„Nelíbí se mi, když někdo generalizuje a Rusy plošně odsuzuje. Rusové za to nemohou, může za to Putin a jeho vláda a to bychom si měli uvědomovat a nešířit plošnou nenávist,“ říká šestnáctiletý aktivista Jakub Stočes, který ve svém domovském městě Světlá nad Sázavou uspořádal demonstraci na podporu napadené Ukrajiny.
Na Náměstí Trčků z Lípy v městečku Světlá nad Sázavou na Vysočině se v úterý sešla šedesátka místních, aby podpořili Ukrajinu v jejím boji proti agresi putinovského režimu v Rusku. Protest pět dní po započetí ruské invaze na sousední Ukrajinu uspořádal šestnáctiletý student gymnázia v nedaleké Ledči nad Sázavou Jakub Stočes ve spolupráci s předsedkyní místní organizace ODS Martinou Šlosrovou.
Jakub sám má v Rusku příbuzné a, jak říká, situace se jim nelíbí. „Mně se zase nelíbí, když někdo generalizuje a Rusy plošně odsuzuje. Rusové za to nemohou, za válku může Putin a jeho vláda a to bychom si měli uvědomovat a nešířit plošnou nenávist, což jsem zmínil i ve včerejším projevu. V Rusku jsou nastaveny podmínky tak, že Rusové nemohou nic moc dělat a nic moc nevědí. Běžní Rusové válku nechtějí, jsou však lidé, kteří válku chtějí, a ti bohužel Rusku vládnou,” říká student sexty na nedalekém osmiletém gymnáziu.
Na demonstraci s heslem „Jsme s Ukrajinou” měl Jakub úvodní slovo. Spoluorganizátorka Martina Šlosrová promluvila o sbírce, kterou pořádá ve spolupráci se základní školou ve Světlé nad Sázavou. Promluvil také ředitel nedalekého Gymnázia Havlíčkův Brod, starosta Světlé nad Sázavou a místní farář, s proslovy týkající se aktuální situace na Ukrajině i lidské solidarity obecně.
„Účast mě osobně velice překvapila, protože jsem osobně nečekal, že v našem městě je tolik lidí, kteří jsou schopní projevit solidaritu,“ říká Jakub s tím, že původně byl spíše skeptický. Pro uspořádání takové akce je podle něj dobré najít někoho dalšího pro pomoc s organizací. „Když jsou na to minimálně dva lidi, nebo větší počet, tak vše jde líp, než když je člověk sám. Je třeba mít někoho, s kým se můžeme poradit, sdílet zpětnou vazbu, k tomu, aby akce fungovala,“ říká.
„O to těžší to je, když člověku není osmnáct, lidé jsou k mladším lidem odtažitější. Starší lidé nemají důvěru v to, že tomu ti mladší rozumějí,“ míní. Jakub je členem Mladého Pirátstva o dění kolem se dlouhodobě zajímá. Na svém gymnáziu se nedávno podílel na spoluzakládání školního parlamentu, už dříve jezdil také na demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii na pražské Letné.
Pokud by měl možnost chodit volit nebo kandidovat, určitě by ji dle svých slov využil. Nyní však nemůže: Česko v současnosti na rozdíl například od sousedního Rakouska udržuje minimální volební věk na osmnácti letech, stejně jako pro kandidaturu v komunálních volbách. Pro jiné typy voleb je potom věková hranice ještě vyšší, senátorem či hlavou státu se dokonce mohou stát pouze lidé starší čtyřiceti let.
„Pokud chceme, aby nás starší generace braly vážně: když už chceme volit od šestnácti, což bych osobně ocenil, ale potom musíme také posunout hranici trestní odpovědnosti. Nejde, aby nás brali jako rovnocenné, ale jenom někde,” říká Jakub. „Byla by to docela radikální změna, ale nevidím jiné řešení. Pokud budeme moci volit od šestnácti, ale budeme plnohodnotně odpovědní až později, tak to nebude ono.“
