Sezóna zimních sportů je oficiálně v plném proudu. Výjimkou není ani světový pohár v biatlonu, který odstartoval 30. listopadu ve finském Kontiolahti. Pohled na zasněžené tratě k televizním obrazovkám často přiláká i diváky, pro které sport není nejatraktivnějším tématem. Poslední roky však kvůli klimatickým změnám přírodní sníh nahrazuje ten umělý. To může představovat problém jak pro samotné závodníky, tak pro organizátory závodů, ale i pro mezinárodní televizní sledovanost. Zelená krajina s bílým pruhem rozbředlého sněhu, ve kterém se biatlonisté a biatlonistky brodí, není divácky totiž tolik atraktivní. Jak však budou podmínky pro zimní sporty vypadat v následujících letech? Budeme si muset zvyknout na zelené stromy a sněhové alternativy, nebo se příroda vrátí do dřívějších kolejí a dopřeje závodníkům ideální podmínky? Zeptali jsme se meteorologa Jáchyma Rognera.


V sobotu 30. listopadu odstartoval světový pohár v biatlonu, konkrétně ve finském Khontiolakti, které je bohužel bez sněhu a závodí se pouze na umělém. Když se ale podíváme pár let zpátky, sníh tam vždy v tuto dobu byl. Jaký scénář můžeme očekávat v následujících letech, musíme si zvykat na prosinec bez sněhu, a to i v severských státech?

Srážek by mohlo i v zimním období přibývat. Díky tomu, že se bude oteplovat, bude atmosféra schopna pojmout větší množství vodní páry a vlhkosti. Zároveň se ale situace kvůli zmíněnému oteplení rozhodně nebude v budoucnu zlepšovat, spíše naopak. Je možné, že v určitý rok napadne velké množství sněhu, a pak se několik let bílé pokrývky nedočkáme vůbec. Takže můžeme očekávat spíše takovéto extrémy.

Je to tedy spíše o zmíněných extrémech? To, že by jeden rok nenapadl sníh, neznamená, že další rok by opět nebyl?

Pozorujeme epizody extrémních kalamit, respektive vysokých sněhových pokrývek, a pak jsou zase opačné scénáře. Nelze to úplně předpovídat. V průměru sněhu bude ale ubývat.

V případě, že sníh tedy není, musí se uměle zasněžovat. Jaké jsou v dnešní technické době alternativy? Je k zasněžování například stále potřeba teplota pod nulou?

Jsou už i technologie, které umožňují zasněžovat při teplotách nad nulou, i když kvalita sněhu není tak dobrá, jako když se zasněžuje pod bodem mrazu. Ty technologie se stále rozvíjí, ale z hlediska energetické náročnosti se mnohem více vyplatí zasněžovat v teplotách kolem nuly nebo pod ní. Kvůli finanční náročnosti záleží především na provozovateli sportovní akce. Například při Olympijských hrách se to vyplatit může.

Jak moc umělé zasněžování škodí přírodě, když se k němu často využívají i lokální zdroje vody?

Pak samozřejmě může v jarním a letním období v krajině dojít k nedostatku vody. Je to přeci jen zásah do přírody.

Letos začátkem března bude světový pohár v biatlonu hostit Nové Město na Moravě, kde se tradičně jezdí na sněhu umělém. Dokážete odhadnout, zda tomu bude tak i letos? Jak to vypadá se sněhovými podmínkami v České republice?

Překvapivě to zatím nevypadá úplně špatně. Prosinec je a bude spíše chladnější než roky před tím. To znamená, že budou podmínky pro zasněžování i v nižších polohách a na horách by měl napadnout i nějaký sníh. Samozřejmě březen bude až za několik měsíců, ale hrubě odhaduji, že letos by mohla být zima chladnější a v nižších polohách na sníh bohatší. Ale zatím se to nedá s jistotou říct.

Mnoho sportovců kvůli nekvalitním sněhovým podmínkám končí. Myslíte, že nedostatek sněhu může zapříčinit i pokles právě zimních sportů či jejich úplný zánik?

Myslím si, že k tomu u většiny sportů nedojde. Možná ubude amatérských sportovců, ale těch na profesionální úrovni určitě ne. Možnost provozovat zimní sporty v polohách nad 1500 metrů stále v určité míře bude. Nemyslím si, že by to pro zimní sporty bylo tak drastické. Spíše se závodníci přesunou do konkrétnějších lokalit, kde budou moct činnost provozovat. Samozřejmě se to nebude týkat ledního hokeje a obecně sportů, které se dají provozovat uvnitř. Bude to spíše o tom, že provoz bude kvůli energiím a náročnosti zasněžování o dost dražší. Ceny permanentek půjdou nahoru, takže v tomto ohledu to bude složitější.

Následující roky nevypadají se zimními teplotami pozitivně. Je to opravdu tak, že v dalších pěti letech bude sněhových srážek ubývat?

Je to velmi pravděpodobné. V Evropě by v průběhu následujících deseti letech měla sněhová pokrývka klesnout o 5-10 %. Nevypadá to, že by se trend měl měnit. Naopak v polohách zhruba nad 2000 metrů nad mořem by sněhu mohlo dokonce i přibývat. Ale v nižších polohách ho výrazně ubude. To znamená, že minimálně 20-30 let se trend měnit nebude, nic tomu nenasvědčuje.

Rozhodující bude tedy nadmořská výška?

Pro lyžařská centra ta hranice k tomu, aby se zimní sporty daly provozovat, bude výrazně vyšší. Například pro Česko to bude znamenat veliký problém. Teď se ještě na českých horách lyžovat dá, minimálně půlku zimy, ale za 10-20 let už nadmořská výška nebude dostačující. Pořádně lyžovat se bude moct mnohem méně a menší část roku.