Na brněnském výstavišti se mezi 22. a 24. listopadem konal XXIV. Veletrh středních škol a Festival vzdělávání. To mi dalo příležitost zjistit odpovědi na otázky ohledně toho, jak si žáci vybírají své střední školy. Zaměřila jsem se především na roli rodičů při volbě, která určuje budoucnost a společenské postavení jejich dětí.

K vytvoření celkového obrázku mi pomohl výzkum prováděný pořádající Střední školou polytechnickou Brno, Jílková. Výzkum probíhal na 44 základních školách Jihomoravského kraje, účastnilo se jej 1204 žáků, z nichž bylo 51,3 % dívek a 48,7 % chlapců. Při svém pozorování jsem dospěla k jistému, ale znepokojivému závěru. Hlavním prediktorem úspěchu ve vzdělávání je rodinné zázemí.

Vedla jsem rozhovory s návštěvníky, kterými byli z velké části studenti se svými rodiči. V konverzaci jasně dominovali rodiče, prezentující své požadavky, jež se odvíjejí od akademických výsledků, zaměření, až po dostupnost a renomé školy.

Ve více než 70 % případů byla doprovázející osobou matka. Ta má ve výběru školy téměř právo veta a tuto funkci bere jako základní potřebu organizace rodiny a naplnění role dobrého rodiče. Výzkum ze SŠ Jílková ukázal, že studenti hodnotí názor své matky za nejdůležitější.

V otázce, zda se se svou matkou o volbě bavili a ještě budou, odpovědělo kladně 80 % studentů. Otec má daleko menší vliv – na stejnou otázku týkající se otců odpovědělo kladně jen 60 % studentů. Veletrh navštívili především zájemci o střední školy, tedy zájemci o čtyřletá studia, nebo ti, kteří se ještě nerozhodli.

Rodiče mají stále pocit, že své dítě znají nejlépe a mají tendence své naplněné sny přesouvat na bedra dětí. Přitom tyto děti ve svých 15 letech mají často jasnou představu o tom, co chtějí studovat nebo alespoň jak má výuka vypadat.

Podle rodičů má být škola „pot a slzy“. Myslí si, že kdyby nebyly známky, děti by se přestaly učit a oni by přestali mít přehled o tom, jaké pokroky jejich ratolest dělá. Motivace k učení klesá, strašákem rodin je to, že si děti nenajdou práci, a budou se mít tak hůře než jejich rodiče.

Problémem nastavení školství v ČR je, že se nikdo nezaměřuje na styl výuky. Alternativní školy a inovativní pedagogika jsou zavrhovány, přitom dodávají znalosti použitelné v praxi a žádané na moderním pracovním trhu.

Podle výzkumu SŠ Jílková rodiče, ale i studenti, hodnotí dobré učitele až jako osmé hlavní kritérium dobré školy. Kdo ve škole učí a jakou má škola ředitele, má přitom daleko větší vliv na vzdělání, než že se nakoupila nová interaktivní pomůcka, která se navíc vytahuje jen příležitostně (při dnech otevřených dveří).

Měli bychom se zamyslet, kam tyto postupy při výběru školy vedou a jaké důsledky to bude mít pro společnost do budoucna. Nedostatečná podpora samostatnosti v tomto věku se může obrátit na „mama hotel“ nebo na vzdoru a přerušení kontaktů dítěte s rodičem.