Vznikla teprve v neděli, ve čtvrtek odpoledne ji už ale podepsalo přes 67 tisíc lidí. Za peticí na uzavření škol do konce školního roku stojí skupina studentů z kladenské střední školy, která zjistila, že řada jejich vrstevníků má stejný názor jako oni. „Řekli jsme si, že bychom mohli vytvořit petici. To se podařilo a má velký ohlas,“ vysvětluje spoluautor Karel Karlík.

Kolik lidí se na vytvoření petice podílelo?

Hodně lidí si myslelo, že jsme z gymnázia, ale chodíme do čtvrtého ročníku střední školy v Kladně. Jsme primárně dva, ale už se na tom podílí celá třída. Pod peticí je podepsaný Matěj Paur, který ji sepsal, já jsem ji opravoval. Společně pak odepisujeme a staráme se o další záležitosti.

Jaký byl prvotní impuls, který vás přiměl petici sepsat?

Psali jsme si a bavili jsme se o současné situaci. Dívali jsme se na facebookové diskuse a viděli jsme, že hodně lidí má stejný názor jako my. Tak jsme si řekli, že bychom mohli vytvořit petici a zkusit s tím něco udělat. To se podařilo a má velký ohlas.

Máte ohlasy i od politiků či osobností pohybujících se ve vzdělávání?

Kontaktovali nás senátoři, kteří petici podpoří.

Vyjádřil se k vaší petici ministr školství Robert Plaga?

Zatím ne.

Petici podepsalo už přes 67 tisíc lidí. Platí tedy plán, v němž jste si stanovili, že po 50 tisících ji předáte ministrovi školství?

Ano, to je teď v plánu. Zjistili jsme ale problém v tom, že pro odevzdání petice je potřeba minimální počet notářsky ověřených podpisů. Není ale úplně vhodné, abychom v téhle době chodili s petičním archem po barácích a sbírali podpisy. Rozhodli jsme se to proto medializovat a doufáme, že se nám vláda ozve a bude odpovídat. Zatím máme pocit, že to má na vládu mediální vliv. Když by to nevyšlo, sebereme minimální počet fyzických podpisů a elektronickou petici připojíme, abychom ukázali, kolik lidí má stejný názor.

Pojďme si postupně ujasnit některé body vaší petice. Píšete, že „nesmíme zapomínat ani na pedagogy, pro ty by bylo velmi obtížné připravit školu k opětovnému otevření“. Nemyslíte, že když by ministerstvo dalo pedagogům včas vědět, že budou otevírat školy, tak by se připravit stihli?

Myslím si, že školní plán je sám o sobě napsán tak, že ho většina pedagogů nestíhá. Navíc teď mají dva měsíc rozhozené a neadaptují se. Já letos maturuji a nevěřím tomu, že bychom měli čas na to v těch 21 dnech po otevření škol probrat pět maturitních otázek, které jsme ještě nedělali.

Co si budeme – současná distanční výuka není nijak organizovaná. Pokud by fungovala tak, že si žáci sednou na sedm hodin k počítači a učili by se jako ve škole, tak by to bylo v pořádku. Teď to ale probíhá tak, že každý učitel to má jinak – někdo posílá úkoly přes bakaláře, jiný přes e-mail. Není to organizované. Nelze to brát v potaz jako reálná výuka. Témata, která jsou v učebním plánu, určitě nejsou dostudovaná. Píšou nám to i učitelé základních a středních škol.

Nebylo by lepší, aby se distanční výuka začala lépe organizovat? Aby ředitel přišel a řekl, že takhle se to bude dělat. Vím, že na některých školách podobné plány vznikly.

Co se týká ředitelů, je na každé škole, jak si to zařídí. Neexistuje ale jednotná verze, jak by se to mělo dělat. Někteří učitelé jen zadávají úkoly, jiní vykládají učivo. Když by to každý ředitel udělal správně a stanovil plán, bylo by to úžasné. Neděje se to, ale je potřeba na to apelovat. Momentálně je ale určitě nefér, že nějaké školy na tom jsou jinak než ostatní. Jsou předměty, které jsou udělány dobře, a pak předměty, které jsou vyučovány hůře.

Další z argumentů, který předkládáte, zní takto: „Co se týče výuky, ta se stejně během jednoho měsíce nezvládne ‚dohnat‘“. Když by váš plán prošel, stihla by se dohnat?

Co by zbývalo. Já bych byl pro distanční výuku, přes Google Classroom, Skype atd. Žáci by si sedli, měli by sedm osm hodin normální výuku a bylo by to jako ve škole. Není sice úplně dobré, aby seděli tak dlouho před počítačem, ale co si budeme, stejně to teď všechny dělají. U odborných předmětů, praxí a učňovských oborů by to nešlo. My například používáme stroje a programy, které nejsou normální domácnosti přístupné. Každopádně si myslím, že když by to bylo organizovanější, bylo by to lepší.

