Nejdůležitější zákon, od kterého se odvíjí fungování celé země. Státní rozpočet je na podzim v době schvalování vždy hojně diskutovaným tématem. Pojďme se podívat, jak jej definujeme, odkud se berou příjmy a kam jdou výdaje.

Našli bychom zřejmě vícero definicí státního rozpočtu, jednou z nich například bývá, že státní rozpočet je centralizovaným fondem finančních prostředků státu. Má podobu příjmů a výdajů: tento poměr se označuje jako rozpočtová bilance. Hlavním pramenem je pak Zákon o státním rozpočtu.

Příjmy

Prostřednictvím státního rozpočtu stát uskutečňuje své výdaje, k čemuž potřebuje samozřejmě i nějaké příjmy. Největší podíl většinou tvoří daně, peníze však může získávat i z cenných papírů, ze státních podniků či z různých poplatků (například dálniční známka, emise poštovních známek apod.). Zvláštním příkladem jsou pak příjmy peněz z Evropské unie.

Výdaje

U výdajů rozlišujeme dvě podkategorie. Při státních nákupech statků a služeb stát vydává peníze na reálné statky a služby, něco tedy dostává. Během tzv. transferů za státní peníze naopak nic nedostává, ale vydává je na sociální dávky, starobní důchody, dávky v nezaměstnanosti, na obranu, státní správu atd. Právě tranfserové výdaje tvoří většinou podstatnou část výdajů.

Podoba rozpočtu

V rámci rozpočtové bilance mohou nastat tři případy. Státní rozpočet je buď přebytkový (převažuje příjmová stránka nad výdajovou), vyrovnaný (příjmy a výdaje jsou vyrovnané) či deficitní (výdaje převažují nad příjmy).

Pokud má stát deficitní státní rozpočet, musí si peníze půjčovat na dluh, a to jak od mezinárodních a domácích bankovních institucích, tak od jiných soukromníků.

Dodáme, že Zákon o státním rozpočtu může předkládat pouze vláda, před podpisem prezidenta ho pak schvaluje Poslanecká sněmovna. Senát se jím nezabývá. Pokud vláda do určitého data nestihne rozpočet přes Sněmovnu prosadit, přichází tzv. rozpočtové provizorium.