„Vykroužkování Pirátů způsobilo ochladnutí vztahů. My jsme si to zhodnotili tak, že Piráti si to potřebují mezi sebou vyříkat a my jim k tomu dáváme ten potřebný prostor,“ říká nově zvolená mladá poslankyně za Starosty a nezávislé Barbora Urbanová. Zakladatelka organizace Studenti žákům a ředitelka Institutu Moderní politiky v rozhovoru mluví také o tom, zda v nové Sněmovně nezapadnou témata důležitá pro mladé lidi.
Považujete výsledky voleb za úspěch pro vás a pro koalici PirSTAN?
Pro společnost jako takovou jsou výsledky voleb určitě úspěch, protože demokratická opozice porazila populistickou politiku dnešní vlády. My v koalici Pirátů a Starostů jsme ale měli vyšší ambice, takže o úspěchu se úplně hovořit nedá. Pro mě vzhledem k tomu, že jsem získala mandát, je to velký úspěch, ale beru to s velkou pokorou, protože jsem nečekala, že poskočím ze svého dvanáctého místa. Okolnosti jsou hořkosladké spíše než sladké, takže úplně do stropu nejásám, ale radost samozřejmě mám.
Jaký je podle vás hlavní důvod, proč koalice PirSTAN získala méně hlasů než koalice Spolu?
My jsme byli první koalice, která oznámila svůj vznik a své ambice. Porazit populistickou vládu byla jednou z nich. Nechci říkat, že jsme kandidovali jenom proti Andreji Babišovi. My jsme spíše kandidovali proti systému, který zde fungoval a ten se dá popsat dvěma slovy jako populistická vláda. My jsme byli první, co svou koaliční kandidaturu oznámili a poměrně rychle jsme získali relativně vysoké preference, čímž pádem jsme se stali hlavním protivníkem současné vládnoucí strany. Myslím si, že to způsobilo, jak se říká lidově, že hnojomety byly upřeny na nás, a abych si trochu sáhla do svědomí, tak jsme se s tím nebyli schopni vyrovnat tak, jak by se dalo. Udělali jsme nějaké chyby. Hlavně si teď myslím, že se z těch chyb musíme poučit, aby jsme příště finále měli drsnější a pevnější.
Proč podle vás neuspěli mladí kandidáti letos ve volbách?
Další smutná pravda, která se stala je, že tolik mladých kandidátů neuspělo. Je to hodně dáno tím, že nejvíc mladých kandidátů na předních pozicích jsme měli my a náš výsledek nebyl tak vysoký, jak jsme očekávali. Mladí kandidáti, se kterými jsme i počítali, že v Poslanecké sněmovně budou, tam nakonec nejsou a naopak se mnou se ve Sněmovně nepočítalo, ale podařilo se mi do ní dostat.
Voliči nám v tom udělali trošičku hokej oproti tomu, jak to bylo sestaveno. Neříkám, že to je špatně. Naopak si každého voliče, který kroužkuje i nekroužkuje, vážím. Je to taková smutná pravda. Teď jako důsledek toho, že ve Sněmovně bude méně mladých lidí, se hodně hovoří o tom, jestli liberální témata budou mít své zastání. Já doufám, že ano, ale ty počty hovoří spíše proti mě. Na druhou stranu nemůžu házet flintu do žita a těch liberálních témat a témat pro mladé se nevzdám. Tím hlasem pro mladé bych ve sněmovně chtěla být.
Považujete zpětně rozhodnutí Starostů spojit se s Piráty do koalice za dobré?
Já to hodnotit jako chybu nechci a nikdy nebudu. Bylo to rozhodnutí, které se dělalo v nějakém momentě. Já vždycky říkám, že každý člověk a každá strana dělá v tu danou chvíli rozhodnutí, které považuje za nejlepší. Myslím si, že v tu dobu to bylo dobré rozhodnutí.
Považujete vykroužkování Pirátů jako problém pro složení budoucí vlády a pro vztah Pirátů a Starostů?
Způsobilo to určitě ochladnutí vztahů. My jsme si to zhodnotili tak, že Piráti si to potřebují mezi sebou vyříkat a my jim k tomu dáváme ten potřebný prostor. Nemyslím si, že výsledky voleb způsobily pro naše vztahy nějaký problém, ale je to hořké a ty pocity kolem toho jsou z lidského hlediska velmi smutné. Mohli a měli bychom oslavovat, ale my necítíme, že by tu měl být důvod k radosti, protože je nám líto našeho koaličního partnera.
Co si myslíte o budoucím složení Poslanecké sněmovny, která bude výrazně konzervativnější než doposud? Vnímáte to jako možnou hrozbu pro schválení návrhů týkajících se stejnopohlavních manželství?
Je pravda, že nová Sněmovna je hodně konzervativní. Na druhou stranu organizace Jsme fér nezjišťovala názory všech poslanců, takže uvidíme, až se Sněmovna ustanoví a já budu moci mluvit s některými z nich. Myslím si, že jestli bychom měli v něčem pohnout, tak jsou to stejnopohlavní sňatky. Je to takový dluh toho minulého období. Společnost je spíše nakloněna tomu zrovnoprávnění, což si myslím, že je jenom správně. Také si myslím, že by od nás bylo dobré ukázat na tomto tématu nejen to, že se zvládneme shodnout, ale že o tom také zvládneme hlasovat.
