„Myslím, že má smysl zabývat se latinou, neboť nám opravdu pomáhá porozumět textu. V dnešní době se neustále zdůrazňuje, jak důležitá je schopnost porovnávat informace, vyznat se v mediálním prostoru, rozpoznat nepravdivé informace. A latina skvěle pomáhá v trénování těchto dovedností,” říká organizátorka finále soutěže Certamen Latinum, Mgr. Martina Vaníková, Ph.D.
Nejdříve se podíváme na to, co vlastně Certamen latinum je. Jedná se o latinskou jazykovou soutěž, jejíž letošní ročník byl organizován Ústavem řeckých a latinských studií FF UK ve spolupráci s Ústavem klasických studií FF MUNI a Katedrou latinského jazyka a kultury FF OSU. Soutěžící jsou každoročně rozděleni do dvou kategorií, A a B. Kategorie A je pro žáky středních škol, kteří za sebou mají méně než dva roky výuky latiny, a kategorie B je pro žáky, kteří již absolvovali více než dva roky výuky latiny. Jako každý rok tak i letos se soutěžilo ve třech kolech. První kolo bylo školní, které každá škola pořádala sama, poté zemské (jedno pro Čechy konané na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a druhé dohromady pro Moravu a Slezsko na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity) a poslední celostátní, kam postoupilo dvacet nejtalentovanějších mladých studentů latiny, pět z každého zemského kola z každé kategorie. Více informací o soutěži můžete případně nalézt zde)
Celostátní kolo soutěže se uskutečnilo v Nové budově Národního muzea přímo v zasedací místnosti Federálního shromáždění. Datum, kdy se finále uskutečnilo, mělo úzkou spojitost s antikou, neboť se odehrálo 12. 4., tedy na výročí úmrtí slavného antického filozofa Seneky.
Organizátoři si pro tento ročník připravili opravdu netradiční zadání. Jednalo se o výtisk latinských novin (acta diurna). V antickém Římě tyto „noviny” zastávaly podobnou funkci, jako v dnešní době zastává Blesk, byly určeny pro běžné občany a sdělovaly informace z běžného života. Do rukou soutěžících se samozřejmě nedostalo jejich opravdové vydání, protože se žádné nedochovalo, ale místo toho dostali „věrnou repliku“ vypracovanou kantory z FF UK, obohacenou o inzeráty, nekrolog filosofa Seneky. Mohli si také například vyluštit tajenku nebo si přečíst horoskop, vše samozřejmě v latině. Na vypracování otázek, které se týkaly převážně práce s latinským textem, ale i gramatických a kulturních znalostí, měli soutěžící devadesát minut.
Po skončení náročné práce byla vyhrazena hodina volna, kdy soutěžící dostali možnost prohlédnout si celé Národní muzeum, které věnovalo každému z nich volnou vstupenku. Po této pauze následoval odpolední program, který si připravila archeoložka z Národního muzea, Mgr. Johana Stejskalová. Bylo možné si osahat každodenní antické nástroje, např. starořímské nůžky, pinzety nebo zrcátka. V neposlední řadě si mohli studenti zahrát některou z římských deskových her.
V poslední části nabitého dne proběhlo vyhlášení. Vítězi kategorie A (ano, byli při rovnosti bodů opravdu dva!) se stali Lukáš Chudoba z Gymnázia Jana Nerudy v Praze a Nicol Koptová z Gymnázia Teplice, v kategorii B zvítězil Tomáš Amos Potoček z Akademického gymnázia v Praze. Výherci si mohli odnést ceny darované knihkupectvím Kosmas, nakladatelstvím Argo, Jednotou klasických filologů a firmou Mix.it.
Organizátorka celé soutěž Mgr. Martina Vaníková, Ph.D. nám odpověděla na několik otázek týkajících se samotné soutěže a studia latiny:
Jak jste se dostali k organizaci tohoto ročníku?
Martina Vaníková: Soutěž vznikla v polovině devadesátých let a pořádálo ji MŠMT skrze Národní pedagogický institut (a jeho předchůdce). Zakladatelem soutěže, hlavním tvůrcem zadání a organizátorem byl doc. Lubor Kysučan. V této podobě Certamen probíhalo až do minulého roku, kdy se NPI rozhodl, že většinu podobných soutěží zastřešovat přestane. Certamen Latinum jsme tedy po domluvě s doc. Kysučanem a děkankou FF UK dr. Evou Lehečkovou převzali pod hlavičkou FF UK..
Jaký má smysl zabývat se latinou v dnešní době?
Nechci tady zmiňovat takové ty klasické důvody, jakože antika je základem naší civilizace a kultury, nebo to, že nám latina pomáhá rozumět původu slov, protože to je úplně jasné. Myslím, že má smysl zabývat se latinou, neboť nám opravdu pomáhá porozumět textu. V dnešní době neustále zdůrazňuje, jak důležitá je schopnost porovnávat informace, vyznat se v mediálním prostoru, rozpoznat nepravdivé informace. A latina skvěle pomáhá v trénování těchto dovedností, mimo jiné proto, že když čtete latinský text, tak mu musíte věnovat opravdu velkou pozornost. Proto jsme se rozhodli celostátní kolo hlavně zaměřit na porozumění textu, aby nám soutěžící ukázali, že dokážou své znalosti použít k porozumění složitějšímu textu, a aby neprokazovali jen gramatické znalosti
Co si odnášíte z letošního ročníku?
Že je dobře dělat věci jinak. Léta bylo Certamen stejné, určitě neříkám, že bylo špatné, ale zůstávalo ve své tradiční formě. Chtěli jsme zadání přizpůsobit nové generaci žáků.. A protože to vypadá, že má náš experiment u soutěžících úspěch, pokusíme se vytvořit něco nového, inovačního i příští rok. Možná zapojíme i další druhy médií. Ale to je zatím ve hvězdách.
Je někdo, komu byste chtěli poděkovat?
Chtěli bychom zejména prof. Michalu Stehlíkovi a Bc. Veronice Pleskotové poděkovat za možnost zorganizovat finále právě v budově Federálního shromáždění. Určitě bych také ráda zmínila Martina Pohla, který se dokonale postaral o grafickou stránku našich latinských novin, a Evu Zezulkovou, tajemnici ÚŘLS, která nám velmi pomohla s organizací letošního ročníku. V neposlední řadě jsme vděční studentům z ÚŘLS a našim kolegům latinářům za pomoc s hodnocením soutěžních prací.
A jak finále hodnotili samotní soutěžící? „Já si myslím, že se to povedlo, volalo to ve mně úsměvné dojmy, nezávisle na výsledku odjíždím spokojený a pobavený,” říká student z Gymnázia Jihlava .
„Bylo to hodně netradiční, nejvíce práce jsem měla se slovníkem, ale celé jsem si to užila,” sdělila nám studentka z Gymnázia Teplice .
