Pátek 3. ledna 2020 se možná zapíše do světových dějin. Při raketovém útoku Spojených států na letiště v iráckém hlavním městě Bagdádu byl zabit velitel íránských elitních jednotek Kásim Sulejmání. Útok, při němž zemřel rovněž šéf irácké milice Abú Mahdí Muhandis, nařídil americký prezident Donald Trump.

Pokud jste čekali, že nový rok začne v duchu vzájemného porozumění a přátelství, pátek vám ukázal, jak daleko k tomu svět má.

„Americké jednotky na pokyn prezidenta učinily obranný krok, aby ochránily americké občany v zahraničí, a zabily Kásima Sulejmáního. Cílem útoku bylo zamezit dalším plánovaným útokům ze strany Íránu,“ reagovalo prohlášení amerického ministerstva obrany. Podle něj generál Sulejmání „aktivně vyvíjel plány, jak zaútočit na americké diplomaty a irácké pracovníky po celém regionu.“

Írán v reakci přislíbil „tvrdou pomstu“, akt vnímá jako vyhlášení války. „Generál Solejmání se dnes stal mučedníkem za celoživotní džihád (svatou válku – pozn. redakce),“ prohlásil bývalý šéf íránských revolučních jednotek Mohsen Rezaei. „Američané nesou zodpovědnost za všechny důsledky svého podlého a nezodpovědného jednání,“ uvedl ministr zahraničí Íránu Javad Zarif.

Nenáviděný i uznáváný

Abychom pochopili, proč je zabití Sulejmáního pro Írán tak velkou ranou, musíme si zkušeného velitele představit blíže.

Kásim Sulejmání byl od roku 1998 v čele elitních jednotek Kuds, zvláštní odnože íránských revolučních gard, což je orgán, který je přímo podřízen nejvyššímu ajatolláhovi (duchovnímu vůdci země) Chameneímu. Právě on měl mít se Sulejmáním velmi blízký vztah, někteří znalci místních poměrů přirovnávají generálovo postavení dokonce ke vztahu mezi prezidentem a viceprezidentem USA.

„Byl považovaný za druhého nejmocnějšího muže Íránu po všemocném nejvyšším vůdci a obecně za klíčového tvůrce Asadovy války v Sýrii,“ uvedla britská televizní stanice BBC. Sulejmání byl zodpovědný za zahraniční akce svých jednotek, mezi něž patřily i teroristické útoky mimo jiné na americké cíle.

Na druhou stranu měl v podstatě velet nefunkční syrské armádě a společně s íránskými vojáky se s ní podílel na porážce Islámského státu – právě na tomto cíli s ním spolupracovali i spojenci včetně USA. Sulejmání se ovšem proslavil již v 80. letech během dlouhosáhlé íránsko-irácké války, jejíž následky si dodnes Íránci ve velkém připomínají. V zemi mezitím vyrostl v celebritu a mnozí lidé ho považovali za hrdinu.

I proto se od prvního momentu, kdy se veřejnost o smrti jednoho z nejvlivnějších představitelů teokratického režimu dozvěděla, mluví o tvrdé odvetě – pojem „třetí světová válka“ byl v posledních dnech nejvyhledávanějším výrazem na Googlu. Odborníci se nicméně shodují, že na tom nemá zájem ani jedna ze stran, stejným dechem však dodávají, že Írán nenechá tento čin bez adekvátní reakce.

Na tuto hrozbu už reagoval i prezident Trump, který v neděli ráno na Twitteru pohrozil, že má vytipovaných 52 cílů v Íránu, na něž se nebude zdráhat zaútočit, pokud bude Írán reagovat. Do blízkosti americké ambasády v Bagdádu mezitím dopadly další rakety, Írán už také oznámil, že zruší všechny své závazky v rámci jaderné dohody se státy Západu. Od ní USA odstoupily v květnu 2018.

Na vyhrocenou situaci na Blízkém východě reagoval rovněž írácký parlament, který si odhlasoval odchod všech zahraničních vojsk ze země, včetně armády Spojených států.

Co se stane?

To nikdo doopravdy neví. Možná kromě íránského režimu, jenž právě probíhající tři dny smutku zřejmě využívá k tomu, aby naplánoval odvetu. Tu však velmi pravděpodobně uskuteční v oblasti Blízkého východu, zřejmě Iráku, takže přímé ohrožení amerického území nečekejte.

Evropa včetně České republiky vyzývá k deeskalaci a uklidnění situace. Pravdou ovšem je, že jedinými dvěma aktéry, kteří o příštích událostech můžou rozhodovat, jsou Írán a Spojené státy.