S čím blížícími se volbami visí ve vzduchu mnoho otázek, strastí a strachů z toho, co bude po 4. říjnu nadcházet. Volby do Poslanecké sněmovny neovlivní pouze dění v České republice, ale i zahraničí politiku budoucí vlády. Aktuální podoba předvolebních průzkumů může předvídat, že v rámci zahraničních vztahů dojde k velkým změnám.
A právě proto Deník N ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky uspořádali předvolební debatu týkající se budoucnosti české zahraniční politiky. Moderátorem byl Filip Titlbach a politická sestava se původně měla skládat ze zastupitelů všech stran, které se v průzkumech pohybují nad minimální hranicí 5 %. Pozvánku však přijal pouze Eduard Hulicius (SPOLU, člen KDU-ČSL), Vladimír Votápek (Piráti) a Barbora Urbanová (STAN). Karel Havlíček (ANO 2011) svou účast na poslední chvíli odřekl a ANO odmítlo poslat náhradníka, Lubomír Zaorálek (SOCDEM na kandidátkách Stačilo!) svou účast obdobně zrušil, Motoristé sobě nakonec účastníka neposlali z důvodu toho, že údajně nemohli najít kandidáta zabývající se touto agendou, stejně tak neoznámilo kandidáta SPD. Na debatu tedy dorazila pouze sestava zástupců stran, které se účastní nebo v tomto volebním období účastnily na vládě.
Jak důležité jsou pro strany mezinárodní vztahy?
První otázkou bylo, proč se ve volebních programech téma mezinárodních vztahů nachází zrovna na vybraných místech. SPOLU má téma zahraniční politiky na prvním místě, podle Huliciuse kvůli tomu, že v době vydání programu výrazně rezonovalo téma americko-ruské schůzky na Aljašce. STAN umístil mezinárodní vztahy až na 13. místo ze 14, ale dle Barbory Urbanové není program zcela seřazen podle priorit. Piráti pak mají tuto problematiku až na posledním místě, dle slov Vladimíra Votápka „je vnitřní politika ČR důležitější než ta zahraniční“.
NATO, EU a Visegradská čtyřka
V podobném duchu se odehrálo následující hlasování o členství v NATO, EU a V4. Členství v NATO a EU vyjádřila podporu celá trojice, a členství ve Visegradské skupině překvapivě také. Právě tato otázka vyvolává větší kontroverzi a to hlavně kvůli současnému hlasování, politice a blokacím Slovenska a Maďarska v Evropském parlamentu a na Radě EU. „Před 20 lety to byl úspěšný projekt,“ říká poslankyně za STAN. S ostatními kandidáty se shodli, že současná V4 spíše spolupracuje na bázi formátu dva plus dva (Česko+Polsko a Slovensko+Maďarsko) a spolupráce je někdy nezbytná, ale dochází a bude docházet k omezení, alespoň do doby, než se změní rozložení politických sil ve slovenském a maďarském parlamentu. Dle kandidátů bychom se s dvěma východními partnery přeci jen měli snažit domluvit, a to právě skrze Visegradskou čtyřku. Pokud by toto nefungovalo, komunikace by vedla přes Evropskou komisi, říká Barbora Urbanová.
Podpora Ukrajiny
Všichni diskutující se shodli na tom, že je podpora Ukrajiny nezbytná. Poslanec Hulicius prohlásil, že je „potřeba, dokud tato strašná válka skončí“. Na narážku, že i Slovensko, které má momentálně velmi pochybné postoje vůči Rusku, lidé přispívají na jednoho občana na podporu Ukrajiny více, odpověděla poslankyně Urbanová: „Nezvládáme dávat víc vzhledem k tomu, jak vypadá státní rozpočet“. Podle pana Votápky přichází pomoc napadenému státu „málo, pozdě, špatně“. To je, bohužel, smutná realita a najít východisko je velmi složité. Dle jeho slov jsou Piráti také „mírové holubice“.
