Každé tři roky zveřejňuje Organizace pro hospodářskou spolupráci rozvoj (OECD) mezinárodní výzkum dovedností studentů po celém světě. Mezi 79 testovanými zeměmi se opět účastnilo i Česko, kde šetření prováděla Česká školní inspekce. Jak si patnáctileté Češky a Češi vedli?
Srovnání PISA (Programme for International Student Assessment) se koná každé tři roky a je označováno za největší a nejdůležitější měření výsledků vzdělávání. Zkoumá znalosti a dovednosti patnáctiletých žáků ve čtenářské gramotnosti, matematice a přírodovědě. Pokaždé klade důraz na jinou oblast, v šetření za rok 2018 to bylo čtenářství.
V Česku se účastnilo testování sedm tisíc žáků ročníku 2002, kteří byli náhodně vybráni ze 333 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnázií a prvních ročníků středních škol. A jaké byly výsledky?
V testu čtenářské gramotnosti se Češi mezi 79 státy umístili na 25. místě, v matematice na 22. místě a v přírodovědě na 21. pozici. Ve všech tak byli lepší, než jaký byl průměr OECD, i když autoři zprávy upozorňují na nižší dosahované výsledky některých zemí a rozšíření počtu zapojených zemí.
Oproti testování v roce 2015 se Češi zlepšili ve čtenářské gramotnosti z 487 na 490 bodů, v matematice z 492 na 499 bodů a v přírodovědě z 493 na 497 bodů. V jednotlivých třech oblastech excelovali žáci z Estonska (523 bodů ve čtenářské gramotnosti), Japonska (527 bodů v matematice) a opět Estonska (530 bodů v přírodovědě).
„Největší problémy dělá českým dětem porozumění textu. Naopak nadprůměrní jsou v mezinárodním srovnání při vyhledávání informací v textu a práci s ním,” uvedl k výsledkům čtenářské gramotnosti ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal a dodal, že nejhůře dopadli žáci v Ústeckém a Karlovarském kraji, nejlépe pak v Praze, Plzeňském a Zlínském kraji.
Z testů je patrné, že veřejné školy všech typů (základní školy, víceletá a čtyřletá gymnázia, SOŠ s maturitou i bez maturity) si vedou lépe než soukromé nebo církevní.
Patnáctileté žačky a žáci se ve všech třech testovaných oblastech zlepšili, průměrná změna mezi sedmi cykly od roku 2000 je však stále spíše negativní – v matematice se čeští žáci zhoršují v průměru o 3,7 bodu, v přírodovědě pak o 4. Pouze ve čtenářské gramotnosti vidíme průměrné zlepšení 0,1 bodu.
Zajímavý je pohled i na další statistiky týkající se čtenářské gramotnosti. Ve všech typech škol jsou průměrně lepší dívky než chlapci, nejlepšího průměrného výsledku pak dosahují studenti v Praze (469) a v malých městech s 3 až 15 tisících obyvatelích (465). Nejvíce bodů zaznamenali ve čtenářské gramotnosti autoři testů u víceletých gymnázií s více než 551 žáky.