Jakému tématu se plánujete věnovat v Poslanecké sněmovně nejvíce?
Já jsem vyslovila zájem o sociální výbor z toho důvodu, že bych se ráda starala o téma pracujících žen a sladění jejich rodinného a osobního života s kariérou. Dlouhodobě vidíme, že by mohlo české ekonomice pomoct, kdyby ženy, které chtějí pracovat, se do práce mohly vrátit dříve, než jejich děti mají zákonný nárok na místo ve školkách. Existuje mnoho nástrojů, například flexibilní úvazky a jejich podpora ze strany státu. Samozřejmě nemám nic proti ženám, které se rozhodnou být se svými dětmi delší dobu doma. Jde mi spíše o to podpořit tu svobodu volby v tomto ohledu. Ženy v současnosti v takové míře tuto volbu nemají. To je mé dlouhodobé téma a očekávám, že jím bude na celé čtyři roky.
V politice díky hnutí ANO
Co vás vedlo ke vstupu do politické strany?
Nejvíce mě motivovala potřeba veřejně se zapojit. Studovala jsem politologii a dlouho jsem si myslela, že budu komentovat politické dění v televizi. Poté jsem ale zorganizovala politickou debatu u nás v Dolních Břežanech před krajskými volbami a tam jsem měla možnost vidět, jací kandidáti kandidují u nás v kraji. Tenkrát jsme se poprvé potkali s Vítem Rakušanem, mým pozdějším šéfem, a taky jsem viděla, jak vypadá hnutí ANO, které ve Středočeském kraji vyhrálo.
Měla jsem obrovskou touhu ukázat, že to nebyla dobrá volba pro lidi, kteří ANO volili, protože hnutí ANO na té krajské úrovni pokračovalo v něčem, čemu říkám „Rathovská politika“. Já jsem si v tu dobu říkala, že se to musí změnit, a když přišla nabídka pracovat pro Víta Rakušana a Věslava Michalika, že bych se mohla podílet na té změně, tak jsem si říkala, že by mě to mohlo bavit víc než komentování politiky v televizi. Je to možná i paradoxní, protože kdyby hnutí ANO nedělalo to, co dělalo tady v naší politické realitě, tak bych v politice vůbec nebyla.
Jsem ráda, že máme šanci ukázat lidem, že politika, která se nestará o sebe, ale mnohem více o ně, tu má svoje místo a má zde lidi a kandidáty, kteří to mohou tím správným směrem táhnout. Doufám, že vláda, kterou jako demokratická opozice sestavíme, v tomto směru nezklame, protože kdybychom měli zklamat lidi, tak je to vlastně to nejhorší, co bychom mohli udělat.
Proč zrovna Starostové?
Já mám hodně politické strany spojené s osobnostmi. Chápu, že někteří lidé upřednostňují volit na základě ideálů, ale u mě to tak nikdo nebylo. Někteří lidé jsou konzervativní pravičáci, a proto pro ně strana, která představuje jejich vysněnou možnost, je ta jediná volitelná. Já jsem vždycky byla spíš člověk, kterého zaujme osobnost. Díky tomu jsem nikdy nepřemýšlela, že bych vstoupila do jiné strany. Táhlo mě, že jsem viděla schopné politiky, kteří se starají o lidi ve svých městech a obcích a nehledí tolik na ideologii, ale spíš na správná řešení. Nemyslíte na to, jestli je něco pravicového nebo levicového, myslíte spíše na to, jestli se dá něco udělat správně a jestli to může pomoci lidem.
Od jakého věku si myslíte, že by lidé měli mít právo jít volit?
My jsme měli ve STANu návrh, že v komunálních volbách by se mohlo začít volit už od šestnácti let a mně se líbí, protože mám v tomto věku dvě sestry. Když jsme o tomto návrhu přemýšlely, tak je to namotivovalo se o politiku zajímat a říkaly, že by to bylo zajímavé, kdyby mohly už teď jít volit. Vím, že věková hranice 18 let je u nás tradice. Když se nad tím ovšem zamyslíte, tak si uvědomíte, že je to jen umělá hranice, kterou jsme si stanovili. Pokud by nová věková hranice měla motivovat mladé lidi, aby šli k volbám a aby se o politiku více zajímali, tak já úplně nevidím důvod, proč bychom to od těch šestnácti let v komunálních volbách nemohli zkusit.
Jak vás založení organizace Studenti žákům posunulo ve vaší politické kariéře?
Já si nemyslím, že mě to posunulo v politické kariéře. Myslím si, že mě to hodně posunulo osobnostně, protože když takto něco založíte a řídíte, tak se samozřejmě naučíte spoustu věcí. Hodně mi to pomohlo v tom, že mám spoustu kamarádů z mnoha částí země a z mnoha oborů, což mě rozhodně posunulo, ale v politické kariéře asi ne.
