Ihor Hilba pochází ze zakarpatské oblasti Ukrajiny. Dva a půl roku studoval magisterské studium politologie v České republice. Na konci ledna vysokou školu úspěšně dokončil, rozhodl se zůstat v Praze a momentálně zde hledá zaměstnání. Pro Studentské listy vysvětlil, proč se neobává jaderného útoku ze strany Ruska i jak Ukrajinci vzdorují ruské invazi.
Přes dva roky žijete v Česku. Plánujete se někdy na Ukrajinu vrátit?
Rok nebo více bych rád ještě zůstal tady a vylepšil svou češtinu na tu nejlepší úroveň. Rád bych poznával další cizince a jejich kultury, učil se jazyky, získával zkušenosti, poznával českou společnost a sledoval, jak funguje evropský politický systém i český statní mechanismus.
Teď s válkou se na Ukrajinu nevrátím. Není tam ještě všeobecná mobilizace, zatím jsou povoláni jen lidé, kteří mají alespoň základní vojenské zkušenosti. Momentálně naše armáda nepotřebuje lidi jako jsem já. Pokud by nastala všeobecná mobilizace, tak se vrátím. Už nyní se snažím hledat způsoby, jak pomoci ukrajinským uprchlíkům v Praze.
Myslíte si, že se s příchodem uprchlíků z Ukrajiny změní postoj české společnosti k Ukrajincům obecně? Doteď byli minimálně někde vnímáni jako levná pracovní síla.
Zde figuruje několik faktorů. Do nedávna Češi příliš nerozlišovali mezi Ukrajinci, Rusy nebo Bělorusy. Všichni migranti z východní Evropy byly vnímáni jako brutální a cizí barbaři nebo zločinci. Je pravda, že do Česka chodilo mnoho Ukrajinců bez vzdělání, kteří si chtěli vydělat peníze. Neměli za cíl se integrovat nebo zde nějak komunikovat s místními.
Nyní je tu mnoho uprchlíků. Četl jsem, že v Česku je potřeba velké množství pracovníků, Ukrajinci mohou tato místa zaplnit. Samozřejmě jsem viděl i jistou zaujatost vůči „privilegiím“ Ukrajinců. Třeba ohledně zlevněného vstupu do zoo nebo jízdy zdarma metrem. Chápu, že to jsou peníze ze systému, do kterého čeští občané přispívají, ale ti lidé ztratili velmi mnoho. Ztratili práci, byt, auto, ostatní materiální věci, případně příbuzné. Přijeli nepřipraveni, vzali, co měli po ruce, a utekli. Všechny ty kompenzace jim zde zpočátku zjednoduší život, což je to, co Ukrajinci potřebují.
Tato „privilegia“ a pomoc mohou někteří lidé považovat za zbytečnost, což je samozřejmě problém. Ale snad všichni vidí, že Rusko napadlo Ukrajinu, ne my je. Ukrajinci si řekli, že prostě chtějí být sami sebou. Chtějí být Ukrajina, bez „bratrské slovanské lásky” a pomoci Ruska a Běloruska, bez obnovení Sovětského svazu. Ukrajinci jsou oběť války. Tomu rozumí celý svět.
Profil Ukrajiny tento konflikt změní. Čím delší bude válka, tím více malých konfliktů může vzniknout mezi Ukrajinci a Čechy, ale nemyslím si, že to bude mít silný vliv na přátelské vztahy mezi nimi. Důležitým aspektem je i záporný přírůstek dětí, státy EU potřebují populační růst. I s tím mohou Ukrajinci pomoci. Myslím, že čím více se bude česká společnost seznamovat s Ukrajinci různých sociálních skupin a různých zájmů, tím více se budou bourat stereotypy a zdi mezi nimi.
Zbytek vaší rodiny je stále na Ukrajině?
Ano a jejich život zatím vypadá normálně. Díkybohu za to. Chodí do práce a podobně. Pro úspěch Ukrajiny ve válce je zásadní stabilní ekonomika. Všichni lidé, co bydlí na západě Ukrajiny a v oblastech, kde se neválčí, se snaží pracovat, pomáhat armádě a humanitárním organizacím. V tom tkví převaha Ukrajiny. Ani nepřemýšleli, že by uprchli. Moje sestra má dvě malé děti, ta odchod zvažuje. Ale moje rodina zůstane. Myslím, že nyní každý Ukrajinec, bez ohledu na svou geografickou polohu, cítí národní povznesení a bude usilovat o vítězství Ukrajiny
Věříte, že v důsledku ekonomických sankcí může v Rusku dojít k povstání lidu vůči režimu?
