Ruská státní duma projednávala loni v říjnu novelu zákona o „homosexuální propagandě“, která by mohla zakázat jakékoli veřejné informace o LGBTQIA+ lidech v zemi. Zatímco dříve zákon omezoval pouze „propagandu mezi dětmi“, nyní poslanci rozhodli, že ani dospělí nemají právo na informace o rozmanitosti lidské sexuality a genderové identity. Pozměňovací návrhy by mohl ruský parlament projednávat už příští týden.

Zákon je jako stahovací šňůra

Dříve mohly LGBTQA+ organizace, vydavatelé knih, filmoví distributoři a organizátoři akcí pokračovat ve své činnosti, pokud uvedly věkovou hranici 18+. Tato vynucená praxe sice nepochybně způsobila a stále způsobuje velké škody mladým queer lidem, kteří byli vyloučeni z většiny queer-friendly prostor a začali se cítit „mimo zákon“, ale alespoň umožnila určitou formu zachování otevřené queer kultury v zemi. Pokud však dojde k přijetí nového zákona, tak bude muset komunita LGBTQA+ udržovat pololegální existenci, pravděpodobně až do doby, než se v Rusku změní politický režim.

Na sociálních sítích se s napětím diskutuje o pravděpodobných důsledcích zákona: může se dotknout autorů fanouškovské literatury? Máme očekávat masivní obtěžování knižních nakladatelů a organizátorů filmových festivalů? A jak mají pracovat psychologové a další odborníci, kteří mají početnou klientelu z řad LGBTQA+ lidí? Bohužel na žádnou z těchto otázek nelze jednoznačně odpovědět, protože – jak už to u ruských zákonů bývá – jejich znění není nijak konkrétní.

Olga Kvy, právnička iniciativy Kauza LGBT+:
Definice „propagace netradičních sexuálních vztahů“ byla dříve velmi široká. V soudním případu „Baev a další proti Rusku“ Evropský soud pro lidská práva nejenže shledal ruskou právní úpravu „propagandy…“ diskriminační, ale také upozornil na široké hranice popsané právní úpravy a nemožnost jejího předvídatelného uplatňování. Nyní se tyto problémy nejen nikam neposouvají, ale naopak nabývají na rozsahu. Zákonodárci nyní navíc aktivně hovoří nejen o zákazu propagace „netradičních sexuálních vztahů“, ale také o nutnosti zakázat informace, které „popírají rodinné hodnoty“. A to je mnohem silnější zásah do soukromého života, který se dotýká mnohem více než jen LGBT komunity.

Co dělat?

Alla Chikinda, LGBT aktivistka:
Kvůli válce a s ní spojeným důsledkům nemají lidé prostředky ani víru, že jejich činy mohou něco změnit. Když se naposledy pokoušeli přijmout transfobní zákony, komunita se spojila, proběhlo několik velkých veřejných kampaní, hromadných dopisů poslancům, prohlášení profesních komunit, ale teď nic z toho téměř neexistuje, jen roztroušená individuální prohlášení. To neznamená, že proti těmto zákonům nikdo nechce bojovat, že to aktivisté vzdali. Všichni si však uvědomujeme, že vnitřních zdrojů je velmi málo.

Iniciativa za lidská práva s názvem „Kauza LGBT+“ navrhuje napsat poslancům výzvu, v níž bude požadovat, aby zabránili přijetí kverulantských pozměňovacích návrhů. Skupina vypracovala návod, jak takovou výzvu napsat.

Olga Kvy, právnička iniciativy Kauza LGBT+:
Je důležité ukázat, že veřejnost nenaletí na „nepřátele všude kolem“ a „vnucování cizích hodnot“ a že lidé jsou ochotni se postavit za své právo na soukromí a přístup k informacím. I když to nezabrání tomu, aby byl tento zákon přijatí, tak to zpomalí proces, kterým stát zasahuje do soukromého života a snaží se vnutit svou vizi „správného života“.

Nadace Sphere, která před likvidací provozovala ruskou síť LGBT, rovněž navrhuje napsat výzvu poslancům pomocí připravené šablony, kterou si můžete stáhnout zde. Formulář na těchto stránkách vyzývá k zanechání e-mailu pro započítání zaslaných zpráv. Pokud se nacházíte na území Ruska a máte obavy o svou anonymitu, doporučujeme mít samostatný e-mail, který neobsahuje údaj o vašem jménu nebo přezdívce používané na internetu.

Alexander Belik, vedoucí advokačního programu nadace Sphere:
Před dvěma lety, když se jednalo o přijetí transfobních zákonů, jsme je porazili úplně stejným způsobem – veřejnou kampaní, kdy všichni psali dopisy proti návrhu zákona. Takže bychom si neměli myslet, že nám nenaslouchají a nic neslyší. Dopisy jsou jednou z nejúčinnějších taktik, vidí je a berou na vědomí. A také víme, že právě boj LGBT komunity se starším zákonem vedl k tomu, že se téměř neprosazoval. Pro policii je stíhání podle starého paragrafu o propagandě drahé, protože lidé se proti všem případům aktivně odvolávají.

