Na Vyšehradě nedaleko Kongresového centra sídlí jedna škola. Je možné, že jste o ní slyšeli, není totiž tak docela stejná jako většina vzdělávacích institucí v Praze. Jedličkův ústav je škola pro děti s fyzickým a kombinovaným, tedy tělesným i mentálním, postižením. Založil ji příznačně Rudolf Jedlička v roce 1913 s úmyslem, aby i tyto děti mohly získat vzdělání a potažmo uplatnění ve společnosti.
Podobných škol je samozřejmě více, Jedličkův ústav ovšem nejenže proslul svou dlouhou historií, ale především možnostmi, které nabízí. Škola zajišťuje celou škálu péče včetně rehabilitace a sociálních služeb.
Historie 110 let Jedličkova ústavu
Škola vznikla na jaře před dlouhými 110 lety s pomocí Spolku pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzáků v Praze (termín mrazák tehdy nebyl hanlivý), jehož předsedou byl právě Rudolf Jedlička.
Ústav měl úspěch, již na podzim toho samého roku byla jeho kapacita údajně naplněna. I přesto měla tato škola velmi skromné začátky. Jedličkův ústav začal jako malý pronajatý domeček, jehož prostory se do první světové války postupně rozšiřovaly a v roce 1926, těsně před smrtí zakladatele, se začala stavět budova, kde sídlí doteď.
V roce 1914 byla kvůli válce v ústavu vyhrazena část pro vojáky-invalidy. V tuto dobu byla instituce zřízena pouze pro fyzicky postižené studenty a teprve časem zde našli místo i lidé s mentálními poruchami.
Úsměvný příběh „bezrukého Frantíka“
Jedličkovým ústavem prošlo (i na vozíčku projelo) spousta zajímavých osobností, ale jedním z jeho nejvýznamnějších žáků je bezpochyby František Filip, známější spíše jako „bezruký Frantík“. Tento student dokázal se svýma nohama udělat kolikrát více věcí, než by zvládl leckdo s rukama. Frantík nejen že uměl se svými prsty od nohou psát či malovat, ale dokonce například plést košíky. Vrcholem jeho kariéry bylo bezpochyby setkání s americkým prezidentem Hardingem, a to díky pěveckému turné po USA, kterého se Frantík účastnil.
Bezrukého Frantíka si mnozí spojují právě s touto událostí, a to z jednoho úsměvného důvodu — prezident Harding si po představení potřásl rukou se všemi pěvci. Když došla řada na našeho Frantíka, podal americké hlavě státu, k překvapení a šoku všech, svou nohu.
Fascinující život Rudolfa Jedličky
Tento český lékař, radiolog a v neposlední řadě i zakladatel JÚ zůstává bohužel dějepisnými učebnicemi opomíjen. Přitom pokrýt vše, čeho za svůj poměrně krátký život dosáhl, by vystačilo na několik knih.
Jedlička byl prvním českým lékařem, který před chirurgickým zákrokem využil vynálezu rentgenu. Právě kvůli tomu ztratil tři prsty – před každou procedurou totiž vyzkoušel rádiové záření prvně na své ruce, než jím začal zkoumat pacienta. I s tímto hendikepem ale zvládl dál operovat, naučil se totiž používat speciální pinzetu, která mu chybějící prsty nahrazovala.
Dvakrát pracoval jako válečný chirurg, jednou v prvním balkánském konfliktu na straně Srbska a podruhé v první světové válce na straně Rakouska-Uherska.
Válečný paradox R. Jedličky
Během své doktorské služby na Balkáně, kdy operoval přes 40 lidí denně, získal za svou práci Řád svatého Sávy a také se tam seznámil s Alexandrou Marií Helfertovou, svou budoucí ženou. Po vypuknutí druhé balkánské války chtěl nabídnout lékařskou pomoc znovu, avšak Rakousko-Uhersko zabránilo vycestovat lidem na straně Srbska.
Sotva vypukla světová válka, byl Jedlička nedobrovolně povolán a nasazen jako doktor na polním rakousko-uherském lazaretu. Tato skutečnost byla především paradoxní tím, že ještě donedávna Rudolf Jedlička léčil a pomáhal Srbsku, proti němuž ve světové válce Rakousko-Uhersko bojovalo.
Poslední roky Jedličkova života
I v závěru svého života stále ordinoval, operoval a přednášel o různých nemocích. Tehdy na něj vážně dopadly všechny následky radioaktivního záření, jemuž byl celý život vystavován.
Rok před svou smrtí dostal vysněnou nabídku o pozici přednosty v první chirurgické klinice, avšak Jedlička cítil, že mu ubývá sil a tak místo odmítl. Ve věku pouhých 57 let Rudolf Jedlička umírá a jeho jméno je navždy zaznamenáno na mezinárodním památníku obětí rané doby rentgenologie a radiologie v Hamburku.
Není tedy těžké přijít na to, proč Jedličkův ústav jeho jméno hrdě nese ve svém názvu. Jedlička byl nejen zakladatelem tohoto vzdělávacího zařízení, ale zakladatelem celé české radiologie.
Škola Jedličkův ústav slaví výročí krásných 110 let a rozhodně se neplánuje zastavovat. Jménem svého významného mecenáše a talentovaného chirurga připomíná jeho činy a obdivuhodný život.
