Dnes je tomu přesně 27 let od úmrtí československého básníka a písničkáře Karla Kryla. Složité osobnosti, která se do dějin Československa zapsala stejně významně, jako mnozí politici. Člověka, který do svých textů dokázal vložit tolik lidskosti, že v nás vzbuzují emoce i po více než čtvrt století.

Karel Kryl se narodil 12. dubna 1944 v knihtiskařské rodině v Kroměříži. V roce 1950 byla tiskárna zabrána komunisty, stroje byly před zraky tehdy šestiletého Karla a jeho rodiny rozebrány a zničeny. Sám Karel se nejprve chtěl vydat na dráhu hrnčíře (tento obor dokonce studoval), nakonec se ale rozhodl věnovat poezii.

„A intelekt když bez duše, pak podoben jest ropuše či slepci s mečem v tanci.“

Jeho první deska byla vydána v roce 1969 a nese jméno podle titulní písně Bratříčku, zavírej vrátka, která se pro Kryla stala charakteristickou. Právě tato skladba se stala symbolem okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a dodnes přesně vystihuje marnost a beznaděj tehdejší situace.

„Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.“

V září roku 1969 se Karel Kryl vydal do Západního Německa na festival písničkářů, kde si po pár týdnech podal žádost o azyl. Nakonec zde zůstal celých dvacet let. I v cizí zemi nepřestával tvořit, jeho písně vycházely v exilu, dokonce spolupracoval i s Rádiem Svobodná Evropa. V Československu se jeho desky kopírovaly a dostávaly se do povědomí veřejnosti. Do své vlasti se nakrátko vrátil v roce 1989, aby se zúčastnil pohřbu své matky.

Zatímco valná část československých občanů se radovala ze sametové revoluce a nově nabyté formy demokracie, Karel Kryl, již natolik zvyklý nesouhlasit s československým politickým režimem, všeobecné nadšení nesdílel. Opakovaně kritizoval polistopadový vývoj, situaci ve společnosti a tamější vládu včetně československého prezidenta Václava Havla. Tímto značně klesla jeho popularita u zdejších obyvatel.

„Minulo září, a ulicí chodí
jen milion tváří – těch zbloudilých lodí,
a žádná z nich neslyší ‚pamatuj!‘,
a žádná z nich neslyší ‚pamatuj!‘ ‚Pamatuj!‘“

 

Karel Kryl zemřel 3. března 1994 v Mnichově, nebylo mu ani 50 let. Vzdát hold mu přišlo několik tisíc lidí. Letos v dubnu by mu bylo 77 let.

V roce 2019 byla v Norsku nalezena dosud nepublikovaná nahrávka z vystoupení Karla Kryla.

Julie Šafová

Jsem studentkou žurnalistiky a politologie na Univerzitě Karlově. Zajímám se o politiku a miluji kulturu ve všech podobách, od těch nejčistších, po ty nejpokleslejší. Ráda se hádám i o nejmenších maličkostech. Těší mě dělat cokoliv, co má smysl. I proto jsem nadšená, že mohu být součástí takové iniciativy, jako jsou právě Studentské listy.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..