Když se řekne Jack Rozparovač, většina lidí si představí brutálního vraha z temných uliček Londýna. Faktem však je, že jde dodnes o nejzáhadnější kriminální případ a jeho rozluštění se lidstvo pravděpodobně nedočká. Přestože muž vraždil vždy podle stejného vzorce, bez možnosti porovnání otisků prstů či DNA byla tehdejší policie bezradná. Teoriemi o možném pachateli se dnes zabývá FBI a tzv. Ripperologové.

Proslulá Whitechapel

Jednou z nejproslulejších čtvrtí na světě je bezesporu Whitechapel, která se stala roku 1888 místem činu pro nejméně pět vražd. V té době šlo o nesmírně chudou oblast Londýna plnou zlodějů, prostitutek, násilníků a nezaměstnaných. Jen prostitutek se po čtvrti nabízelo téměř 1200 a počet nevěstinců se vyšplhal přes šedesát. Právě ony byly během řádení brutálního vraha nejdostupnějšími oběťmi.

Lehké ženy se obvykle prodávaly za 2 až 3 pence či za starý bochník chleba, neboť to byl často jediný způsob obživy. Při vyšetřování došli detektivové k závěru, že vrah musel být právě z této čtvrti, když se dokázal vždy nepozorovaně dostat z místa činu. Město již prošlo jistými změnami, takže se bez velkých potíží na místa, kde byly mrtvoly nalezeny, už nedostaneme.

Vrahův rukopis

Ačkoliv neznáme přesný počet obětí, obecně platí, že hon na Rozparovače započal 31. srpna 1888, kdy byla nalezena Mary Ann Nicholsová. Šlo o zhruba čtyřicetiletou prostitutku, jež byla nalezena s četnými bodnými ranami. Násilí na podobných ženách však patřilo do běžného života ve Whitechapelu, a tak šlo jen o další vraždu v řadě.

Případ se začal více vyvíjet o pár dní později, kdy byla u dveří jednoho z domů objevena mrtvola Annie Chapmanové. Ačkoliv se zde opakoval stejný postup vraždy – proříznutí hrdla –, tentokrát si dal vrah více záležet. Patalogové došli k zjištění, že ženě chybí část dělohy, s čímž se zrodila myšlenka, že je pachatelem člověk se znalostí anatomie. U policie se tedy uchytilo přesvědčení, že jde nejspíš o řezníka nebo lékaře, kterých pak bylo v seznamu podezřelých velké množství. Dnešní odborníci však tuto ideu nemohou potvrdit, protože řezy nebyly provedeny příliš profesionálně.

Dopis a pověstná přezdívka

Situace se na pár týdnů uklidnila, ale 17. září přišel zlom, když policie obdržela od údajného vraha dopis psaný červeným inkoustem. Autor se zde přiznával ke svým činům a neváhal vyšetřovatelům vyhrožovat s další vraždou. Zároveň popisoval své potěšení ze zabíjení a omlouval se za krev na papíře, která prý patřila poslední oběti. O pravosti dopisu se však vedly horlivé diskuze, protože se ke zločinům hlásily desítky lidí. Minimálně dal ale vrahovi jméno, kterým se sám pachatel v dopise označil.

Double Event

Noc 30. září 1888 přinesla hned dvě oběti – proto název Double Event. První z žen nebyla nijak zohavena, z čehož policie usoudila, že byl Jack Rozparovač vyrušen a byl nucen z místa činu utéct. Jelikož mu relativně rychlá vražda Elizabeth Strideové nestačila, vyhlédl si Catherine Eddowesovou, na níž uspokojil své potřeby. Žena byla nalezena bez dělohy a chyběl také kus ledviny, který si odnesl domů, jak bylo jeho zvykem. Měl s ním zřejmě další plány.

„Z pekla”

George Lusk, předseda Whitechapelského výboru bdělosti, obdržel 16. října 1888 neznámý balíček, z jehož obsahu šel mráz po zádech. Kromě dalšího dopisu, tentokrát s nadpisem „Z Pekla”, Rozparovač přibalil polovinu lidské ledviny a velmi otevřeně popisoval, jak její zbytek osmažil a snědl. „Chyťte mě, když to dokážete,” připsal pachatel provokativně. Ze psaného projevu vyšetřovatelé také usuzují, že autorem nebyl příliš vzdělaný člověk a tím pádem pocházel z nižší třídy.

Kdo se skrýval pod maskou Jacka Rozparovače?

9. listopadu 1888 byl spáchán oficiálně poslední zločin Jacka Rozparovače. Tentokrát však zašel vrah dál – zabil prostitutku Mary Kellyovou přímo v jejím domě. Tělo pohozené na posteli bylo zohavené k nepoznání a policie již  bezúšpěšně vyslechla zhruba 2000 podezřelých. Pachatelova motivace mohla mít mnoho podob, ale jistý byl určitý druh sexuální pomsty. Spekuluje se, že byl onen muž nakažený syfilidou a svou zlost si vybízel na ženách, které pohlavní nemoci nejvíce přenášely.

Co se týká vizáže, dnes FBI s jistotou ví, že šlo o 178 cm vysokého třicetiletého bělocha s velkým knírem a hnědými vlasy. Nebyl příliš výrazný a na své lovy se oblékal slušně, aby na prostitutky působil jako bohatší zákazník. Také měl zřejmě stálé zaměstnání, což usuzujeme ze skutečnosti, že vraždil o víkendech a svátcích.

Mezi podezřelé patřili kromě několik doktorů básník Ernest Dowson, princ Albert Viktor nebo dokonce žena trpící neplodností. Nejvetší pozornost se ale dnes věnuje Aaronovi Kosminskemu – židovskému přistěhovalci, jenž byl v té době lehkovážně propuštěn. Třiadvacetiletý holič Kosminski se narodil v polském městě Klodawa a do Londýna se přestěhoval se zbytkem rodiny. Ví se, že příliš neovládal angličtinu a v roce 1885 byl umístěn do ústavu pro choromyslné za paranoidní nenávist k ženám a agresivní sklony.

Dá se tedy dokázat, že byl Kosminski vrahem? Britští odborníci z Liverpool John Moores University měli k dispozici šál, který jeden ze strážníků odnesl z místa činu pro svou manželku a v roce 2007 byl zakoupen na aukci podnikatelem Russellem Edwardsem. Následně byla provedena analýza krvavých skvrn na látce, ale o její pravosti se později vedly spory.

Vědci porovnali shody DNA ze šálu od žijících příbuzných Kosminskeho a Eddowesové a dvě sady DNA stop skutečně odpovídaly. Výsledek však není stoprocentní, a tak odborníci bohužel nemohou tvrdit, že odhalili identitu Jacka Rozparovače. Jeho totožnost tak nejspíš zůstane navždy zahalena v pouhých konspiračních teoriích.