku na Ukrajinu. Útok trvá již třetím rokem a stále nekončí. Na počátku agrese se zdálo, že bude Ukrajina ovládnuta Ruskem v několika dnech. Jak se však ukázalo, stav ruské armády vůbec neodpovídal síle, kterou jsme se my, a zřejmě i Rusové, očekávali. Z počátečního ruského postupu se stala statická opotřebovací válka, z níž vyjde lépe vždy populačně a vojensky silnější stát – v tomto případě Rusko.

Na smutné výročí se do Kyjeva dostavila například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nebo dosluhující kanadský premiér Justin Trudeau. Volodymyr Zelenskyj na svém účtu na síti X napsal: „Tři roky totálního hrdinství našeho lidu.“

Somálsko: „Najdeme vás, a zabijeme vás.“ (Donald Trump, 2025)

Dalším z Trumpových kroků ve staronové roli prezidenta bylo provedení útoku na teroristy, zejména z řad Islámského státu (IS), v poloautonomní somálské oblasti Puntland. Ta vyhlásila autonomii již roku 1998, zatím však nebyla mezinárodně uznána. Cílem útoku bylo zlikvidovat vysoce postavené bojovníky IS v oblasti, a také zasadit ránu infrastruktuře využívané teroristy. 

Dle prezidenta bylo „zabito mnoho teroristů a žádný civilista“. Donald Trump prohlásil, že na rozdíl od Joea Bidena a jeho „party“, je on schopen proti teroristům zasáhnout. 

Co se stalo ve světě je souhrn toho nejdůležitějšího ze světové politiky v uplynulém měsíci, který vydává redaktor Ondřej Salák. Účelem je přiblížit ty nejdůležitější události světové politiky formou srozumitelnou pro mladou generaci.