Právě si prohlížíte Jaké to je být mladý a zároveň konzervativec? Vyzpovídali jsme pět mladých konzervativců

Postarší muž, který mluví o tradičních hodnotách, o zákazu stejnopohlavních sňatků a přísné regulaci potratů. Taková je, alespoň jak se zdá z front kulturních válek na sociálních sítích, stereotypní představa konzervativce. Navazující stereotyp zase říká, že dnešní mladí lidé, kteří vyrostli v otevřeném globalizovaném světě a v reáliích společnosti, která je čím dál otevřenější otázce rovnosti a kritice dosavadnímu kapitalistickému zřízení, většinově souzní s progresivním a levicově-liberálním pohledem na svět. Na stereotypech nicméně obvykle bývá jenom málo pravdy, pokud vůbec. Dokazuje to i pět mladých, konzervativně smýšlejících lidí, které jsme oslovili, a zeptali se jich, co je přivedlo ke konzervatismu. 

První otázka, kterou jsme všem osloveným mladým lidem, kteří se tak či onak považují za konzervativce, byla jednoduchá a zcela nutně se nabízela. Co vlastně z vás dělá konzervativce? „Patrně úcta a důvěra v hodnoty, kterým vděčíme za kulturní a sociální bohatství vytvořené během staletí trvajících křesťanských dějin Evropy, které nikde jinde ani později již nenašlo obdoby, a zároveň odpovědnost za konstruktivní utváření budoucnosti, ve které to všechno budeme moci předat další generaci,” odpovídá na naši otázku Václav Pláteník, předseda Mladých lidovců, mládežnické organizace KDU-ČSL. Není to ale trochu abstraktní popis, který spíše zní jako z politologické knihy než z osobní zkušenosti člověka? „Takhle to zní dost nudně,” uznává Pláteník. „Takže jednoduše prostě důvěra v to osvědčené, trvalé a snaha to v pořádku předat dál.” 

Rodák z jihočeského Tábora, který už několik let žije v Praze, bude v březnu v čele Mladých lidovců už druhý rok. Členem mládežnické organizace KDU-ČSL (až do letoška měli lidovci dvě mládežnické organizace: vedle Mladých lidovců ještě Mladé křesťanské demokraty, kteří si však letos odhlasovali přidružení k Mladým lidovcům) je Pláteník zhruba pět let a za tu dobu mu podle jeho slov dala „spoustu kamarádů a také manželku”.

Mladí lidovci, kteří se hlásí ke křesťansko-konzervativním hodnotám a politice KDU-ČSL a z nichž vzešla řada vrcholných lidoveckých politiků včetně současného předsedy Mariana Jurečky, měli letos v červenci ve svých řadách podle vlastních údajů 373 členů. Navzdory ustálené představě lidovce jako postaršího muže s rodinou a spoustou vychovaných dětí.

Václav Pláteník, předseda Mladých lidovců, mládežnické organizace KDU-ČSL, Foto: Mladí lidovci

Stereotypní představu konzervativního politika jako postaršího muže pak boří další námi oslovená osoba: jedenadvacetiletá místopředsedkyně Mladých lidovců Barbora Paulová. „Konzervativcem jsem díky několika faktorům ve svém životě, ovlivnilo mě hned několik věcí. Mezi ně se určitě řadí i víra, která se s konzervativní politikou spojuje opravdu velmi často,” říká studentka politologie na pražské Univerzitě Karlově, která si přivydělává jako průvodkyně na hradě Karlštejn a jež se domluví plynně dánsky. Zdůrazňuje však, že víra není to jediné, co ji vede ke konzervatismu. „Pokud se ptáte na to, jaké postoje ze mě dělají konzervativního člověka, tak těch je samozřejmě víc. Jedná se třeba o důraz na pomoc rodinám, nedotknutelnost soukromého vlastnictví nebo snížení míry byrokracie apod.”

