Když se před 17 lety začalo Na Špitálce stavět, vypadalo to na další luxusní vily pro bohaté novousedlíky. Díky nalezení chráněných druhů a práci místních spolků se nakonec stalo něco úplně jiného. Celý případ jsme prošli a zmapovali. A nyní vám přinášíme shrnutí.
Osm minut autobusem od stanice metra Hradčanská nad budovami fakulty informatiky Českého vysokého učení technického se nachází vilová čtvrť Hanspaulka. Vily z období funkcionalismu zde tvoří jednu z nejlukrativnějších čtvrtí v zemi. Jedná se o jedno z mála míst, kde lze za krásného počasí vidět Pražský hrad, Petřínskou rozhlednu a ZOO Praha. Jde o velmi oblíbené místo sledování, či střílení ohňostrojů či patří mezi oblíbené cíle pro romantický dýchánek. Původně zde bylo území zahrádkářské kolonie, nicméně po revoluci v roce 1989 se objevil nápad toto území zastavět. Tomu dal zelenou primátor Pavel Bém a jeho radní Pavel Klega a společně vymysleli projekt Bydlení Špitálka.
Plochu mezi ulicemi Na Špitálce, Neherovská, Na Kodymce a Na Fišerce o celkové rozloze 26,5 metrů měl plán rozporcovat na 21 parcel o stejné velikosti 1000 metrů čtverečních. Zbylých 5000 metrů mělo padnout na dětské hřiště a park. Posledních 500 metrů na cestu přes pole. Pro návrhy bylo vybráno 36 architektů, a to ve veřejné soutěži. „Cílem tohoto postupu by mělo být zajištění výstavby architektonicky zdařilé bytové zástavby navazující na podobné projekty z třicátých let, díky kterým vznikla například architektonicky velmi cenná osada Baba,“ uvedl radní Pavel Klega v tiskové zprávě. Celou věc měla pro magistrát zajistit společnost Trade centre Praha, a. s.
Spolek podal odvolání
Na odpor magistrátu se však postavila občanská sdružení. Konkrétně Sdružení přátel Hendlova dvora spolu s Občanským sdružením Hanspaulka. Tyto spolky se odvolaly k ministerstvu pro místní rozvoj.
To však odvolání zamítlo, pro údajnou opožděnost a případem, a to, aniž by ve věci rozhodovalo. Důvodem bylo, že dle stanoviska ministerstva bylo odvolání podáno až po lhůtě, ve které je odvolání přípustné. Spolek však namítal, že začátek lhůty začíná běžet až řádným vyvěšením na úřední desce, a nikoliv jen oznámením, jako tomu bylo v tomto případě.
Na celé řízení podalo občanské sdružení 2. února 2004 žalobu u Městského soudu v Praze. Kromě svého stanoviska argumentuje i faktem, že se na pozemcích objevily exempláře kriticky chráněného sysla obecného. O dva měsíce později se k nim připojuje i doktor Jan Kollert.
Celý případ se nakonec dostal až k Nejvyššímu soudu, který rozhodl ve prospěch spolku. Důvodem bylo chybějící poučení, které oznámení neobsahovalo.
Nejvyšší správní soud má za to, že jestliže Magistrát Hlavního města Prahy vyvěsil rozhodnutí na své úřední desce a současně dal pokyn k vyvěšení tohoto rozhodnutí i na úřední desce obecního úřadu, jehož územního obvodu se týká, když toto posledně uvedené vyvěšení má pouze účinky informativní, pak, pokud v poučení o opravných prostředcích neuvedl, co se považuje za doručení rozhodnutí a z informativního vyvěšení není zřejmý den vyvěšení rozhodnutí na úřední desce orgánu, který rozhodnutí vydal, je poučení o možnosti podat odvolání do 15 dnů od doručení rozhodnutí neúplné, a tedy i nesprávné – Citace z rozsudku Nejvyššího správního soudu
Ještěrky a výjimka
Ve stejné době proběhne v lokalitě biologický průzkum společnosti Mallron o. s., který na území nalezne slepýše křehkého a ještěrku obecnou.
