11.09.2019 16:22

Jak se Pinochet chopil moci v Chile?

Max Tjunikov

Datum 11. září je většinou spojované s tragédií. Nikdo to tehdy nečekal, když dva letouny unesené Usámovými fanatiky narazily do věží Světového obchodního centra, čímž způsobili smrt přibližně třem tísícům lidí. Není to ale výročí jediné krvavé události, která se stala na západní hemisféře a obsahovala letadla.

Rok 1970, Chile. Studená válka je v plném proudu a Sověti i Američané hladovějí po spojencích. Jedna taková příležitost se naskytne právě Rusům, když v Chile vyhraje volby s 30 % kandidát za socialistickou stranu Salvador Allende, blízký přítel kubánského komunistického diktátora Fidela Castra. Jakmile obsadil prezidentské křeslo, dal se do práce, a začal budovat novou velice levicovou ekonomiku. To ovšem neprošlo bez problémů.

Nejenže marxistický přístup včetně znárodňování, kolektivizace a sociálních reforem způsobil kolaps hospodářství, čímž velice snížil životní podmínky chilského lidu, ale provýchodní orientace Allendeho se vůbec nelíbila americkému prezidentovi Richardu Nixonovi.

Augusto Chose Pinochet. Chilský generál, nepříliš velký fanoušek komunismu, a i přesto, že se na začátku roku účastnil neúspěšného pokusu o převrat, čerstvě jmenovaný vrchní velitel armádních sil. Allende z nějakého důvodu Pinochetovi věřil, což bylo jeho osudovou chybou.

11. září 1973 totiž Pinochet provede s podporou CIA převrat. Školy a úřední budovy jsou obsazeny armádou, prezidentský palác je bombardován dvěma stíhačkami. Netrvá dlouho a Allende, radši než aby padl pučistům do rukou, se zastřelí zbraní AK-47, kterou mu věnoval právě jeho kamarád Castro. Bylo dobojováno, osud Chile je nyní jen a pouze v Pinochetových rukou.

Generál Augusto Pinochet během vojenské přehlídky

Absolutní kontrolu převzala vojenská junta, jakási rada. Platnost ústavy je pozastavena, parlament rozpuštěn, byla aplikována cenzura a začíná pronásledování komunistických a jiných levicově smýšlejících obyvatel. Přibližně 30 tisíc lidí bylo uvězněno a mučeno a kolem 2200 bylo za jejich aktivity popraveno. Ikonickým úkazem pro toto období byly takzvané „helicopter rides” neboli poprava prostřednictvím vyhození z helikoptéry do oceánu. Mnohým se podařilo utéct, ale velkou část z nich Pinochet dopátral a chytil i za hranicemi v rámci takzvané operace Kondor.

Dost bylo ale zabíjení, byl čas dát zemi do pořádku. Hospodářství bylo socialistickými experimenty v naprosto dezolátním stavu. Většina diktátorů převezme i nad ekonomikou kontrolu, což eventuelně vede k ještě většímu úpadku, to ale nebyl Pinochetův případ.

V Chile v ten čas totiž studovala skupina ekonomů, známých jako „Chicago boys”, kteří byli školení Miltonem Friedmanem, velikým obhájcem volného trhu, v Chicagu. Jejich přesvědčení bylo, že jen svobodná, neregulovaná ekonomika s mezinárodním obchodem vede k prosperitě.

Augusto Pinochet si od těchto pánů nechal poradit, a co následovalo bylo něco, co se zapsalo do dějin jako „Chilský zázrak”. Kroky typu deregulace, snižování daní a odstraňování zábran mezinárodnímu obchodu nejenže vyvedly zemi z hluboké krize, ale dokonce z ní udělaly nejvyspělejší zemi v Jižní Americe.

Postava generála Pinocheta je velice rozporuplná. Na jednu stranu svrhnul demokraticky zvoleného prezidenta, nastolil diktaturu a zabil tísíce lidí. Na druhou stranu přivedl zemi k prosperitě a svobodě a zabránil šíření komunismus v Jižní Americe. Debata o tom, zdali byl Pinochet vrahem, či hrdinou, hoří nejen v Chile dodnes.