Lživé zprávy, dezinformace a nepravdy, které se šíří po sociálních sítích i médiích, často poznáte na první pohled. Ale nemusí to tak být. Jak si tedy můžeme být stoprocentně jistí, zda Karel Gott mluví s Ilumináty nebo jestli EU zakázala výrobu sýru?

Jistí si nemůžeme být zkrátka nikdy. Nikdy není možné stoprocentně dohledat pravdivost tvrzení, už jen proto, že je pravda relativní a každý má „svou vlastní“. Ale je možné o věcech získat více informací, ověřit si fakta, která si ověřit můžeme, a tím pádem si udělat přehled a zformovat si vlastní názor.

Co jsou to vlastně fake news?

Krátce řečeno: Úmyslně šířené nepravdivé informace, snažící se ovlivnit a zmanipulovat příjemce.

Častým cílem fake news bývají čtenářovy sympatie nebo antipatie, které, když nasměrují správným směrem, mají vyhráno. Snaží se toho dosáhnout působením na čtenářovy emoce, nejčastěji vyvoláním pocitu ohrožení, smutku nebo strachu. Zároveň se snaží zasáhnout co největší publikum pomocí úderných, nekompromisních názvů. Cílovou skupinou jsou méně vzdělaní lidé s horším sociálním zázemím, pro které je ověřování informací těžší.

Jak poznat fake news?

Jsou případy, ve kterých je velmi obtížné odhalit nepravdy. Šiřitel může být stejně tak místní alkoholik, jako vystudovaný novinář, který se psaním zabývá celý život, a ví tedy moc dobře, jak psát, aby mu čtenáři uvěřili. Příkladem může být německý novinář Claas Relotius, který pracoval pro týdeník Der Spiegel a získal za svoji práci několik ocenění. Trvalo to téměř dva roky, než jeden z jeho kolegů přišel na to, že si spoustu informací ve svých článcích vymyslel, poupravil nebo že citoval neexistující osoby.

Vzhledem k tomu, že v redakci Der Spiegelu sedí a seděli profesionálové, pro které by neměl být problém odhalit dezinformace, a nedokázali to, je jasné, že pro běžného čtenáře je to téměř nemožné.

Ale na druhou stranu existuje spousta metod na odhalení hůře napsaných fake news, kterých je (doufejme) o dost více, než těch kvalitních

Úderný, nesmyslný, pocity vzbuzující titulek a text

Je normální, že se titulek snaží zaujmout, ale jestli je v názvu něco jako: „Romské dítě pobodalo Merkelovou, Německo v troskách“, bude nejspíš něco špatně.

Extra.cz, parlamentnilisty.cz a ceskoaktualne.cz

Předtím než na samotný článek kliknete, podívejte se na název stránky. Některé vás nalákají pomocí zajímavě znějícího názvu, vy si článek otevřete, ale obsah pokulhává. Je to proto, že fungují na principu tzv. clickbaitu. Jednoduše řečeno, čím častěji na odkaz někdo klikne, tím více získá stránka zhlédnutí a tím pádem i peněz za reklamu na ní inzerovanou. Takové odkazy můžete docela často vidět na sociálních sítích, nejčastěji Facebooku. Často vybízí i ke sdílení, k lajkování nebo ke komentování. Nemusí se nutně jednat o fake news, ale je docela jasné, že na takových místech budete kvalitní a pravdivý obsah hledat jako jehlu v kupce sena.

Chybí zdroje

Zároveň je důležité dívat se z jakého zdroje jsou informace převzaté. Je totiž rozdíl, jestli někdo cituje výše zmíněný portál extra.cz nebo Českou tiskovou kancelář (ČTK).

Forma pokulhává

Je v textu spousta odlišných velikostí a fontů? Obrázky jsou rozmazané, nebo nekvalitní? Autor nepoužívá odstavce, nebo jich je až příliš? Najdete spoustu vykřičníků a otazníků? Jsou tu dvě možnosti. Buď je autor nezkušený a navíc měl špatný den, nebo se jedná o fake news.

Na textu je něco divného

Jestli čtete text, na kterém vám připadá něco divného, zbystřete! I kdyby to jediné negativní, co vymyslíte, mělo být to, že máte z textu zvláštní pocit, nepodceňujte ho. Často se stává, že si v hlavě uvědomíme, že je něco špatně, ale ještě to neumíme pojmenovat.

Je to až moc radikální, přímé, nepřipouští to jiné možnosti

Jestli vás text vybízí k násilí je to špatně. A to vždycky – ať už se jedná, nebo nejedná o fake news. Takové texty jsou mimo jiné protizákonné.

Zároveň je špatně, jestli text zobecňuje nějaký problém. V současné době je skvělým příkladem generalizace problému islámu a Islámského státu. Přestože se jedná o dva rozdílné pojmy, spousta lidí si myslí, částečně i kvůli hojně šířeným fake news, že islám a Islámský stát jsou to samé. Takže jestli najdete v článku něco takového: „USA přestane podporovat Sýrii v boji proti islámu,“ můžete si být téměř stoprocentně jistí, že se jedná o fake news.

Co můžu ještě udělat?

Čtěte více zdrojů, snažte se najít především informace, které článek vyvrací, a ne ty, které ho potvrzují. Ptejte se sami sebe: „Jak se cítím, když tohle čtu? Proč někdo napsal takový článek? Snaží se mě tím zmanipulovat?“

Hlavně používejte rozum a nenechte se snadno ovlivnit. Fake news pasou po senzacích, kontroverzních tématech a především po vašich emocích.