Jako politolog jsem si vždycky myslel a říkal, že Rusko vždy dávalo téměř všechny své peníze jen na propagandu a armádu. Ruský systém připomíná středověk, kdy neexistoval žádný národ. Byli lidé a byl král, lid je instrument. Kde je král, tam je stát. A to je Rusko. Putin a jeho elita, to je stát. A lidé jsou instrument. Rusové ztratili nacionální vazbu ke svému státu a to je jeden z největších „prohřešků” ruského lidu.
Nedokážu si představit, že si národ nemůže vybrat, jestli jeho stát bude nebo nebude válčit. Kdyby Zelenskyj chtěl, aby Ukrajina na někoho zaútočila, nemohl by to udělat bez souhlasu Ukrajinců. A Ukrajinci by to nechtěli nikdy. Myslím, že v Česku je podobná situace. A v Rusku je situace opačná, mnoho Rusů v různých sociálních průzkumech říká, že válku nechtějí, ale nemohou nebo nechtějí ovlivňovat svou elitu.
Podle mého názoru ruská propaganda za více než dvacet let Putinovy vlády silně ovlivnila samotné Rusy, takže velká část ruské populace otevřeně či skrytě podporuje Putinovy agresivní akce a jeho imperialistickou ideologii. Hitler byl u moci mnohem kratší dobu, ale Němci pod vlivem propagandy uvěřili v něho a v jeho ideologii.
Rusové mají odpovědnost za Putinovy činy, za útok na Čečensko, Gruzii a Ukrajinu. Mlčí, prchají nebo to prostě ignorují. Nesouhlasí, ale to Ukrajině ani světu nepomůže. Nemají spojení se státem, neasociují se s ním. Stát a národ tam nejsou v symbióze. Psal jsem diplomovou práci o ukrajinské geopolitice. Souhlasím s jedním ukrajinským myslitelem a nacionalistou Dmytrem Doncovem, který říkal, že pokud Rusové nebudou mít lídra, který bude vnímán jako silný člověk a velká osobnost, tak v Rusku k povstání nedojde.
Oni nad sebou chtějí silného člověka který bude všechno kontrolovat. Dokud se Rusové jako národ nezmění a nepřehodnotí svou historii a činy, hrozba pro Ukrajinu a Evropu z východu nezmizí. Zatím žádné známky takového masového přesvědčení nevidím. Zelenskyj i zbytek světa vždycky říká, že válčí proti Putinovi. Ale Putin je taky člověk, stejně jako ruské elity. Ukrajina válčí proti ruskému imperialismu.
Mluvil jste o vlivu propagandy na ruskou populaci…
Ukrajinští novináři našli ruský článek napsaný dříve, než začala válka, který byl připraven na den vítězství Ruska. Mysleli si, že Rusko vyhraje za dva až tři dny. Hlavní teze byla, že padla ukrajinská demokracie a nyní dochází k obnovení Sovětského svazu, velkého geopolitického hegemona. Putin je imperialista, myslí jako nacisté. Sleduje ideologii. Ruský imperialismus nevidí člověka, jeho cílem je vliv a moc.
Několik dní před válkou ruští propagandisté říkali, že po Ukrajině dojde na Litvu, Estonsko a dále. Okupace Ukrajiny není konečný cíl. Ruský imperialismus není jen v hlavě Putina, ona je v hlavě všech lidí okolo něj. Evropané vždy berou Rusko jako část Evropy, ale Rusové vždy říkají „My a Evropa”. Rusko se vnímá jako ohrožené NATO i USA. SSSR byl stabilní, tohle je stránka, která ruské propagandě vždy šla. Putin nic nevymýšlí, on jednoduše obnovuje. Používá modernější způsob, ale pouze obnovuje.
Když začala válka, nebo speciální vojenská operace, jak říká Putin, kolik lidí šlo na protesty? Deset, dvacet tisíc? Může být klidně i sto. V Rusku je 140 milionů lidí. Stačilo by pět milionů. Nikdy jsem neviděl pět milionů Rusů, co by protestovalo proti válce, okupaci Krymu, Donbasu. Neviděl jsem ani milion. Viděl jsem 100 nebo 200 tisíc, to je ale proporčně málo.
Mají nějaký dopad sankce?
Sankce mají vliv, ale nejsou uvalovány s cílem pozastavit válku nebo ji za pár dní ukončit. Mají za cíl Rusko omezit a ukázat, že svět je proti němu. Čtu si i různé ruské zdroje, abych viděl, jak tam lidé přemýšlí. V Rusku je chaos. Někdo Putina nepodporuje, ale nehovoří o tom. Je to divný národ. Národ pod autoritářským režimem se odlišuje od národa s demokratickým či religiózním vedením. Rusko je hybrid sovětské a imperialistické identity. Ohrožuje stabilitu demokracií, a navíc má velký vliv na státy centrální Asie.
