• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPolitika
  • Čas na čtení:7 minuty čtení
Právě si prohlížíte Jak šel čas s brexitem – přehledný souhrn

Téma, které už přes dva roky hýbe britskou i evropskou společností. Téma, které rozdělilo mnoho rodin i přátel. Téma, jehož rozuzlení se už brzy dočkáme. I přesto, že prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie na konci listopadu schválili smlouvu o vystoupení Spojeného království z EU, se může brexit ještě výrazně zkomplikovat. Premiérka Theresa Mayová totiž dnes náhle odložila klíčové hlasování o rozvodové smlouvě v britské Dolní sněmovně, a zatímco bude hledat další podporu, termín odchodu se pomalu, ale jistě blíží.Pojďme si celý proces brexitu (Britain + exit) – totiž proces ukončení členství Spojeného království v Evropské unii – projít od samotných začátků přes současné dění až po klíčová data v budoucnosti.

  • 23. ledna 2013 – Tehdejší britský premiér David Cameron prohlašuje, že by byl pro referendum o vystoupení Spojeného království z EU.
  • 7. května 2015 – David Cameron a jeho Konzervativní strana vítězí ve volbách do Dolní sněmovny s většinou 12 mandátů i díky programu, ve kterém byl zakomponován slib uspořádání referenda o vystoupení.
  • 23. června 2016 – Referendum o vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Vítězí možnost Leave (odejít) s 51,9 %, zastánci Remain (setrvání) dosahují 48,1 %.
  • 24. června 2016 – Cameron, který podporoval setrvání, rezignuje na funkci premiéra.
  • 13. července 2016 – Premiérkou, druhou v historii po Margaret Thatcherové, se stává ministryně vnitra Theresa Mayová.
  • 29. března 2017 – Mayová oficiálně spouští článek 50 Lisabonské smlouvy o vystoupení z EU. Spouští se tak dvouleté období na vyjednání podmínek.
  • 8. června 2017 – Ve volbách, které Mayová překvapivě vypisuje, ztrácí konzervativci většinu v Dolní sněmovně a musí vyjednat dohodu se severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP), aby zůstali u vlády.
  • 26. června 2017 – Mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií začínají oficiální vyjednávání o odchodu.
  • 13. prosince 2017 – Rebelové z řad konzervativních poslanců se spojí s opozicí a donutí vládu garantovat, že nechá o konečné dohodě hlasovat v Dolní sněmovně.
  • 19. března 2018 – Vyjednavači pokročili v rozhovorech a dohodnou se na přechodném období, statutu občanů EU a rybářské politice. Stále zbývá dojednat ožehavou otázku hranice v Severním Irsku. Mayová zásadově tvrdí, že nechce tvrdou hranici mezi Severním Irskem a Irskem, která by znovu mohla zažehnout nepokoje mezi katolickými nacionalisty a protestantskými unionisty z druhé poloviny minulého století.
  • 12. července 2018 – Mayová zveřejňuje tzv. plán z Chequers, kde nastiňuje budoucí vztahy mezi Spojeným královstvím a EU. Na protest proti němu rezignují ministr pro brexit David Davis a ministr zahraniční Boris Johnson, oba klíčové postavy euroskeptické části Konzervativní strany.
  • 19.–20. září 2018 – Hlavy vlád států Evropské unie se scházejí na neformálním summitu v Salzburgu, kde Mayová odmítá návrh EU na rozdělení Spojeného království do dvou celních oblastí. EU chce zabránit vzniku tvrdé hranice mezi Severním Irskem a Irskem, a navrhuje tak, aby Severní Irsko zůstalo v celní unii, zatímco Velká Británie nikoli.
  • 14. listopadu 2018 – Je hotovo. Theresa Mayová a hlavní unijní vyjednavač Michel Bernier se dohodli na návrhu rozvodové smlouvy. Mayová však doma čelí velké kritice – od opozičních labouristů, skotských nacionalistů, liberálních demokratů i euroskeptiků z Konzervativní strany.