Je bezpečné psát odvolání?

Projekt Network Freedoms zkoumal rizika protiválečných odvolání k úřadům. Podle jejich závěrů není korespondence s poslancem veřejným šířením informací, a proto nemůže spadat pod zákony pracující s takovým zněním. Projekt nám potvrdil, že dosud není znám žádný případ stíhání za dopisy poslancům. Na základě toho lze předpokládat, že ani apely týkající se zákona o „LGBT propagandě“ nepředstavují vysoké riziko.

Pokud jste však ve zranitelnějším postavení (např. je vám méně než 18 let, jste závislí na násilnických příbuzných/homofobních šéfech, pracujete ve veřejné instituci), můžete se dále chránit tím, že při zasílání apelu použijete mírně pozměněné osobní údaje a uvedete e-mailovou adresu, kterou jinde nepoužíváte.

Jak přesvědčíte lidi, že zákon je zbytečný?

Alla Chikinda, LGBT aktivistka:
Hovoříme-li o LGBT a propagandě, je třeba upozornit na skutečnost, že nic takového jako propaganda LGBT neexistuje a že LGBT nelze zakázat. Neheterosexuální a negenderoví lidé byli, jsou a budou, a pokud o nich přestaneme mluvit, nepřestanou existovat. V atmosféře mlčení se však rozmnožuje obtěžování a násilí, takže LGBT lidé nyní potřebují podporu více než kdy jindy. Nový zákon pravděpodobně, stejně jako ten předchozí, nebude fungovat příliš aktivně, ale bude generovat spoustu autocenzury.

Olga Kvy, právnička iniciativy Kauza LGBT+:
Je důležité lidem vysvětlit, že to, co se děje, se netýká jen LGBT lidí, ale práva na soukromí a na přístup k informacím obecně. I když nejsou členy této skupiny (a nemusí se v ní cítit dobře), situace se jich také dotýká – a to velmi přímým způsobem. A dotýká se i jejich svobody.

Co když bude zákon přijat?

Zatímco různé homofobní, transfobní a obecně queerfobní iniciativy se v ruské vládě projednávaly již dříve, letos je situace zjevně jiná: nyní žijeme v době agresivní války rozpoutané Ruskem proti Ukrajině a z toho vyplývající izolace Ruska ve světové politice. Militarizovaný ruský režim se stále více vzdaluje od demokratické linie a snaží se stále více odlišit od údajně nepřátelského Západu, který je údajně zodpovědný za existenci queer lidí na celém světě. To naznačuje, že bude přijat zákon o „všeobecné LGBT propagandě“.

„Speciální vojenská operace se neodehrává jen na bitevním poli, ale také v myslích lidí. Dnes vlastně bojujeme i o to, aby Rusko nemělo místo mámy a táty rodiče číslo jedna, dva a tři. Rusko je výspou ochrany a zachování tradičních hodnot. Na Západě probíhá skutečná LGBT revoluce,“ řekl během slyšení poslanec Alexander Khinstein, autor návrhu zákona.

Alina, LGBT aktivistka:
V první řadě je třeba snažit se nepanikařit, i když chápu, že je to těžké. V panice se snadno stane, že uděláte chybu a prostě promarníte nervy. Nejsem právník, ale předpokládám, že nás budou vyhledávat podle písmen „LGBT“. Pokud provozujete sociální síť z Ruska, můžete se zkratky na stránce zbavit. Ta písmena odstraníte kvůli vlastní bezpečnosti a bezpečnosti lidí, kteří se k vám přihlásí nebo chodí na vaše akce. A to je v pořádku. Nemusíte se bát, stydět se a považovat to za selhání.

Samozřejmě nám trvalo dlouho, než jsme se zviditelnili. Ale je možné si vzpomenout, jaká vydavatelství jste před 10-15 lety odebírali vy, vaši přátelé, známí, a tato jména používat. Doporučuji změnit název na stejný ve všech kanálech. Pokud váš tým zůstává v Rusku a používáte VKontakte, je možné skupinu uzavřít nebo učinit soukromou. Možná však nastal čas, abyste vzhledem k tomu, že policie využívá informace z VK, pomohli svému publiku přejít na jiné sociální sítě. I u uzavřené skupiny by mělo být v popisu uvedeno, že neslouží k šíření informací, ale ke komunikaci.

Navrhoval bych také, aby se lidé zamysleli nad tím, kdo má lepší předpoklady pro její organizaci: možná by se této role měli ujmout ti, kteří jsou nyní v bezpečí. Pro lidi, kteří nejsou v Rusku, je menší riziko, že budou prohledáni; a jen pokuta by nemusela být tak kritická. Méně starostí budete mít, pokud nebudete šířit informace z osobních stránek, ale s pomocí takových lidí. Pokud jste aktivista nebo aktivistka v Rusku, je lepší odstranit osobní informace ze svých profilů na sociálních sítích, dokud je na to ještě čas.

