„Sněm si uvědomuje složitou rozpočtovou situaci České republiky a nutnost některých kroků, které vláda činí. Zároveň se však domnívá, že pokud mají být učiněna opatření pro snížení výdajů, nesmí dopadat pouze na jednu skupinu obyvatel (studenty).“

24. února 2023 se na pražském magistrátě sešel Středoškolský sněm hl. m. Prahy.

Jízdné…?

S vědomím toho, že Česká republika není v úplně nejlepší ekonomické situaci vlivem ruské války na Ukrajině a s tím spojené ekonomické krize, se na sněmu debatovalo např. o tom, zdali snížit jízdné pražské MHD a s tím spojené exekuce studentů.

Zaznívá názor, že problém spočívá v platbách za měsíční a čtvrtletní jízdné pro mimopražské studenty. Sleva pro studenty činí 25 procent, což má pozitivní přínos pro snížení automobility, ale z propočtů vyplývá, že jízda Boltem může vyjít levněji.

Problém exekucí

Vlivem drahoty, tedy neschopnosti placení jízdného, mohou vznikat dluhy na jízdném. To pak samozřejmě může vést k exekuci, které je možné uvalit i na mladistvé. Ti navíc můžou exekuce zdědit exekuce i po rodičích (což může mít za následek chudobu a sociální problémy studentů).

Jako další však zaznívá názor, že jízdné pražské MHD je nejlevnější v Evropě. I třeba Brno a Ústí nad Labem mají dražší čtvrtletní jízdné – mělo by se tedy zaměřit na zlevnění jízdného pro studenty dojíždějící do Prahy. Jelikož situace se má tak, že dopravní podnik v tuto chvíli pokryje pouze 20 procent nákladů a Praha doplácí 170 miliard, tak by ale zlevnění jízdného mohlo přivést DPP ke krachu.

Objevil se i apel na to, aby se zlepšila informovanost a srozumitelnost nároků na zlevněné jízdné. Dále na zlepšení finanční gramotnosti, častější zavádění akcí podobných Milostivému létu, zvýšení platů brigád a zavedení možnosti splácení pokut.

(Ne)kvalitní strava ve školních jídelnách

XIX. zasedání Středoškolského sněmu se věnovalo i problematice nekvalitních školních jídelen. Sněm tedy pozval Annu Neumannovou z organizace Nesehnutí, která má na starosti kampaň Pestré jídelny. Cílem kampaně je změnit vyhlášku ministerstva zdravotnictví a ministerstva školství o školních jídelnách. Zde je problém v tom, že vyhláška nevychází vstříc lidem se zdravotním omezením a její nutriční příloha již nevyhovuje standardům dnešní doby (např. zvláštně nastaveném porcováním).

Začarovaný kruh

Další část problému spočívá v tom, že se školní jídelny potýkají s podfinancováním a většinou i s demoralizovanými zaměstnanci. Studenti tedy narážejí na začarovaný kruh nemotivovaných zaměstnanců, obědů, které jim často ani nechutnají, nebo i úplné absence jídelny. Často se tím pádem raději najedí někde jinde, nebo jídlo ani nedojedi. Z čehož vyvstává problém plýtvání jídlem.

Co ale s tím?

V rámci návrhů na změny ve vyhlášce zde padlo, že by se zavedl „bufetový“ příděl jídla, aby se jím neplýtvalo. Pro zbylé jídlo by si pak mohli chodit třeba bezdomovci, k tomu by se ale musela změnit legislativa.

Zazněl též požadavek na zavedení dialogu mezi kuchaři a studenty (v rámci diskuse o tom, co studentům chutná), protože v mnoha školách vedení školní jídelny nebere v potaz požadavky strávníků.

A co dál?

„Jako jeden z důležitých návrhů vnímáme zvýšení daňové slevy pro studenty, která se v posledním desetiletí nijak nezvýšila a činí pouhých 4020 Kč ročně pro studenty do 26 let.

Dále vidíme velký problém v dostupnosti a informovanosti o studentském jízdném. V současnosti je nutné projít přes několik různých institucí, aby studentům byl uznán nárok na slevu jízdného (např. při zařizování dlouhodobých kupónů). Mnozí studenti vůbec neví, že na některé slevy a typy zvýhodněného jízdného mají nárok a tyto informace jsou pro ně těžko dohledatelné. Nepřehlednost studentských slev, malou informovanost a celkovou časovou náročnost procesu uplatňování studentské slevy vidíme jako jeden z hlavních nedostatků pražské integrované dopravy.

I přesto Sněm doporučuje určité kroky, které by podle nich mohly tuto situaci studentům středních škol ulehčit:

1. Založení stálého orgánu, který by měl  za úkol porovnávat rozdíl mezi cenou nákladů provozu dopravy MHD a příjmy z jízdenek, dále tyto informace zveřejňovat navenek
2. Navrhnout jakožto kraj takovou novelu zákona, která by uzákonila, že občané do 18 let by nemohli nabýt úroky u exekucí, které se týkají státních institucí, či příspěvkových organizací zajištěné státem
3. Měly by se sjednotit informace o jízdném v ucelený centrální informační systém
4. Do řešení této problematiky by se měly zapojit i soukromé subjekty zajišťující dopravu v a do Prahy
5. Mělo by se dát více prostředků do programů zlepšujících ekonomickou a finanční gramotnost mladých lidí.“