Zatímco KDU-ČSL a její mládežnická organizace Mladí lidovci představují spíše středový proud politiky s důrazem na víru, další význačná česká mládežnická organizace, Mladí konzervativci, má blíže spíše ke kombinaci konzervatismu a pravicového pohledu na ekonomiku. Dalším člověkem, kterého jsme se ptali, co z něj dělá konzervativce, je předseda místní organizace Mladých konzervativců v Brně Jan Hroudný. „To je těžká otázka, protože na člověka působí v tomto ohledu řada různých vlivů, které třeba ani sám nezná. Nějakou roli v tom určitě sehrála výchova,” odpovídá Hroudný na otázku Studentských listů.

„Řekl bych, že jsem z rodiny, která je orientována spíše pravicově. Později jsem se setkal s knihami autorů, jako je např. Hayek, Scruton nebo i předseda ODS Petr Fiala, což má na člověka také velký vliv.” Předsedu ODS Hroudný nezmiňuje náhodou – Mladí konzervativci mají totiž již od svého vzniku ODS blízko a jejich řadami prošlo řada současných vrcholných politiků ODS. „Konzervativce potom dělá konzervativcem spíše způsob myšlení a pohledu na svět než konkrétní a dílčí názory, které se u různých konzervativců často podstatně liší,” doplňuje student Právnické fakulty brněnské Masarykovy Univerzity.

Podobně mluví i Mikuláš Halás, celorepublikový koordinátor Mladých občanských demokratů, tedy mládežnické platformy uvnitř ODS. „Konzervativce ze mě dělají mé hodnoty, postoje a vidění světa,” vysvětluje politik, který mimo vedení Mladých občanských demokratů působí jako zastupitel městské části Praha 2. „Sám sebe považuji za liberálního konzervativce v tom pravém slova smyslu. To znamená, že je pro mě důležitá jak osobní, tak ekonomická svoboda, chci co nejmenší stát bez zbytečné byrokracie, nízké daně. Zároveň je však důležité klást důraz na tradice a na rodinu,” vysvětluje Halás své přesvědčení, které se prakticky shoduje s programovými body jeho domovské ODS. 

Studentské listy se snažily oslovit i osoby, které se považují za konzervativce, ale nehlásí se přímo k žádné politické straně. Posledním z dotazovaných tak byl i předseda spolku Centrum politických studií Tomáš Konečný, jenž podle vlastních slov zastává v pohledu na konzervatismus „radikální východiska” a nepovažuje se za klasického konzervativce. „Konzervativní smýšlení nevnímám jako souhrn dogmat a cílů, k nimž se člověk vědomě upíše a poté je hájí. Spíše se jedná o přístup a základní náhled na situace, který u některých lidí probleskuje ve vyšší míře a u jiných velmi omezeně. Téměř každý určité chvíli někdy smýšlí konzervativně, a opačně i nejskalnější konzervativci nemají na vše konzervativní pohled,” přibližuje svůj postoj Konečný. 

Může jít o obrázek 1 osoba, standing, suit a outerwear
Tomáš Konečný, předseda Centra politických studií, Foto: archiv Tomáše Konečného

„Jsem třeba konzervativní v řadě společenských otázek, ale rozhodně nejsem konzervativní třeba v jídle nebo náhledu na umění,” vysvětluje předseda Centra politických studií, organizace, která pořádá politické simulace pro studenty jako je Český model amerického kongresu. Konzervativní přístup k věcem, které se týkají veřejných záležitostí, je podle něj ve většině otázek vrozený a přirozený.

Více mladých konzervativců

Co tedy může podle námi oslovených mladých konzervativců konzervatismus dát mladým lidem a jak jich může oslovit více? „Mladých konzervativních lidí tak málo není – Mladí konzervativci jsou jednou z nejsilnějších mládežnických organizací v Česku,” říká předseda Mladých konzervativců Brno Jan Hroudný. Mladí konzervativci skutečně silnou a etablovanou mládežnickou organizací jsou – vznikli už v létě 1991, kdy se několik studentů elektrotechnické fakulty v Brně a členů spolku českých právníků Všehrd rozhodlo ustanovit mládežnickou organizaci pravicově a konzervativně orientovaných lidí. Mladí konzervativci mají dlouhodobě blízko k ODS a jejími řadami prošel europoslanec Jan Zahradil (ODS), europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09), poslanec a primátor Plzně Martin Baxa (ODS), bývalý předseda Svobodných Petr Mach (nyní Trikolóra) nebo politolog Miroslav Mareš. Jedinou dosud fungující českou mládežnickou organizací, která je starší než Mladí konzervativci, jsou Mladí sociální demokraté. Není tedy již samotná existence, úspěch a tradice Mladých konzervativců důkazem, že ani mezi mladými není konzervatismus nepopulární?