Rusové nic neovlivní. Když Rusové uvidí, že ruská ekonomika je horší než v 90. letech, pak pochopí, že Putin není žádný Mesiáš. Ale nevěřím v to, že reální Rusové budou dělat nějaké akce nebo protesty. Ruský národ ztratil své jádro. Imperialismus je způsob, jak najít své místo ve světě, jak se zachránit. Bez imperialismu se Rusko rozpadne.
Demokratické Rusko existovalo asi deset let a lidé si jednoduše nemohou představit demokratický režim. To by byl konec Ruska jako takového. Imperialismus je způsob existence, vidění svého místa ve světě. Možná se Rusové bojí změn, a tak se snaží najít všechny dostupné způsoby, jak udržet a obnovit staré pořádky, i když kvůli tomuto strachu mohou zničit celý svět.
Byl pro vás ruský útok šok, nebo se jedná o něco, co již delší dobu viselo ve vzduchu?
Většina ukrajinských geopolitiků 20. a 21. století tvrdí, že Rusko vždy bude hrozba pro Ukrajinu. Dokud je Ukrajina demokratická, válka je nevyhnutelná. Po této válce bude Ukrajina přesně vědět, kým je, kde je její místo na mapě i ve světě. Ale hlavní podmínkou je vítězství Ukrajiny. Myslím, že teď, s pomocí NATO, EU a ostatních států, Ukrajina zvítězí.
Překvapilo mě, že Rusko útočí zrovna teď, není na válku připraveno. Profesionální ukrajinská armáda čítá 225 tisíc lidí. Nikdo nečekal tak masovou nacionální mobilizaci. To je velmi přesný případ toho, jak národ válčí za demokracii a své sebeurčení. Když chce stát útočit na svého souseda, musí mít náskok. Rusko by mělo mít alespoň 350 tisíc mužů a více, což nemá.
Rusové si mysleli, že se Ukrajinci nebudou tolik bránit, možná si mysleli, že se chtějí připojit k Rusku. Jenže Ukrajincům stačilo pouhých dvacet let k vytvoření nové, suverénní kulturní identifikace. Proto je pro Putina největším zločincem Bandera (Stepan Bandera, jeden z vůdců ukrajinského národního hnutí – pozn. red.), který vždy bral jako největší zlo Rusko. Bandera vnímal Rusko jako největší hrozbu pro ukrajinskou demokracii a svobodu. Rusko si pamatuje, že největším zlem je fašismus a nacismus, tak se Ukrajinci najednou pro ně stali fašisty a nacisty.
Tato válka ukazuje, jak odlišná je Ukrajina od Ruska a Běloruska. V tomhle souhlasím se Zelenským, jestli Evropa nebude nadále podporovat Ukrajinu a utužovat vzájemné vazby, Ukrajina zůstane sama. Rusko a Bělorusko jsou hrozba.
Bojíte se toho, že Putin použije jaderné zbraně?
Nepoužije.
Proč?
Myslím se, že úloha jaderné zbraně spočívá v tom, že stát disponující jadernou zbraní nebude nikdy plně okupován a nepřestane existovat jako stát. Jaderná zbraň je garantem dlouhodobé existence tohoto státu. Jiný stát může zemi s jadernými zbraněmi něco sebrat, ale nikdo ji nemůže zničit. Jaderná zbraň stát chrání a garantuje, že bude existovat vždy.
Jaderná zbraň sama o sobě je velmi složitý mechanismus. Jestli si ho Putin bude chtít vynutit a zmáčkne ono tlačítko, následuje celá hierarchie a proces, než se tento systém spustí. Myslím, že se najde někdo, kdo s ním nebude souhlasit. Jaderné zbraně jsou také nástrojem politického tlaku a vlivu. Jde tedy spíše o politickou zbraň, protože ve světě existuje mnoho nástrojů určených pro válku, které lépe plní své hlavní úkoly.
Jadernou hrozbou ovšem nejsou jen rakety, mohou to být i jaderné elektrárny. Evropa ztratila kontakt s Černobylskou a Záporožskou elektrárnou. To je zásadnější než jaderné zbraně. Ukrajina nemůže kontrolovat Černobyl, který by snad neměl být takové nebezpečí. Ovšem Záporožská jaderná elektrárna je funkční, když se zde něco pokazí, může být velkou hrozbou. Elektrárny jsou zbraň Ruska proti Ukrajině.
