Příštím českým prezidentem bude Petr Pavel, který ve druhém kole porazil Andreje Babiše. Kampaně kandidátů se mezi prvním a druhým kolem citelně lišily, což se zrcadlilo i v konečných výsledcích. Studentské listy v analýze přinášejí pohled na nejdůležitější okolnosti, které rozhodly ve výběru druhé přímo zvolené hlavy státu.
Čtvrtého prezidenta samostatného Česka zvolilo 70,25 % oprávněných voličů, čímž vznikl nový rekord ve volební účasti u prezidentské volby. Pavel získal celkem 3 359 151 hlasů (58,32 %) a o 959 105 hlasů tak porazil Andreje Babiše, kterého podpořily 2 400 046 lidí (41,67 %). Tak vysoký počet hlasů, jako obdržel armádní generál ve výslužbě, nezískal Miloš Zeman ani v jedné z přímých voleb. Naopak Babiše podpořilo o více než tři sta tisíc občanů méně než protikandidáta Miloše Zemana v roce 2018, senátora Jiřího Drahoše.
Ve čtyřech bodech vysvětlujeme, proč předseda nejsilnější parlamentní strany nezískal dostatečný počet hlasů pro vítězství.
1. Nepovedená demobilizace
Andrej Babiš se ve svých veřejných vystoupeních snažil odradit některé méně přesvědčené voliče Petra Pavla, aby mu hlas nakonec nedali. Činil tak upozorňováním na Pavlovu minulost před rokem 1989, údajnou nedostatečnou zběhlost v ekonomických tématech či neustálým označováním svého soupeře jako „vládního kandidáta“.
Taktika ovšem Babišovi nevyšla. Volební účast ve všech krajích (i zahraničí) ve 2. kole vzrostla. Stejně jako v prvním kole také platí, že čím vyšší byla volební účast, tím lépe si vedl Petr Pavel.
Dalším důležitým faktorem byla důvěra v Pavla v řadách voličů neúspěšných kandidátů z prvního kola – Danuše Nerudové, Pavla Fischera a Marka Hilšera –, kteří bývalého šéfa Vojenského výboru NATO výrazně podporovali (mimo jiné na několika mítincích po celé zemi). Průzkumy předpokládaly odliv některých voličů neúspěšných kandidátů, a to směrem k Andreji Babišovi či upuštěním od účasti ve volbách. Povolební výpočty však ukázaly, že pro Pavla hlasovalo na 90 % podporovatelů Nerudové a Fischera.
2. Ztráta mezi prvním a druhým kolem
V sobotu večer publikovala zajímavá data výzkumná organizace PAQ Research sociologa Daniela Prokopa ve spolupráci s Českým rozhlasem. Podle jejich propočtů ztratil Babiš ve druhém kole 430 tisíc voličů, kteří ho svým hlasem podpořili v prvním kole. „Mírně klesla zejména účast voličů ANO a neparlamentních stran. Dokázal to kompenzovat hlasy těch, kteří v prvním kole nevolili, mobilizovat nevoliče ale zvládl i Pavel,“ píše Prokop na blogu organizace.
Zatímco expremiér kompenzoval nově mobilizovanými hlasy téměř půlmilionovou ztrátu, Pavel získal ke svým relativně stabilním podporovatelům z prvního kola další stovky tisíc „nových“ voličů, kteří se ukázali v téměř milionovém rozdílu mezi zisky kandidátů.
3. Opoziční a mimoparlamentní hlasy
Vítězství bývalého náčelníka generálního štábu by nebylo možné, kdyby na svou stranu nezískal, mimo podporovatelů vládní pětikoalice, i hlasy opozičních hnutí ANO a SPD, respektive mimoparlamentních stran, jejichž elektorát čítá necelých milion voličů.
Slabý výsledek kandidáta SPD Jaroslava Bašty v prvním kole (4,45 %) a oproti předpokladům vysoký zisk Babiše (34,99 %) napověděl, že předseda hnutí ANO na svou stranu již před první volbou naklonil výrazné procento podporovatelů opozičního hnutí, jehož podpora se v průzkumech pohybuje okolo deseti procent.
Předseda největší opoziční strany se některými výroky snažil přiblížit náladám voličů početné mimoparlamentní menšiny, dostatečně mobilizovat se mu je však nepodařilo, protože s potenciální vyšší mírou radikality vyjádření by riskoval ztrátu svých umírněnějších zastánců.
„Odhady chování nevoličů touto metodou jsou vždy nejméně přesné, měli bychom je proto brát s rezervou. Patrně se ale sešly dva trendy. Zaprvé obě kola mobilizovala část vlažných voličů, kteří ale nejsou v účasti tak konzistentní, takže někdo pro Babiše hlasoval v prvním a někdo ve druhém kole. Zadruhé mohla Babišova agresivní kampaň odradit část levicových voličů, kteří raději nevolili nikoho,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop.
4. Přešlapy v kampani
Čtvrtý faktor souvisí s předchozím. Babiš se ve své kampani nevyhnul přešlapům, mezi něž můžeme zařadit nastolování témat války a míru, jež se zhmotnilo na billboardech s hesly „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják“, za které se později omluvil.
Expremiérovi nepomohlo ani to, že z prezidentské volby se vlastně stalo „referendum o Babišovi“, jak sám řekl novinářům po tom, co odvolil ve svých domovských Průhonicích. Podobnými výroky dovedl k volebním urnám i lidi, kteří nepodpořili generála ve výslužbě Pavla, ale kteří zkrátka hlasovali „proti Babišovi“.
Výrazným prvkem byly také kontaktní kampaně obou kandidátů. Zatímco Pavel vyrazil do regionů, kde v prvním kole neměl výraznou pokoru a dokázal v nich na náměstí dostat tisíce lidí, čímž dokázal více motivovat nerozhodnuté voliče k jeho podpoře, Babiš při své výrazně omezené kontaktní kampani před druhým kolem čelil všude početným skupinám hlasitých odpůrců. Navíc zbytek kontaktní kampaně zrušil po tom, co poštou obdržel kulku a výhružný dopis.