K mladým lidem ale obecně patří jistý idealismus, který si se skeptickým konzervatismem nemusí úplně rozumět. Současně platí, že řada mladých lidí si ještě nevytvořila žádné ideové ukotvení,” přibližuje Hroudný svůj pohled na původ narativu, že mladí mívají většinou spíše přirozeně progresivní postoje, v kontrastu s konzistentním konzervatismem. „Mladí přeci musí tíhnout k experimentování, poznávání, idealismu a snění o budoucnosti. U řady z nich přichází konzervativnější pojímání okolí s věkem. Že je méně mladých konzervativců v poměru ke starým, je přece očekávatelné,” přidává svůj pohled Tomáš Konečný. 

Může jít o obrázek Jan Hroudný, suit, outerwear a eyewear
Jan Hroudný, předseda místní organizace Mladých konzervativců v Brně, Foto: archiv Jana Hroudného

Co tedy může dát konzervativní politika mladým lidem? Podle místopředsedkyně Mladých lidovců Barbory Paulové je to jistota. „Konzervativní politika není proti změnám, všechny změny ale musejí být racionální a musí mít svůj smysl. Mladí tak vědí, že konzervatismus zachová to, co funguje, a provede jen dobře promyšlené změny,” říká. Jistotu v této souvislosti zmiňuje i Mikuláš Halás. „Víte, co od konzervativce můžete očekávat, hájí totiž tradiční hodnoty a všechny podstatné věci, které je potřeba zachovat i pro další generace.” Vedle toho zmiňuje také svobodu a „s ní spojenou odpovědnost”. „A odpovědnost je podle mě jednou z nejdůležitějších vlastností, které by měl člověk v dospělosti mít,” říká koordinátor Mladých občanských demokratů. 

Svoji představu toho, co konzervatismus přináší mladým lidem, rozvádí i Tomáš Konečný. „Konzervativní přístup ke světu a společnosti je vesměs přátelský, pozitivní a přiměřeně kritický pohled na okolí, který má svůj význam už z lidské podstaty,” říká. „Konzervativec je ten, kdo se raduje z přítomnosti, spíše než z iluzorních šťastných zítřků, dává přednost důvěrně známému a blízkému, postačujícímu před potenciálně nadbytečným a smíchu před utopií.”

To vše podle něj pomáhá ukotvení člověka v proměnlivém a nestabilním světě. Konzervativní přístup podle něj umí člověku pomoci vyrovnat se s vlastní situací a okolí, přijetí situace a i k naplněnému a smysluplnějšímu životu v přítomnosti. „V současné situaci, kdy se veřejnou politickou otázkou stává role identit a jejich práv a nároků, je konzervativní přístup důležitou alternativou. Neidealizuje si totiž státní aparát ani osamoceného jednotlivce, ale všechny formy společenských vazeb – od rodiny přes spolky, školy, církve až po národ.”

Čtyřicetiletý levičák bez rozumu

O rozdílnému pohledu mladých na konzervativní a s tím spojenou pravicovou politiku mluvil už někdejší válečný konzervativní britský premiér Winston Churchill. „Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum, zní jeho bonmot, který zejména pravicoví politici dodnes s oblibou citují. „Beru to spíš jako vtipný bonmot než univerzálně platnou myšlenku. Představa, že konzervativci jsou asociální a doslova nemají srdce, je podle mě mylná, protože neodmítáme sociální cítění, ale přerostlý sociální stát, který je drahý a ve výsledku i neefektivní,” říká Jan Hroudný.