Aby tak stavba mohla bez problémů pokračovat, společnost Trade Center Praha si požádala o výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Ta nařizuje, aby si každý, kdo chce stavět budovy na pozemcích, kde se prokazatelně vyskytují chráněné druhy, měl výjimku od příslušného úřadu. V tomto případě od Českého krasu.
Opět tak začala zdlouhavá právní bitva mezi Spolkem Pro Hanspaulku a Trade Center Praha, nicméně i tentokrát se postavila Správa chráněné krajinné oblasti Český Kras na stranu společnosti a celou věc potvrdilo i Ministerstvo životního prostředí.
O co šlo? Aby mohla být udělena výjimka ze zákona o ochraně přírody a krajiny, tak pro ni musí existovat důvod vyššího veřejného zájmu. (To třeba opravňuje státy k rozšiřování letišť, které skoro vždy ničí přírodu).
V tomto případě jak ministerstvo, tak CHKO Český kras shledaly, že veřejný zájem je vyšší než ochrana přírody. Jejich rozhodnutí musel zrušit až soud, který konstatoval, že ničení žijící kolonie zvířat není ve veřejném zájmu. Po tomto rozsudku již společnost Trade Center své snahy na vybudování pozemku vzdala.
Veřejné prostředky
Délka případu a množství orgánů, kterým tento případ prošel, není jedinou zajímavou stránkou celého případu. Velmi zajímavým shledáváme i množství proinvestovaných veřejných prostředků. Dohledat konkrétní částky je v současné době obtížné, nicméně lze alespoň vyjmenovat veškeré položky, které byly zakoupeny.
Kromě bezpochyby enormní právní služby za celý případ tu máme i posekání více než 50 stromů a keřů. V rámci této operace bylo pole srovnáno se zemí. Také došlo i k pravidelnému a několikaletému sečení trávy a vybudování kanalizační a elektrických přípojek (včetně vybudování trafostanic) pro jednotlivé budovy.
Poslední velice zajímavou položkou je cesta vedená prostředkem pole. K férovosti je však nutno poznamenat, že ta je od předchozích věcích hodně využívána místními k přecházení pole.
Současnost území Na Špitálce
V roce 2016 tak po dlouhých 14 letech zastupitelé hlavního města plán na vybudování rodinných domů zamítli. Následně došlo k vypsání výběrového řízení na další nápady s polem.
Do výběrového řízení se přihlásili dva podnikatelé první Marek Dospiva majitel společnosti PENTA. Ten nabídl za pouhých 15 procent pozemku, na kterém postaví třípatrovou vilu v hodnotě 44 milionů na revitalizaci okolního území. Druhý podnikatel Pavol Krúpa, který vede společnost Krupa Global Investments, nabídl 40 milionů.
Toto je ovšem pouze cena, za kterou by byl vystavěn přilehlý park Villa samotou. Dospiva nabídl za velice lukrativní částku 119 milionů a vedení Prahy na ni chtělo přistoupit.
Když se ale po komunálních volbách v roce 2018 ujala moci koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu, původní plán se začal pomalu měnit. Výsledky výběrového řízení doposud odmítla Praha zveřejnit.
Nakonec to však vypadá, že ani podnikatel Dospiva si vilu nepostaví. Na jarním zasedání výboru pro životní prostředí prohlásila jeho předsedkyně Jana Plamínková (Spojené síly pro Prahu), že stavbu vily rozhodně za svého působení schválit nehodlá.
Tuto informaci následně pro Seznam Zprávy potvrdil i předseda výboru pro územní rozvoj Viktor Mahrik. „V tuto chvíli nevnímám, že by byla politická síla dotáhnout výběrové řízení na prodej pozemků Na Špitálce a vyhlásit vítěze. Na místě tak bude k radosti místních zachována zeleň,“ uvedl Mahrik.
Zdá se tak, že po více než 16 letech se pole navždy změněné od své původní podoby už dále měnit nebude. Obyvatelé si tak konečně mohou od kauzy oddychnout.