Právě si prohlížíte Island má novou prezidentku. Co se může svět od této země naučit?
Zdroj: Pixabay

Island je poměrně malá země, která v lecčem předčí kontinentální Evropu. Jedním z typických rysů této severské země je genderová rovnost, jejímž příznakem může být i například to, že se v nedávných prezidentských volbách o post hlavy státu utkaly rovnou tři ženy. Nakonec je vyhrála Halla Tómasdóttir.

Mít v čele ženu není pro Island nic nezvyklého. Tento ostrovní stát má zkušenost s ženskou prezidentkou (a to již v roce 1980) a se dvěma premiérkami, které svou roli vykonávaly velmi úspěšně. Bývalá ministryně Jakobsdóttir v minulém roce podpořila rozsáhlou ženskou stávku, jež probíhala napříč celou zemí, čímž předsedkyně vlády spolu s ostatními ženami poukázala na gender pay gap, který je přítomný i v tak inkluzivní zemi, jako je právě Island.

Katrín Jakobsdóttir byla se svou velkou politickou zkušeností ve skutečnosti největší favoritkou na výhru. V dubnu tohoto roku rezignovala na svůj post, aby se mohla stát prezidentskou kandidátkou. Tómasdóttir však islandskou veřejnost zaujala především svým citem pro aktuální palčivá témata, jako je vliv sociálních sítí na duševní zdraví, rozvoj turismu na Islandu nebo role umělé inteligence. Získala si tak 34,3 % voličů.

Z výše zmíněného je možná trochu více jasné, proč se Islandu přezdívá feministický ráj. Je toho ale mnohem víc, co Island pro genderovou rovnost dělá. Ze zákona je zde například zakázaná sexualizovaná reklama, Island jako první z feministických důvodů zakázal striptérské kluby, v roce 2009 se mu podařilo uzavřít genderovou mezeru ve vzdělání a zdravotnictví. Islandský zákon také mluví proti genderové diskriminaci, sexualizovanému násilí (k čemuž se velmi těžko dopracováváme v ČR až nyní) nebo negativním stereotypům. Na Islandu je ilegální platit muže a ženy za stejnou práci rozdílně. Je zde velká podpora zastoupení žen napříč pozicemi nebo mediální reprezentací.

A zastoupení žen ve vysokých funkcích je právě to, co je důležité. Pokud se ženy do vysokých funkcí dostanou, je mnohem pravděpodobnější, že se budou dívat na problematiku optikou mužů i žen, čímž se stávají skutečně zástupkyněmi všech (nejen generického člověka, tudíž muže). Možná proto má Island jeden z nejlepších sociálních systémů týkajících se mateřských/otcovských otázek. Islandský rodič na rodičovské dovolené pobírá 80 % svého původního platu a s dítětem může být šest až devět měsíců.

Co se týče rovnosti, podobně dobře je na tom i Nový Zéland, který ženám dal jako první volební právo, Finsko, které mělo v roce 1907 první ženy v parlamentu, nebo například Dánsko či Švédsko. V České Republice, která získala v Gender Equality Indexu 57,9 bodů ze sta, je situace o poznání horší. Dosud jsme v historii samostatného Československa/Česka v čele neměli ani jednu ženu, a vláda a moc je právě naší nejhůře hodnocenou oblastí. Zkrátka si nevedeme ani v evropském měřítku příliš dobře. Zaostáváme o 12,3 bodů za EU jako celkem. Stále u nás panuje propastný gender pay gap.

Zvolením nové prezidentky se Island posunul opět o kousek vpřed. Tómasdóttir má nyní před sebou nelehký úkol. Stává se nejen zástupkyní žen, ale také hlavou státu v době ekonomické, bezpečnostní a klimatické krize. Svého úřadu se zvolená prezidentka ujme 1. srpna 2024.

Adéla Mikešová

Studuji magisterské obory ukrajinistika a komparatistika na FF UK. Pracuji jako překladatelka-tlumočnice a zabývám se sociálními fenomény, feminismem, kulturou a LGBTQ+ tematikou. Ve volném čase se věnuji skautingu, turistice, psaní, umění, architektuře nebo šermu. Neobyčejně mě fascinuje ukrajinská i česká avantgarda a ráda chodím do Veletržního paláce. A jsem tak trochu kávový snob.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..