„I Churchill to patrně řekl v kontextu anglických politických reálií,” přidává svůj pohled předseda Mladých lidovců Václav Pláteník. „Konzervatismus se nesmí vnímat jako nějaké zpátečnictví nebo lpění na starých pořádcích. Naopak, moderní konzervatismus, který staví na solidaritě, osobní svobodě a odpovědnosti, je dobré východisko pro problémy, se kterými se právě my mladí budeme potýkat,” rozvádí a v této souvislosti připomíná popularitu německé mládežnické organizace Junge Union. Největší německý mládežnický spolek s tradicí od roku 1947, napojený na vládní křesťanskou demokracii CDU kancléřky Angely Merkelové, se hlásí ke křesťansko-demokratickým a liberálně-konzervativním hodnotám a čítá kolem 120 tisíc členů.

Reportáž s mladými zastupiteli: Pokud o to máte zájem, prostě do toho jděte | E15.cz
Mikuláš Halás, koordinátor Mladých občanských demokratů (vlevo), Foto: E15

Místopředsedkyně Mladých lidovců Barbora Paulová pak podle svých slov věří, že pro mladé lidi by mohla být přitažlivá hlavně umírněnější část konzervativního spektra. „Věřím, že názor a životní postoj není ovlivněn pouze věkem,” doplňuje. Že se mládí a konzervatismus nevylučuje, tvrdí i Mikuláš Halás. Zmiňuje v této souvislosti impulzy, které jeho samého nasměrovaly na pravicově-konzervativní cestu. Jedním z nich byla obsáhlá práce, kterou psal na střední škole o „železné lady”, legendární britské konzervativní političce Margaret Thatcherové. Tehdy ho zaujal její výrok, že „největším problémem socialistů je, že jim dojdou i peníze druhých”, který jako premiérka Spojeného království pronesla. „Když si tohle mladý člověk uvědomí, tak věřím, že právě to může být ten bod změny. A podobných impulzů může objevit mnoho,” říká koordinátor Mladých občanských demokratů. 

Méně konzervativní konzervatismus, ekologie nebo radikalita?

V souvislosti s výše uvedeným se nutně nabízí otázka, zda se nová, mladší generace konzervativců může nějak v pohledu na svět i na konzervatismus lišit od té starší. „Mladí lidé můžou obecně vzato nabídnout více elánu a třeba i přinést nový pohled na určitou problematiku. Jestli ale můžeme mluvit o nějakém názorovém rozdílu mladší a starší generace konzervativců, to si nejsem jistý,” říká Mladý konzervativec Jan Hroudný. Jisté rozdíly by se podle něj nicméně vypozorovat daly. Mladší generace konzervativců může být o něco více ovlivněna klasickým liberalismem (ideologie, která požaduje co nejmenší zásahy státu do ekonomiky i života lidí, pozn. red.), hlavní konzervativní priority ale podle něj zůstávají stejné. Doplňuje však, že do budoucna očekává čím dál větší důraz na hledání konzervativní environmentální politiky.

O tom, že ochrana životního prostředí je konzervativní hodnotou a konzervativci by tak měli hledat alternativu k levicovému, spíše restriktivnímu přístupu k boji s klimatickými změnami, se mluví už nějaký čas. Téma ochrany životního prostředí systematicky zvedají liberálně-konzervativní TOP 09 i křesťansko-konzervativní KDU-ČSL. Ochranu životního prostředí má jako jednu z hlavních priorit dokonce i pravicová ODS, přestože její „otec zakladatel” Václav Klaus patří k nejvýraznějším tuzemským zpochybňovačům klimatických změn. 

Životní prostředí zmiňuje i místopředsedkyně Mladých lidovců Paulová. Krom toho jsou podle ní mladí konzervativci liberálnější a více přístupní změně. S tím souhlasí i Mikuláš Halás. „Musíme se na to podívat z toho hlediska, že ne všechna témata jsou vnímána stejně dnes jako dříve. To, co by v 90. letech pro konzervativce přijatelné nebylo, dnes považují konzervativně smýšlející lidé za své,” říká.

