Omezení v jedné z tepen světového obchodu – Hormuzském průlivu – trvá již několikátý týden a ceny ropy na světových trzích prudce rostou. Dánsko čeká po březnových parlamentních volbách koaliční vyjednávání o podobě nové vlády. Izrael poprvé zavádí trest smrti, kontroverzní zákon vyvolal pochybnosti o jeho samotné legitimnosti.
Perský záliv: Ropa nad zlato
Oblast Perského zálivu představuje dlouhodobě jedno z nejstrategičtějších míst na zemi, a to především díky Hormuzskému průlivu. Přes průliv se přepravuje až dvacet procent veškeré vytěžené ropy na světě. V nejužším místě dosahuje šířky 54 kilometrů a dvě místa, kterými mohou proplout supertankery, jsou široká pouze tři kilometry a nacházejí se v íránských a ománských vodách. Schopnost islámské republiky zasáhnout oblast je značná, zejména proto, že celé severní pobřeží průlivu tvoří Írán.
V důsledku pokračujících úderů se námořní provoz v oblasti skoro zastavil, což pocítila velká část světa, jelikož ceny ropy se v mnoha případech zvedly o více než 50 procent oproti ceně před válkou a cena za barel ropy se v březnu pohybovala okolo 100 amerických dolarů. Mimo ropu prochází Hormuzským průlivem například obchod s plynem nebo močovinou, bez které není možné vyrábět zemědělská hnojiva.
Celá situace má nejen ekonomický, ale také lidský rozměr – několik stovek námořníků zůstalo uvězněných v Perském zálivu, odkud se oni a jejich plavidla neměli jak dostat. Po mnoha ultimátech amerického prezidenta Trumpa adresovaných vedení Íránu začala jednání o dočasném příměří a odblokování průlivu. Příměří dohodli vyjednavači obou zemí až 7. dubna a trvat by mělo dva týdny.
Dánsko: Vítěz stejný, výsledek jiný
Dánské království si prošlo na konci března volbami do parlamentu zvaného Folketing. Vítězem voleb se stala současně vládnoucí Sociální demokracie premiérky Frederiksenové. Ačkoliv strana volby vyhrála se ziskem 21,9 procent hlasů, zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1903. Spolu se sociálními demokraty překročily nutnou hranici další pravicové, levicové a centristické subjekty, žádná skupina však není schopná vládu složit, jelikož nemá dostatečný počet mandátů. Největší koaliční potenciál mají levicová uskupení, zahrnující i Sociální demokracii, s 84 křesly v celkem 179-členném parlamentu. Pravicové strany získaly celkem 77 míst. Zcela stěžejní roli budou se svými 14 křesly hrát centristé, bez kterých nepůjde sestavit budoucí vláda. Poslední čtyři mandáty připadají dánským územím mimo samotné Dánsko – Grónsku a Faerským ostrovům. Dánský král Frederik X. pověřil současnou premiérku sestavením budoucí vlády.
Izrael: Kontroverzní zákon
Izraelští zákonodárci schválili nový zákon zavádějící trest smrti za terorismus. Trest však neukládá civilní soud, nýbrž soud vojenský, a v praxi se vztahuje pouze na Palestince. Prvním a zároveň posledním člověkem odsouzeným v Izraeli civilním soudem k trestu smrti byl nacistický zločinec a jeden z architektů holokaustu Adolf Eichmann v roce 1962. Proti trestu smrti se dlouhodobě staví zejména židovští učenci, kteří vycházejí z náboženského práva halakha a v současnosti je v Izraeli povolen pouze ve výjimečných případech, jako jsou zločiny proti lidskosti, a to pouze v době války.
Předkladateli návrhu byli vládní poslanci, kteří argumentovali tím, že pokud bude Palestinec odsouzený za terorismus popraven, nehrozí jeho propuštění jako při doživotním trestu. Izraelské úřady v minulosti již byly nuceny odsouzené teroristy vyměňovat za rukojmí držené v Gaze. Naopak opozice zákon silně kritizuje a poukazuje na mezinárodní reakci, porušování lidských práv a také na skutečnost, že zákon platí pouze pro palestinské radikály, ale například židovským teroristům by se měl vyhnout. Kritiky zákona se staly také Evropská komise a některé členské státy EU.
Co se stalo ve světě je souhrn toho nejdůležitějšího ze světové politiky v uplynulém měsíci, který vydává redaktor Ondřej Salák. Účelem je přiblížit ty nejdůležitější události světové politiky formou srozumitelnou pro mladou generaci.