Právě si prohlížíte COP15: Může být biodiverzita důležitější než klimatická změna?
COP15. Zdroj: UN Biodiversity Flickr, CC by 2.0

V kanadském Montrealu skončila konference o biodiverzitě pořádaná OSN. Podobně jako konference o změně klimatu, jejíž 27. ročník se konal v listopadu v Egyptě, má i COP15 za cíl řešit část environmentální krize. Díky předsednictví v Radě EU navíc zůstala na konferenci česká stopa. Vyjednávací tým Evropské unie totiž vedl bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko.

15. konference stran úmluvy o biologické diverzitě, ve zkratce COP15, se po koronavirové pauze opět vrátila do jednacích sálů. Na téměř dva týdny dlouhém summitu byli přítomni jak profesionální vyjednavači, tak i ministři národních vlád a hlavy států. Finální dokument z jednání byl, i přes výtky rozvojových států, schválen v pondělí a určuje směřování snah o ochranu biodiverzity do budoucích desetiletí.

Hlavním výsledkem vyjednávání je přijetí tzv. Kchun-ming-montrealského rámce pro globální biodiverzitu, desetistránkového dokumentu stanovujícího krátkodobé a dlouhodobé cíle pro ochranu biodiverzity. Zatímco dlouhodobé cíle, směřující k roku 2050, předkládají obecnější požadavky, krátkodobých třiadvacet cílů má konkrétnější podobu.

Na vyjednávání dohody se velkým dílem podílela i Česká republika, která jako předsednická země Rady EU vedla evropskou delegaci. „Pro Českou republiku bylo vyjednávání Globálního rámce Úmluvy o biologické rozmanitosti velice prestižní, zejména díky tomu, že jsme vedli celý vyjednávací tým jménem Evropské unie. Daleko podstatnější je ale to, že se po dvou letech odkladů kvůli pandemii podařilo konferenci uspořádat. Díky tomu jsme měli šanci vyjednat plán na ochranu, a především obnovu biodiverzity na dalších deset let, kterou jsme plně využili,“ říká Ondřej Charvát z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí.

23 bodů pro budoucnost

Podle přijatého dokumentu je třeba „změny stanovené v každém bodě okamžitě začít implementovat a dokončit je do roku 2030. Tyto cíle společně umožní pokrok v plnění plánů stanovených pro rok 2050.”

Mezi nejdůležitější krátkodobé cíle patří body označované jako 30 by 30, jež mají za cíl do konce dekády efektivně ochránit a začít obnovovat alespoň 30 % oblastí, v nichž došlo k poškození ekosystémů v důsledku lidské aktivity, nebo které jsou pro lokální ekosystémy důležité. Dohoda také vyžaduje zrušení či reformu finančních pobídek podporujících neekologické chování a do roku 2030 je začít snižovat tempem půl bilionu dolarů ročně. Investovat by se podle plánu naopak mělo do rozvoje biodiverzity, roční investice mají dosáhnout výše minimálně 200 miliard dolarů.

 Jednání na summitu. Zdroj: UN Biodiversity Flickr, CC by 2.0

Výsledky jednání jsou vnímány relativně pozitivně, a to jak ze strany zúčastněných stran, tak i ze strany ekologických hnutí. „Samotná dohoda je velmi dobrá, z našeho pohledu je highlightem cíl 30 by 30, i když ze samotného textu vypadly zmínky o tom, jak by ta ochrana měla vypadat a zbývá díky tomu prostor pro potenciálně destruktivní činnosti. Tam ale záleží hlavně na implementaci,” říká Jan Freidinger, koordinátor z organizace Greenpeace.

Na druhou stranu ale varuje před přehnaným optimismem: „Začátek je dobrý, ale hodnotit to budeme až za 10 let. Teď je na státech a na Evropské unii, jak budou cíle a opatření, na kterých se shodli, implementovat. Z toho mám daleko větší obavu, protože už teď například vidíme, že se v dohodě hovoří o snížení rizik z pesticidů o polovinu, ale Česko se během svého předsednictví snažilo tuto agendu zmírnit. Ta skutečná práce pro nás tedy začíná až teď,” doplňuje Freidinger.

Dohoda desetiletí

Letošní ročník konference byl důležitý právě z toho důvodu, že se na něm utvořil plán pro ochranu přírody na několik dekád dopředu. K tomuto plánování dochází každých deset let, tedy každých pět summitů, které se konají po dvou letech. Naposledy k podobné dohodě došlo v japonské Nagoji v roce 2010, kde byly dohodnuty tzv. Aičské cíle. Zpráva OSN z roku 2020 ale konstatovala, že žádného z těchto cílů nebylo plně dosaženo a jen necelé třetiny bylo dosaženo částečně.

Ministerstvo životního prostředí ČR uklidňuje obavy, že by letošní dohodu mohl potkat podobný osud: „Klíčovou součástí globálního rámce je systém monitoringu, využití indikátorů, průběžná revize cílů a reporting postupu. Díky tomu bude možné během celého období měřit postup. Pro Evropskou unii bylo celou dobu vyjednávání klíčové udržet numericky vyjádřené cíle, u kterých je možné reálně měřit posun,“ sdělil Studentským listům mluvčí ministerstva Ondřej Charvát.

Dohoda má několik dalších několik prvků, které budí pozitivní ohlas a dávají prostor k optimismu: „Zvýraznili bychom uznání role původních obyvatel při ochraně ekosystémů, byl to dlouhodobý dluh světového společenství vůči nim. Potom oceňujeme i finanční rámec – i když samotná OSN vyčíslila, že na ochranu světové biodiverzity chybí asi 700 miliard dolarů, tak panuje lehký optimismus, že současný kompromis je zatím snesitelný pro všechny,” ukončuje svůj komentář Freidinger.

David Čížek

Jsem studentem gymnázia a nadšencem do politiky. Ve volném čase poslouchám hudbu nebo luštím křížovky.

Tento příspěvek má jeden komentář

  1. Jan Šimůnek

    Jak chtějí ekologové řešit ono ‚lidmi narušené prostředí‘? Budou tamní obyvatele vysídlovat do nějakých koncentračních táborů, nebo je rovnou vybíjet, jako jejich ideový předchůdce Pol Pot?
    Jistěže řešením je podpora poklesu porodnosti, pak jsou ovšem naším největším nepřítelem velká monoteistická náboženství a zejména islám, které mají ono ‚lidé, množte se!‘ v základních dokumentech. A logickým prostředkem je podpora sociálního postavení a vzdělávání žen (a platí pro tento prostředek to samé, co jsem uvedl v předchozí větě).

    Mnoho by se dalo udělat technologicky – banky s genetickým materiálem ohrožených druhů apod. Případně umělé chovy. Rozhodně je to perspektivnější a smysluplnější záležitost než ‚boj za klima‘ a měla by mít přednostní nároky na financování (zvlášť když žijeme v jednom z nejstudenějších období geologické historie Země, takže ono ‚katastrofální oteplování‘ není nic jiného než návrat k normálnímu stavu).

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..