Ve čtvrtek 30. listopadu začíná 28. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Méně krkolomně známá jako COP28. O čem budou státy jednat? Jaký cíl si stanovily Evropská unie a Česká republika? A proč letošní ročník budí tolik kontroverzí? To se dozvíte v prvním článku ze série, ve které vás budu o summitu průběžně informovat.

Letošní ročník proběhne v mimořádně ožehavé době. Rok 2023 zažil množství extrémních výkyvů počasí, nárůst jejich frekvence a síly lze, podle vědců, přisoudit změně klimatu.

Květen byl nejteplejším měsícem v historii měření a tento rekord následovala další pětice měsíců až do října, z něhož máme zatím poslední celková data. Letošní rok pak pravděpodobně vejde do dějin jako ten nejteplejší od začátků pravidelného sledování teploty.

Hlavní body konference

Headlinem letošních vyjednávání bude tzv. Global stocktake. Jde o mechanismus vycházející z Pařížské dohody, státy podle něj musí každých pět let hodnotit postup k naplnění jejích cílů. Na letošním COPu delegáti schválí první hodnotící zprávu, ta ukazuje pozitivní, avšak stále nedostatečný, posun.

Překročení teploty o 1,5 stupně celsia oproti předindustriální éře stanovili vědci jako mez, kdy se dá zabránit těm nejničivějším následkům globálního oteplování a udržet ho „na uzdě“. Pokud chceme oteplení udržet pod 1,5 stupni celsia oproti předindustriální éře, v souladu s Pařížskou dohodou, musíme do roku 2035 snížit uhlíkové emise o 60 % oproti období před covidem.

Jako vždy se bude velmi horlivě jednat i o financích. Především rozvojové státy potřebují masivní investice pro mitigaci a adaptaci na změnu klimatu. Podle OECD do nich bude muset v roce 2025 proudit alespoň bilion dolarů ročně. V současné chvíli je však toto číslo řádově menší. Masivní koalici, s cílem naplnění těchto závazků, povede Čína. Ta by do fondu obnovy také ráda měla přístup, velká část západních zemí ji ale nevnímá jako rozvojovou. V této oblasti se, podobně jako při předchozích ročnících, dají očekávat velké střety.

S novým summitem přichází i nové cíle. Jeden z hlavních si klade spojenectví EU, USA  a několika dalších zemí. Ty chtějí do roku 2030 ztrojnásobit množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. Debaty se povedou také o postupném konci spalování fosilních paliv. Zde se dá očekávat značné slovíčkaření, termíny jako phase out, phase down nebo unabated budou předmětem velkých sporů.

Phase out znamená postupné ukončení spalování fosilních paliv, zatímco phase down je postupné zmenšování jejich podílu v energetickém mixu. Unabated pak označuje fosilní paliva, jejichž emise nebyly sníženy pomocí technologií zachycujících uhlík, tudíž většinu dnes spalovaných paliv. Technologie zachycování uhlíku jsou zatím převážně experimentální a možnost jejich masové, levné produkce v dohledné době vypadá nepravděpodobně. Plánované nahrazení „nesnížených“ (jak se někdy výraz unabated překládá) paliv „sníženými“ tak klimatičtí aktivisté vnímají jako greenwashing.

Lokace

COP28 našel útočiště v Dubaji, to je ale z několika důvodů kontroverzní. Spojené arabské emiráty vybudovaly své bohatství na těžbě ropy a nadále jsou jejím sedmým největším producentem na světě. Otázkou tedy je, zdali tato fosilní velmoc má zájem na omezení jejího důležitého zdroje příjmů.

V čele summitu navíc stojí Sultan Al Jaber, emirátský politik a výkonný ředitel státní ropné společnosti ADNOC. Svou pozici chtěl podle uniklých dokumentů využít k uzavření obchodních dohod s 15 zeměmi včetně Francie, Nizozemí a Německa.

Al Jaber a jeho tým také čelí nařčení z pochybných snah vylepšit jeho veřejný obraz. Jde například o „ozeleňování“ článku o něm na Wikipedii nebo vytváření falešných profilů na sociálních sítích, které podporovali Al Jaberovo vedení konference.

Šéf největší ropné společnosti v zemi svůj post prezidenta COP ale udržel a tvrdí, že jeho zkušenosti v soukromém sektoru jsou přesně tím, co tak masivní akce potřebuje.

České zájmy

Naší zemi do Spojených arabských emirátů přijedou zastupovat premiér Petr Fiala (ODS) a ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Společně s nimi delegaci tvoří převážně lidi z Ministerstva životního prostředí a českého velvyslanectví v Abú Dhabí.

Česká republika je v globálních vyjednáváních pouze malým hráčem, společně se zbytkem Evropské unie se proto bude zasazovat o cíle schválené Radou EU. Patří mezi ně třeba výše zmíněný plán na rozvoj obnovitelné energetiky nebo zdvojnásobení míry energetické účinnosti také do roku 2030. Česká delegace však může čelit kritice za její nízké příspěvky do Zeleného klimatického fondu. Od roku 2014 jsme zaplatili pouze 5,3 milionu dolarů a zaostáváme i v dalších klimatických platbách.