Běloruské studentstvo ČR je organizace, která vznikla, aby podporovala Bělorusy studující v Česku. O tom, co se pro tyto studenty po invazi Ruska na Ukrajinu změnilo, jsem si povídala s jejím členem Dzmitrym Mazheyeu. 

Změnilo se pro běloruské studenty něco od doby, kdy začala válka na Ukrajině?
Samozřejmě se změnily vztahy s ostatními studenty. Ne všichni ukrajinští studenti rozumí tomu, že Bělorusové válku nepodporují. Naše vláda ano, ale my ne. Pro běloruské studenty je teď největší problém dostat se do ČR, aby tady mohli studovat. Je těžké získat víza. To je nyní hlavní problém.

Když začala válka na Ukrajině, nejsou potíže Běloruska tolik na očích.  V Bělorusku ale nic nepřestalo, rádi bychom, kdyby se tomu také věnovala pozornost. Ukrajince podporujeme, stejně tak se ale věnujeme vlastním aktivitám, které jsou spojené se situací v naší zemi. Všichni chápeme, že v této válce proti sobě nestojí Rusové a Ukrajinci. Víc se tu jedná o ruskou vládu, která je stejně nedemokratická jako ta v Bělorusku. Soucítíme s Ukrajinci, protože jsme sami oběťmi stejné tyranie.

Mohl byste popsat, jak k vám přistupují čeští studenti?
Čeští studenti jsou více chápaví a otevření. Většina z nich rozlišuje, že Bělorusko není Rusko. Tohoto rozlišení podle zkušeností mých a mých kolegů ale nejsou někdy schopni starší lidé. Čeští studenti nám jsou velmi nápomocní. Osobně jsem mluvil s mnoha z nich a nesetkal jsem se s nepřátelským chováním nebo agresivitou. Ovšem starší lidé pořád opakují stejný příběh o šedesátém osmém. Obecně řečeno ale nevnímám ze strany Čechů nějakou diskriminaci, spíše snahy o porozumění. Samozřejmě bojujeme se situací kolem víz a univerzit, ale necítíme se tu jako outsideři.

Dzmitry Mazheyeu

Pochází z Minsku a do Prahy přišel v říjnu 2021. Studuje VŠE a je také členem spolku Běloruské studentstvo ČR, jehož cílem je podpora běloruských studentů u nás. Sní o tom, že se z Běloruska stane lepší země. 

Jaký je přístup Ukrajinců k vám?
Je to různé, většinou nám rozumí. Důležité je zmínit, že většina běloruských studentů je v Evropě, jelikož nemají rádi Bělorusko. Existuje více důvodů, proč nemít rád Bělorusko, ale často je důvodem politická situace v zemi. Tito studenti nepodporují běloruskou vládu, a už vůbec ne Rusko. Samozřejmě že nás Ukrajinci občas nedokážou oddělit od Rusů a od těch, kdo Rusko podporují. Nevidím však důvod, proč bychom měli být proti sobě. Vidím příležitost spojit se a bojovat proti společným problémům. Máme všichni stejného nepřítele – systém a vládu v Rusku a Bělorusku.

Zažil jste v ČR něco nevhodného vy osobně?
Zažil jsem situaci, kdy mě moji, jinak velmi otevření ukrajinští přátelé vnímali jako toho, kdo mluví rusky. Mluví tak bohužel většina Bělorusů. Byl jsem vnímán jako ten, který nepoužívá ukrajinštinu. Nikdo mě kvůli tomu fyzicky nenapadl, ale nějaké debaty jsme o tom vedli.  Přeju si, abychom si rozuměli a chápali se. Nejsme nepřátelé. Přemýšlím o nás jako o dvou přátelských zemích. Nevidím jediný důvod, proč bychom proti sobě měli bojovat.

Nemůžeme vidět své rodiny

Mohl byste popsat situaci kolem víz?
Situace je momentálně taková, že česká vláda nechce Bělorusům vydávat víza. Myslím, že to je špatně pro všechny, kteří chtějí přijet do Česka, aby viděli své přátele nebo rodiny. Někteří z nás jednoduše své rodiny vidět nemůžou. Víza můžete získat jen ve výjimečných případech, například když máte v Evropě příbuzné. Pokud jste student, máte kvůli běloruskému občanství smůlu. Vnímám to jako velký problém. Česko je země, kterou jsem si vybral sám, mám ji velmi rád. Nikdy jsem nelitoval. Je to jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě. Mrzí mě, že lidí, kteří by se chtěli rozhodnout stejně, nemůžou. (Vůdkyně běloruské opozice) Světlana Tichanovská a další lidé a organizace se tento problém pokoušeli řešit. Uspěli pouze v jednotkách případů. 

Považujete to za diskriminaci?
Nemyslím si, že to je přímá diskriminace, která by byla namířená proti všem Bělorusům. Myslím, že je to chyba, která by se měla vyřešit. Osobně necítím, že by k nám česká vláda přistupovala špatně. 

Jak vnímáte to, že některé univerzity vnímají běloruské studenty jako nebezpečí?
Opravdu hodně záleží na univerzitě. Souvisí to také se sankcemi proti Rusku, které nedovolují, aby určité fakulty nebo obory studovali lidé ze zemí, proti nimž jsou sankce namířené. Některé univerzity nabízejí náhradní obory, mění předměty, ale jiné zacházejí příliš daleko. V jistých případech bych to za diskriminaci i považoval, nechci jmenovat. Mně osobně se nic nepříjemného na VŠE nestalo, ani o žádném takovém případu nevím. 

V Bělorusku bych šel do vězení

Jaké problémy by běloruské studenty čekaly, kdyby se museli vrátit zpět do Běloruska?
Jsem ve střetu se zákonem kvůli tomu, co se v Bělorusku stalo v roce 2020. Kdybych se tam vrátil, jednoduše bych šel do vězení. Tohle by se stalo i mnoha jiným studentům, kteří chodili na protesty a byli aktivní. Chápete, toto má mnoho Bělorusů společné. Zbytek lidí, kteří tomuto čelit nemusí, by se jen vrátil do chudé země, která kvůli válce pohřbívá sama sebe. Nic se nelepší a je reálné, že bude těžší a těžší se pak z Běloruska dostat zpět. Jsme v situaci, kdy je čím dál složitější něco změnit zevnitř. Jste chyceni v pasti tyranie.

Víte o nějakém případu, kdy by se běloruští studenti museli vrátit?
Nyní se to může stát jen v případě, že by student chtěl studovat obor, který politická situace nedovoluje, aby studoval a univerzita ho odmítne. Může se to ještě stát, když budete chudý student z chudé rodiny a budete se snažit studovat na soukromé škole. Pak by vás možná finanční situace také mohla donutit odjet zpět. Tohle by se teoreticky stát mohlo. Česká vláda ale nikoho zpět neposílá. Všichni, kteří už jsou tady, studují na univerzitách a jsou v pořádku, naštěstí je nikdo nenutí odcházet. 

Mají běloruští studenti možnost být v kontaktu se svými příbuznými v Bělorusku?
Jediným spojením je teď internet. Nemáme možnost jet do Běloruska ani sem pozvat či přivést své rodiny. Nedostanou ani turistická víza. Ti, kdo chtějí navštívit Bělorusko, mohou ale mít strach, že už by se do Česka nemohli vrátit. Nejde o nějaký neopodstatněný strach, je reálný. Vnímal jsem ho u sebe také, když jsem v Bělorusku byl.