Počínaje dneškem se většina českých středních škol opět přesouvá na distanční výuku. Poprvé se tak v praxi plošně využije schválené novely školského zákona, která zavedla povinné vzdělávání na dálku.

Ne vše spojené s novým způsobem distanční výuky však od začátku vypadalo srozumitelně. Pirátští poslanci Olga Richterová a Lukáš Bartoň například upozorňovali na to, že není jasné, kdy studenti splňují povinnost vzdělávat se na dálku a kdy nikoli.

„Chybí prováděcí předpis, vyhláška, která by jasně definovala, co je ten způsob distančního vzdělávání, jaké jsou parametry, že došlo k naplnění této zákonné povinnosti. To zde není. Tady musí být jasná pravidla, zda zákonná povinnost byla naplněna, nebo nebyla naplněna,” prohlásil Bartoň ve Sněmovně s tím, že se obává zásahů „sociálek” v rodinách. Více jsme problém popisovali na začátku září.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) slíbil vypracovat metodiku (nikoli tedy Piráty požadovaný právní předpis), která by se zabývala právě distančním vzděláváním. To se před dvěma týdny stalo, MŠMT ji zveřejnilo ve čtvrtek 24. září.

On-line a off-line výuka

„Povinnost vzdělávat distančním způsobem přináší pro všechny školy velkou výzvu. Zkušenosti nasbírané v jarním období epidemie však tvoří solidní základ, na kterém lze stavět v případě, že se zákaz osobní přítomnosti dětí ve školách bude opakovat. Tento manuál má pomoci školám při nastavování pravidel distanční výuky,” píše ministerstvo na začátku.

Připomeňme, že přechod na distanční výuku nastává s uzavřením škol (nařízením ministerstva zdravotnictví nebo krajských hygienických stanic jako nyní), nebo pokud není možná osobní přítomnost více než 50 % studentů.

Distanční vzdělávání, píše ministerstvo, může probíhat formou on-line či off-line výuky, o konkrétních podmínkách rozhoduje ředitel „s ohledem na aktuální možnosti a podmínky školy”. On-line výuka probíhá zpravidla prostřednictvím internetu, dělí se na synchronní a asynchronní výuku.

Při synchronní výuce je učitel propojen se studenty ve stejném čase (např. přes Microsoft Teams či Google Classroom), asynchronní spočívá hlavně v individuální práci žáků na platformách a aplikacích. Ministerstvo odkazuje v manuálu na tabulku ukazující porovnání různých videokonferenčních nástrojů.

K realizaci off-line výuky není ve větší míře potřeba využívat digitální technologie, jedná se hlavně o samostudium a plnění úkolů z učebnic nebo praktických úkolů, jako jsou kreativní či řemeslné práce. I zde přidává ministerstvo užitečné odkazy na rady a tipy (jako toto video na Youtube).

MŠMT přidává doporučení, na co by ředitelé a učiteli neměli zapomenout. „Nepřeceňujte možnosti rodičů a studentů při vzdělávání na dálku, ale ani jejich možnosti nepodceňujte, snažte se zjistit, jaká je realita, řiďte se fakty, usilujte o častou zpětnou vazbu od účastníků a sami ji hojně poskytujte,” vyzývá s tím, že čím mladší žáci jsou, tím více potřebují přímý kontakt s učitelem.

V dokumentu jsou následně zmíněna doporučení pro jednotlivé stupně základních a středních škol.  „On-line výuka na prvním stupni by měla vhodně kombinovat synchronní i asynchronní aktivity a měla by být pravidelně doplňována prvky off-line výuky, jako je praktická a kreativní činnost,” doporučuje Plagův resort. Společná videovýuka by podle něj neměla na prvním stupni trvat déle než jednu hodinu denně.

Děti méně u počítačů a formativní hodnocení

Ministerstvo se věnuje rovněž výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, radí, jak zapojit všechny studenty, a zmiňuje, jak by se školy měly vypořádat s osnovami (rámcové a školní vzdělávací programy). „Na základních školách bude vhodné soustředit se na stěžejní výstupy v českém jazyce, matematice a cizím jazyce. Ve středních školách se bude jednat zejména o rozhodující předměty související s profilem absolventa a předměty společné části maturitní zkoušky,” píše.

Důležitou tématickou oblastí dokumentu jsou způsoby a pravidla hodnocení žáků a studentů. „Hodnocení nemá být využíváno jako forma nátlaku. Naopak je potřeba, aby učitel zjišťoval důvody a ve spolupráci se zákonnými zástupci a zletilými žáky a studenty hledal způsoby, jak žáka podpořit a zvýšit míru jeho zapojením,” začíná tato část.

Resort doporučuje, aby pedagogové používali častěji formativní, slovní hodnocení a méně typické, sumativní (hlavně známky). „Distanční způsob výuky je vhodnou příležitostí pro sebehodnocení žáků, které představuje důležitou součást vzdělávání a posiluje schopnost žáků sledovat a hodnotit rozvoj svých vědomostí a dovedností,” dodává s tím, že žáci by měli více používat práci s chybou.

Piráti na metodice oceňují, že rozlišuje to, co je pro školy z hlediska zajištění výuky závazné a co pouze doporučující. „V tomto ohledu je metodika jasně strukturovaná a přehledná. Součástí materiálů jsou rovněž doporučení k distančnímu způsobu vzdělávání pro jednotlivé stupně, včetně odkazů na relevantní informační zdroje,” napsali Piráti Studentským listům. Několik věcí však postrádají.

Jednou z nich je nedostatek personálních kapacit pro tzv. smíšenou výuku, při které se část žáků učí distančně a část prezenčně. „Metodika neposkytuje návrh řešení. Pro mnohé školy bude zajištění smíšené výuky s dostupnými personálními kapacitami náročné, to jsme si mohli ověřit již na jaře. Z našeho pohledu je proto žádoucí otevřít diskusi k nastavení personální podpory školám (studenti pedagogických fakult, dobrovolníci, mechanismus tzv. létajících týmů),” navrhuje strana.

Metodika by podle Pirátů měla být více konkrétní v oblasti odborného výcviku na středních školách (nikoli tedy přímo u zaměstnavatele) a zohledňovat situace, kdy dochází k postupnému omezení provozu.

Kladně naopak strana hodnotí fakt, že žáci se speciálními potřebami budou mít nárok na využívání podpůrných opatření i během distanční výuky. „V rámci metodiky nicméně chybí doporučení pro poskytování pedagogické intervence či předmětu speciálně pedagogické péče pro takové žáky v režimu offline, pakliže nemají možnost účastnit se on-line výuky,” doplňuje.

Metodika podle Pirátů neposkytuje informace o tom, jaké případné sankce vyplývají z nenaplňování povinnosti se distančně vzdělávat: „A zda jsou případné sankce analogické ke standardní situaci, kdy žák neplní povinnou školní docházku”.

Zatímco základní školy nejsou plošně zavřené (i když o druhém stupni se podle ministra Prymuly uvažuje), většina středních škol dnes přešla na vzdálenou výuku. Výjimkou jsou školy v Libereckém, Jihočeském, Olomouckém a Královehradeckém kraji. V Plzeňském kraji se pak uzavírají střední školy v šesti okresech.

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.