Jiný pohled ale přidává předseda Centra politických studií Tomáš Konečný. Mladší generace konzervativců podle něj bude naopak ve svých názorech vyhraněnější, radikálnější a vůči progresivnímu protipólu se bude více vymezovat v rámci kulturních válek. „Před třeba dvaceti lety byly konzervativní akcenty součástí širšího společenského konsenzu, dneska takový konsenzus nevidím a politika je stále více Schmittovským bojem ‚my versus oni‘, do čehož zákonitě budou naskakovat i konzervativci,” tvrdí Konečný. Na otázku, jak se mladší generace konzervativců bude lišit od té starší, odmítá odpovídat předseda Mladých lidovců Václav Pláteník. „Porovnávání generací podle mě nemá smysl,” říká. 

Barbora Paulová, místopředsedkyně Mladých lidovců, mládežnické organizace KDU-ČSL, Foto: Mladí lidovci

Omezení potratů v Polsku? Poslední zákon už byl za hranou, říkají mladí konzervativci

Čeští pravicově-konzervativní politici se často stávají terčem kritiky kvůli svému přístupu k autoritářským vládám v Polsku a v Maďarsku. Zatímco v Polsku tamní státostrana Právo a spravedlnost ovládla veřejnoprávní média a soudní systém a soustavně ve jménu „tradičních hodnot útočí na sexuální menšiny nebo omezuje potraty, maďarská vládní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána doslova ovládla soudní systém, státní instituce, mediální scénu a úpravou volebního zákona ztížila opozici šance na výhru. Čeští konzervativci pak často k vládám v Polsku a Maďarsku vzhlíží a otevřeně se k jejich politice hlásí. Europoslanec a bývalý ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra (ODS) například loni v České televizi prohlásil, že nechápe, proč Evropská unie „peskuje” Polsko a Maďarsko kvůli nedodržování principů právního státu, když zde vládnou „úplně normální konzervativci. Polskou a maďarskou vládu dlouhodobě hájí také další europoslanec ODS Jan Zahradil, předseda Trikolóry Václav Klaus ml., bývalý prezident Václav Klaus nebo poslanec ODS Jan Skopeček. Jaký názor mají na situaci v Polsku a v Maďarsku čeští mladí konzervativci?

Musíme si uvědomit, že česká pravicová politika vyrostla po sametové revoluci z jiných kořenů než polská a maďarská. Osobně nesouhlasím s tím, že by měla z těchto zemí čerpat větší inspiraci. Už jen kvůli silně etatistickým (zdůrazňujícím roli státu, pozn. red.) tendencím v obou zemích, které jsou v naprostém kontrastu s ekonomickým liberalismem ODS,” říká Jan Hroudný. Zmiňuje také nedávné omezení potratů v Polsku zpolitizovaným ústavním soudem napojeným na vládní stranu. „V České republice by se jednalo o něco naprosto neakceptovatelného a já si nedokážu představit, že by tak výrazné omezení potratů čeští konzervativci prosazovali.”

„V Maďarsku je situace naprosto jednoznačná. V žádném režimu nesmí být omezena svoboda tisku a vzdělávání, což jsme v Maďarsku zaznamenali,” říká místopředsedkyně Mladých lidovců Paulová. V Polsku je nicméně situace podle ní složitější. „Jsem pro relativně přísná omezení potratů, ale poslední zákon už byl za hranou,” rozvádí svůj postoj. Zároveň chválí přípravu nové unijní legislativy, která znemožní čerpání dotací státům nedodržujícím principy právního státu. Podobně mluví i Václav Pláteník. „Jako představitel mladší generace říkám, že vláda práva musí být pro konzervativce jednou ze základních hodnot, bez ní bychom byli jen pragmatičtí technokrati.”

Vojtěch Petrů

Na Studentských listech působím od listopadu 2021 jako šéfredaktor. Píšu o politice, školství nebo lidských právech. Specializuji se na témata související se zájmem mladých lidí o veřejné dění a jejich zapojení do politiky. Jinak studuji gymnázium ve Svitavách a vedle Studentských listů spolupracuji s dalšími médii.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..