Vaším centrálním argumentem je to, že ve školách by nebylo možné zamezit šíření koronaviru. Když vám budu oponovat – nešla by zavést například taková opatření, že by se izolovali chronicky nemocní studenti a učitelé, měřila by se teplota u vstupu, používalo by se více dezinfekce, a školy by se tak mohly otevřít?

Měření teploty mi přijde zbytečné. Nevěřím tomu, že by u školy mohla stát fronta sto lidí, kterým by se měřila teplota. U koronaviru navíc může člověk šířit vir, přestože nemá symptomy, jako je teplota. Akorát by to zdržovalo, zvýšil by se kontakt a muselo by se tím zabývat více zaměstnanců školy. Když by si navíc dítě ráno vzalo paralen, měřením by prošlo. Co se týče roušek, nedokážu si představit, že by osmileté dítě strávilo celý den v roušce – nemohlo by se nasvačit a pořádně dýchat. To by mi nepřišlo vhodné.

Dá se ovšem předpokládat, že riziko koronaviru nezmizí ani do začátku nového školního roku. Znamená to, že by měly být zavřené školy i poté? Není řešením zamezit co nejvíce šíření onemocnění a školy za určitého rizika otevřít?

Chápu vaši myšlenku. Jestli jsem pochopil správně, co jste říkal, tak by podle naší petice byla škola otevřená i v září?

To ne, vy mluvíte o konci školního roku. Pokud bych ale přistoupil na vaši hypotézu, nedospěl bych k tomu, že i v září bude riziko nákazy pokračovat a školy budou muset být zavřené?

To je pravda, s tím souhlasím. Nemoc asi přežije, i když epidemiolog nejsem. Tohle by se mělo řešit v červenci a srpnu, kdy budou k dispozici další statistiky. Ty ale ještě neznáme.

Co říkáte na možný argument, že mladí ročníky nemají tak vážný průběh onemocnění, a proto riziko není tak vysoké, aby se školy nemohly otevřít?

Přestože by pro děti nebyla nemoc vážná, roznášely by dál vir, který by poté nakazil ty starší. Zároveň mezi dětmi je spousta astmatiků apod.

Uvažujme, že by ministerstvo školství na váš návrh přistoupilo a žáci by zůstali doma, ale zároveň by se začaly otevírat provozovny, obchody a prodejny. Co by měli dělat rodiče dětí? Jak by si měli poradit s hlídáním?

Myslím si, že hodně rodičů už to řešilo nyní, když jsou děti dva měsíce doma.

Spousta rodičů teď ale pracuje z domova přes home office. Když by znovu začali chodit do práce, ale žáci by zůstávali doma, nevytvořilo by to nesoulad?

Určitě vytvořilo. To je dobrý argument.

Počítali jste s tím, když jste petici sepisovali?

My jsme to brali tak, jak to je a jak to mají lidé nastavené. Rodiče nám píšou, že se bojí o své děti a že je do školy nepustí. Hodně rodičů a studentů se obává nákazy.

Úředně udělená maturita pro mě v dospělosti nebude výhoda

Měly by kromě škol být zavřené i sportoviště, parky, hospody? Pokud by studenti nechodili do škol, nejspíše by se začali srocovat tam.

Jasně že by to muselo být zavřené, to je i teď. Trváme na udržení současného stavu. Když budou zavřené školy, musí být zavřené všechno.

Nemáte pocit, že mezi těmi, kdo petici podepsal, není také nikoli malá skupina, která se chce jen vyhnout škole?

Určitě je tam hodně podpisů od dětí, které jen nechtějí jít do školy. Většina se ale bojí. Pro ty, co se chtějí ulejt ze školy, by to asi byla výhoda. Často jsem slýchával také argument o maturitách – lidé říkají, že chceme zavřít školy, abychom nemuseli maturovat. S tím nesouhlasím. Naopak, ono to kazí status quo. Když budu v dospělosti říkat, že jsem maturoval úředně v roce 2020, nebude to moc velká výhoda. Faktor, že bychom se chtěli ulejt z maturit, proto neberu v potaz.

Nebylo by přesto úřední udělení maturit neférové? Vůči minulým i budoucím maturantům.

To také slýchám často. Musíte se ale znovu podívat na to, že bychom museli žít s tím, že jsme maturitu dostali fakticky zadarmo. Navíc existují nástavbová studia, kde mají čtyřletý výukový plán scvrklý do dvou, a když jim chybí dvě měsíce, což je hodně, bude pro ně nereálné, aby maturovali.

Jak byste vyřešili přijímací zkoušky na střední a vysoké školy?

Hodně středních škol bere bez přijímaček. Výběrová gymnázia a podobné školy ale budou mít problém. Podle průměru brát nelze – každá škola známkuje jinak, bylo by to nefér. Mohly by se proto zorganizovat online přijímačky. To by si každopádně měla zařídit každá škola zvlášť.