Kandidáti pak měli v tomto tématu jmenovat jeden konkrétní krok. Piráti plánují distribuovat vyšší podíl našich peněz na pomoc Ukrajině, mimo jiné chtějí přesunout letouny a drony nad Ukrajinu a dokonce se v nejhorším pokusit o sestřelení zařízení agresora. „Bylo by to jako v pohádce“, říká na tento podle něj nerealistický scénář Eduard Hulicius. Poté vypukla vášnivá diskuze o článcích NATO v souvislosti s drony nad Pobaltím a Polskem. Vladimír Votápek se k tomu vyjádřil slovy: „Co se týče sestřelování ruských dronů – v čem je problém? Proč bychom to nemohli dělat?“ Všichni poté hlasovali pro zrušení dodávek LNG z Ruska. Na otázku, zda by NATO mělo v budoucnu přijmout Ukrajinu jako svého člena, připomněl Vladimír Votápek, že „Ukrajina se jako jediná dokáže bránit vůči ruským dronům, my jsme srabi.“
Otázka přijetí eura
V hlasování všichni kandidáti hlasovali pro přijetí této měny. Neshody však přinesla až otázka „kdy“. SPOLU má v plánu začít euro řešit až mezi rokem 2028 a 2029, ale dle slov kandidáta tohoto uskupení „jsme při vlně inflace mohli ušetřit až jednu polovinu všech reálných ztrát, pokud bychom bývali byli v eurozóně“. Padla také otázka, zda by bylo přijetí eura podmínkou pro vstup do vlády. Kandidát SPOLU se otázce vyhýbal, Vladimír Votápek pronesl, že „by to bylo na stole“ a jediná Barbora Urbanová stanovila přijetí měny podmínkou.
Eskalace konfliktu mezi Izraelem a Palestinou
Posledním, nejvíce kontroverzním tématem, byla otázka izraelsko-palestinského konfliktu. Dle slov moderátora Filipa Titlbacha se Palestina nachází v humanitární krizi. Slovu genocida se všichni kandidáti vyhýbali. STAN by chtěl přehodnotit či změnit postoj k celé situaci v pásmu Gazy. V tématu humanitní krize sálem rezonovala slova Barbory Urbanové: „Ano, přivírali jsme oči.“ SPOLU téma okomentovalo slovy „to, co se děje, je hrozné“ a doufá v změnu po volbách v Izraeli i Palestině příští rok.
Piráti údajně podporují lidská práva i mezinárodní právo a dle jejich slov to má Izrael podobně. Izrael prý jako jediný „hovoří naším jazykem“. Na druhou stranu však pan Votápek označuje řešení Benjamina Netanyahua za „prodlužování konfliktu a nehledání východiska“ a doufá, že „izraelský národ pošle svého premiéra do politického důchodu nebo před trestní tribunál“. Avšak na otázku, zda by zatkli Benjamina Netanyahua na území ČR odpovídal oklikami a dobral se odpovědi, že „pouze, pokud by na něj byl vydán zatykač“. Dále zmínil, že některé izraelské politické kruhy jsou vyloženě pro pokračování konfliktu a to údajně kvůli ostatním arabským státům. Zástupce Pirátů obhajoval, že Izrael je jediným státem na Blízkém východě, který podporuje a dodržuje jak lidská práva, tak i právo mezinárodní.
Eduard Hulicius poté v problematice uznání státu Palestina oponoval tím, že roku 1988 Česko schválilo pouze vyhlášení, že stát Palestina bude uznán až po mírové dohodě mezi ním a Izraelem Na otázku, zda by byl Benjamin Netanyahu vydán, odpověděl po několika minutách slovy: „Myslím, že k nám Netanyahu cestu neplánuje a ani plánovat nebude.“ STAN naopak řekl, že Izrael mezinárodní právo porušuje svým nehumánním chováním v pásmu Gazy a že někteří Izraelci si dokonce přejí smrt palestinských civilistů. Dle slov Barbory Urbanové by Starostové Netanyahua vydali. Dle všech kandidátů také prý nedochází ke zpochybňování Mezinárodního trestního soudu a rezolucí OSN.
Na konci si připravila pro kandidáty otázku i autorka tohoto článku z pozice divačky, opět ohledně konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Zeptala jsem se, zda je stanovisko MZV vůči situaci v Gaze a podpoře Izraele podle zúčastněných morální. Na tuto otázku odpověděl po výrazném tichu Eduard Hulicius, který se zeptal, co znamená „morální“. Moderátor se zeptal, zda by měl stejnou reakci, pokud by se otázka týkala například Ruska v konfliktu na Ukrajině. Následně si poslanec Hulicius sám položil otázku, o které stanovisko MZV se jedná a velmi hlasitě a rozhořčeně se ptal, zda se má Izrael stáhnout z Gazy a nechat místní obyvatele trpět pod nadvládou Hamásu.
Pirátský kandidát označil formulaci za „zavádějící“. Následně zopakoval, že Piráti podporují dodržování práva mezinárodního a lidského. Přístup Ministerstva zahraničních věcí označil za nevyhovující, ale nemorální prý není. Barbora Urbanová poté vybrala jedno stanovisko, které je dle ní morální. A to že Hamás propustí rukojmí a Izrael nesmí blokovat humanitární pomoc společně s tím, že nesmí využívat ani hlad pro svůj prospěch. Dle poslankyně za STAN bychom rovněž měli být vůči Izraeli přísnější.