Poslední měsíc v roce s sebou přinesl mnoho momentů, kdy se zdálo, že se staré konflikty znovu rozhoří. Čína pokračovala ve vojenských cvičeních poblíž Taiwanu. Znovu oživl také konflikt mezi Thajskem a Kambodžou. Napětí v Karibiku dále eskalovalo.
Taiwan: Není Čína jako Čína
Sporný ostrov mezi Jihočínským a Východočínským mořem představuje pravidelný zdroj napětí. Z historických důvodů si jej nárokuje pevninská Čína, tedy Čínská lidová republika. Taiwan neboli Čínská republika naopak tvrdí, že má právo na sebeurčení. Komunistická Čína uplatňuje tzv. strategii „jednotné Číny“, která se projevuje snahou všechna nárokovaná území sjednotit pod vládu Pekingu, což by se jí v případě Taiwanu snad i podařilo – ostatně v minulosti, ačkoli omezeně, převzala vládu například nad Hongkongem – nebýt jednoho velkého hráče: Spojených států amerických. Ty svou snahu udržet dále Taiwan jako samostatný stát nijak nezastírají. Jejich motivace je prostá: ostrov v místě, kudy vedou trasy čínského námořního obchodu, je prostě lákavý, zejména co se blokád týče.
Pevninská Čína čas od času dá najevo svůj zájem o teritorium, čímž pokaždé vyvolá pozdvižení, i když je předem známé, že na konfliktu by nijak nevydělala. Tyto projevy mají obvykle podobu vojenských cvičení v blízkosti ostrova. Stejně tomu bylo i v prosinci, tentokrát pod názvem „Spravedlivá mise 2025“. Cvičení následovalo po ochladnutí vztahů s Japonskem, které prohlásilo, že by pro něho útok na Taiwan představoval životní ohrožení. Peking nacvičoval blokádu ostrova a neváhal použít ostré munice, což situaci v regionu znovu vyhrotilo.
Thajsko/Kambodža: Krátký mír
Letní hraniční spory mezi jihoasijskými zeměmi, jejichž původ lze nalézt již v dobách koloniální nadvlády, znovu ožily a přinesly s sebou další oběti na obou stranách. O konfliktech, které předcházely těm prosincovým, jsme informovali v červencovém díle Co se stalo ve světě.
Obě země se vzájemně obvinily z porušení červencového příměří uzavřeného v Malajsii. Bangkok obvinil Phnompenh z vypálení raket a zároveň reagoval vysláním bojových letounů, uvádí web Bangkok Post. Web dále uvedl, že 385,000 lidí bylo nuceno opustit své domovy. Konflikt si vyžádal na 40 obětí. Po několika týdnech střetů se podařilo zástupcům obou zemí dojednat příměří, které začalo platit 27. prosince ve dvanáct hodin místního času (06:00 SELČ).
Venezuela: Pašeráci z Karibiku
Zhoršená diplomatická situace mezi Venezuelou a USA v prosinci nadále eskalovala v podobě amerických útoků v Karibiku. Spojené státy, které považují celou oblast za svou sféru vlivu, obvinili venezuelského prezidenta Madura z napomáhání pašerákům drog. Okamžitě začaly činit opatření, tedy útoky na podezřelá plavidla na moři. Tento krok zvedl vlnu odsouzení výpadů jakožto neopodstatněných, přesto však pokračovaly. Na konci prosince se útoky přesunuly i na samotnou půdu Venezuely, a to do města Maracaibo, kde se v jedné z továren měly vyrábět látky sloužící k produkci kokainu. Situace se v Karibském moři nadále stupňovala až v lednové zatčení prezidenta Madura a jeho postavení před soud. O této události se budete moci dočíst v lednovém díle Co se stalo ve světě.
Co se stalo ve světě je souhrn toho nejdůležitějšího ze světové politiky v uplynulém měsíci, který vydává redaktor Ondřej Salák. Účelem je přiblížit ty nejdůležitější události světové politiky formou srozumitelnou pro mladou generaci.