Putinova válka na Ukrajině ukázala, že roztahovačná tendence Ruska není přežitkem, nýbrž aktuálním tématem. Ruský expansionismus je však viditelný i v jiných oblastech – Jižní Osetii, Sýrii či na Západním Balkáně. Tam Rusko několik let získává vliv a narušuje stabilitu už tak politicky a ekonomicky křehkých států. V Bosně a Hercegovině, jejíž historii doprovází nacionalistické pnutí a nestabilita, je ruský vliv ve vnitřní i vnější politice zásadní.

Země bez národa

Bosna a Hercegovina byla střetem mocenských zájmů po celou svou historii, což zásadně ovlivnilo její politické a národnostní formování. Právě etnická barvitost této země, jež se skládá ze tří hlavních etnik – Bosňáků, Srbů a Chorvatů, je dnes její signifikantní charakteristikou. V rámci ukončení kruté pětileté války v Bosně a Hercegovině, jež byla zapříčiněna nacionalistickou tenzí mezi zmíněnými etniky, byla v roce 1995 podepsána Daytonská dohoda, která kromě mírové dohody stanovila i dnešní tamní ústavu.

Země byla rozdělena na dva celky s cílem jednotlivým skupinám přiznat určitou míru autonomie. Vznikla tak Federace Bosny a Hercegoviny, osídlena většinově Bosňáky a Chorvaty a Republika srbská (RS), jež má převážně srbské obyvatelstvo. Oba útvary mají vlastní legislativu a prezidenta. Společně sdílejí tříčlenný prezidentský orgán, do kterého jsou každé čtyři roky rovnoměrně voleni zástupci každé národnosti-, a společný parlament.

Dodik směrem k Rusku

V Bosně a Hercegovině v říjnu proběhly volby do několika celostátních i federativních orgánů. Právě u nich se do popředí dostává ruský vliv v zemi. Vítězem ve volbách na post prezidenta Republiky srbské se již po několikáté stal Milorad Dodik, známý podporou prohlubování vzájemných vztahů s Ruskem a blízkými kontakty s Vladimírem Putinem. Jeho nacionalistická strana SNSD ovládla i volbu do společného prezidentského orgánu vítězstvím Željky Cvijanovicové.

Dodikova a Putinova snaha o prohloubení spolupráce se v politickém dění RS projevuje kontinuálně. Například v roce 2015, podle informací portálu Sarajevo Times, darovala ruská banka půl milionu euro nemocnici ve městě Samac a dále poskytla finanční pomoc na revitalizaci poničených oblastí. Jako symbol přátelství mezi Ruskem a RS byl v roce 2018 ve městě Banja Luka, hlavním městě Republiky srbské, otevřen ruský ortodoxní chrám Krista Spasitele. V neposlední řadě Rusko v roce 2021 poskytlo RS přes 25 000 vakcín Sputnik. List ve výčtu podobných případů ruského financování ale zdaleka nekončí.

Bosna bez Republiky srbské?

Je zřejmé, že Rusko i RS posiluje vzájemnou provázanost. V roce 2014 RS uzavřela smlouvu s ruskou firmou Gazprom o dodávkách plynu. Její platnost je ale diskutabilní, jelikož smlouva nebyla schválena celostátním parlamentem. Snaha o zavedení samostatných dodávek plynu ale ukazuje, že RS buduje svojí samostatnost, jež by v budoucnosti mohla vést k oddělení od Federace Bosny a Hercegoviny. Separatistická politika Milorada Dodika za poslední roky s nárůstem ruského vlivu nabírá na intenzitě a po celém světě vyvolává značné nejistoty. Odcizenost Republiky srbské od Federace Bosny a Hercegoviny s Miloradem Dodikem v čele a naopak inklinace k Rusku je tedy nevyvratitelnou skutečností.