Hlavní z kritizovaných položek je tzv. pojistka (backstop), která se spustí v případě, že se obě strany nedohodnou do konce přechodného období na nové podobě vzájemných vztahů. V rámci této pojistky zůstane celé Spojené království v dočasné celní oblasti (v podstatě v celní unii), ale Severní Irsko bude muset splňovat další podmínky týkající se jednotného trhu. Vznikne tak celní hranice v Irském moři. Z této pojistky navíc nemůže Spojené království suverénně vystoupit – je potřeba vzájemné dohody s EU.

  • 25. listopadu 2018 – Lídři států EU jednomyslně schvalují dohodu na summitu v Bruselu. Nakonec se přidává i Španělsko, jež si prosadilo, že všechna ujednání týkající se Gibraltaru bude Spojené království řešit s jeho vládou.
  • 10. prosince 2018 – Evropský soud oznamuje, že Spojené království může jednostranně stáhnout své rozhodnutí vystoupit z EU. Mělo by pak stejné podmínky jako nyní.
  • 10. prosince 2018 – Premiérka Mayová vystoupila v Dolní sněmovně a náhle odložila zítřejší hlasování o rozvodové smlouvě. Udělala to údajně proto, že smlouva „by byla výrazným poměrem zamítnuta.“ Konkrétní termín nestanovila, oznámila ovšem, že bude s evropskými lídry jednat o nových zárukách ohledně pojistky týkající se Severního Irska. Čelila za to velké kritice ze všech stran a skotští nacionalisté i liberální demokraté už volají po vyslovení nedůvěry.
  • 29. března 2019, 23:00 GMT (00:00 SEČ) – Oficiální datum odchodu Spojeného království z Evropské unie. Pokud projde dohoda Mayové, začne dvouleté přechodné období trvající do 31. prosince 2020. Pokud neprojde, neschválí se žádná jiná nebo se celý proces neodloží či nezruší, nastane tzv. tvrdý brexit – Spojené království okamžitě opustí veškeré unijní struktury.

Hlasování – počty

Kdy se bude hlasovat, nevíme, každopádně půjde o klíčový moment pro osud Spojeného království i premiérky Mayové. Jaké jsou současné počty pro prosazení dohody?V Dolní sněmovně zasedá 650 poslanců. Čtyři z nich – předseda a jeho tři místopředsedové – nehlasují, dalších sedm zvolených za severoirskou stranu Sinn Féin se hlasování dlouhodobě kvůli své politice abstencionismu neúčastní. To nám dává 639 poslanců a potřebnou většinu 320 hlasů.Z 315 konzervativních poslanců se Mayová podle britských médií může spolehnout tak na okolo 240 poslanců, 40 poslanců už avizovalo, že bude hlasovat proti, zbylých cca 35 se prozatím rozhoduje.

Premiérka Theresa Mayová

Velšská strana Plaid Cymru (4 hlasy), Zelení (1 hlas), DUP (10 hlasů), liberální demokraté (12) a skotští nacionalisté (35) budou hlasovat proti. To je celkem 62 hlasů. Osm poslanců je nezařazených.Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn se nechal slyšet, že celá jeho strana bude hlasovat proti, je ovšem možné, že část z 257 poslanců hlavní britské levicové strany se přikloní na stranu Mayové. Ta se dokonce snaží i aktivně u části z nich lobbovat.Hlasování bude každopádně velmi těsné. Záležet na něm bude osud Spojeného království, vztahů s Evropskou unií i Českem, 100 tisíců Čechů žijících v ostrovní zemi i několik tisícovek Britů žijících u nás.


Šimon Rogner

Spoluzakladatel a bývalý šéfredaktor Studentských listů, teď píšící hlavně o politice. Redaktor ČT24 píšící o soudních kauzách a student žurnalistiky na Karlově univerzitě.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..