Zdá se mi, že je to stále bod, po kterém je třeba se jinak dívat na to, jak komunikujete s lidmi. Podle mě je to otázka opatrnosti. Když jedni aktivisté říkají druhým: „Není jasné, pro koho je vaše akce určena“ nebo „Vaše formulace jsou příliš zjednodušené“, je třeba si uvědomit, že míra otevřenosti, kterou mají jedni k dispozici, nebude dopřána druhým.

Vedla bych lidi k tomu, aby si přečetli návrh zákona: podívejte se na jeho znění – možná to bude vyhledávací značka. Možná jsou tam slova, která se nepoužívají – všímejte si jich. Například nyní máme zákon o vzdělávacích aktivitách: nemůžete svůj seminář nebo školení nazývat vzdělávacím procesem. Ale můžete říkat „výměna zkušeností“, „interakce“. A úplně stejně je to i u nás.

A poslední věc (možná je to také zřejmé): aktivistické týmy budou bohužel muset na začátku vynaložit více prostředků než dříve. Možná je hledání těchto dodatečných zdrojů doporučením pro lidi kolem vás: požádejte je o pomoc, pokud nevíte, jak nejlépe zabezpečit sebe a své publikum. Budete potřebovat své síly, což znamená, že se musíte šetřit a nenechat se příliš unést starostmi. Musíte myslet na to, že i v tak těžké době je možné udržet aktivity. Někde tam venku si myslí, že neexistujeme, nemají koho zvát na konference, nemají koho zvát na PACE. Ale my tam jsme. A ani taková omezení nás odsud nedostanou.

A pro všechny LGBT+ lidi: pokud můžete, setkávejte se s přáteli. Offline nebo na Zoomu, pokud vaši přátelé nejsou v Rusku nebo jste v jiné zemi. Myslím, že je vhodná doba najít si více příležitostí vidět se s těmi, na kterých vám záleží: s přáteli, rodinou, příbuznými. Všechny ty lidi, které definujete jako svou rodinu – velkou, malou nebo super velkou. Čerpejte sílu a podporu z těch lidí, kteří jsou vám blízcí. A možná tím, že od nich načerpáte podporu, můžete podpořit i je.

Proč dál bojovat?

Vzhledem ke koloniální povaze vztahů Ruska s mnoha dalšími zeměmi bohužel ruská queerfobní politika výrazně ovlivňuje queer lidi v zahraničí, zejména ve východní Evropě a střední Asii. Brzy po přijetí „propagandistického“ zákona v Rusku se podobný zákon objevil i v Bělorusku. Proruští konzervativci v Arménii, Kazachstánu a Kyrgyzstánu se také pokoušeli lobbovat za diskriminační zákony, ale zatím bez úspěchu.

Autoři zprávy Amnesty International „Méně rovnoprávní: obránci lidských práv LGBTI v Arménii, Bělorusku, Kazachstánu a Kyrgyzstánu“ zdůrazňují, že Rusko v těchto zemích vidí hlavní zdroj prostředků pro odpor proti „kolektivnímu Západu“, a to i v souvislosti s falešným odporem proti „tradičním hodnotám“ a právům LGBTQIA+. Aby udrželo spojenectví, které je od začátku invaze na Ukrajinu křehké, sází Rusko především na ideologický tlak: ve všech čtyřech zemích vytvářejí ruské propagandistické televizní kanály a rádia vysílající nenávist vůči LGBTQA+ lidem rozhodující podíl dostupného mediálního obsahu.

Budoucí problémy LGBTQA+ komunit v celém regionu budou do značné míry záviset na tom, jak dalece se ruským zákonodárcům podaří prosadit svou queerfobní agendu. To je další důvod, proč odložit pochybnosti o nutnosti jednat: jakýkoli odpor proti queerfobním zákonům komplikuje práci ruské byrokratické mašinérii a činí odpor viditelným a hmatatelným.

Bez ohledu na to, co se stane teď, příští týden nebo dokonce v příštích několika letech, tak jednoho dne dosáhneme bodu, kdy se homofobní, patriarchální a koloniální ruský režim vyčerpá. Pokud v té chvíli ruská queer komunita ztratí svou subjektivitu a upadne do stavu naučené bezmoci, šance na zlepšení situace budou mizivé. I v nejtemnějších okamžicích dějin zůstává cestou do budoucnosti odpor.

Kazašský aktivista Daniyar Sabitov, redaktor LGBT média kok.team, píše ve svém nedávném článku o situaci queer lidí v Kazachstánu toto: „Všechny bývalé ruské kolonie mají nyní jedinečnou příležitost po vzoru Ukrajiny vytvořit diskurz, v němž homofobie, transfobie, lebofobie a další formy queerfobie budou mít jednoznačnou vazbu na Putinovu ideologii nenávisti; vytvořit diskurz, v němž bude každý homofob definován jako agent rasismu – nelidské ideologie, která by měla být a bude zakázána na stejné úrovni jako fašismus a nacismus.“

Text původně vyšel v ruštině na webu studentského média DOXA. V českém překladu jej zveřejňujeme se souhlasem redakce.

Autorka: Mira Taj