Právě si prohlížíte Kdyby byl Feri členem KDU-ČSL, mladí lidé by volili nás, říká lidovecký hejtman Grolich

„Dříve jsem si také myslel, že dokud bude KDU-ČSL zastávat konzervativní postoje v otázkách jako je například stejnopohlavní manželství, nemůže přilákat přirozeně liberálněji laděné mladé voliče. Dnes už si to ale nemyslím, protože věřím, že je to vše o formě komunikace,“ říká lidovecký hejtman Jan Grolich. Mladému politikovi a bývalému starostovi obce Velatice se loni v krajských volbách na jižní Moravě podařilo oslovit nové voliče KDU-ČSL, která je jinak vnímaná spíše jako strana pro starší věřící občany, i z řad mladých lidí (viz box). Také díky tomu tu lidovci ve volbách uspěli a on se stal jihomoravským hejtmanem.

V rozhovoru pro Studentské listy mluví politik, který je někdy médii nazýván budoucí lidoveckou nadějí, o tom, co by měla KDU-ČSL a koalice SPOLU dělat, aby přilákala mladé voliče, o straně, která se musí obejít bez Dominika Feriho, i o tom, jestli by politici měli více vtipkovat.

Vy sám jste věděl od raného mladí, že jste v ideovém a hodnotovém smyslu křesťanský demokrat, nebo jste k tomu dospěl později?

Přiznám se, že vlastně nevím. Křesťanem jsem celý život, jinou stranu než KDU-ČSL jsem nikdy nevolil. Ve svých šestadvaceti letech jsem poprvé kandidoval do obecního zastupitelstva jako nestraník za KDU-ČSL. Žádný konkrétní moment, kdy jsem si uvědomil, že jsem takto ideově ukotvený, si ani nevybavuji, spíš jsem k tomu po celou dobu přirozeně tíhl.

Zajímalo mě to kvůli mé další otázce. Je tedy ta stereotypní představa lidoveckého voliče jako staršího, zbožného, konzervativně laděného člověka z venkova správná?

Minimálně data tuhle stereotypní představu nepodporují. Kdysi to tak možná bylo, že starší lidé volili lidovce nebo komunisty, ale dnes tihle lidé hromadně volí hnutí ANO. Nám z dat vyplývá, že lidovečtí voliči se verbují z řad mladých rodin. Zároveň ale vždy záleží na konkrétních volbách a konkrétních lidech, kteří kandidují. Nám se na jižní Moravě v loňských krajských volbách ukázalo, že tyto předpoklady se dají bez problémů bořit tím, jak člověk dělá svoji práci a vede kampaň. Určitě to není tak, že pro určitou skupinu lidí tu vždycky je nějaká strana, nebo že tu nějaká strana bude jenom pro určitou skupinu lidí. Záleží vždy na tom, jaký program nabízíte, jak pracujete, jak děláte kampaň a jaké lidi máte na kandidátce.

Nicméně třeba podle posledního průzkumu Člověka v tísni mezi středoškoláky byla podpora KDU-ČSL tři procenta. Pro srovnání, například TOP 09, která má na celospolečenské úrovni podobné preference jako lidovci, má u mladých podporu 16 procent. Znáte tedy recept na to, co by měla současná KDU-ČSL dělat, aby přilákala mladé lidi?

Odpověď je tady nasnadě. TOP 09 má Feriho. A to je celé. Toho středoškoláci znají, vědí, že je z topky a to se potom přetavuje v podporu TOP 09 v průzkumech. Dominik Feri umí s mladými lidmi pracovat, podle mě je to dobře a je to investicí do budoucna. My jako lidovci ale nemáme tak výrazného a tak mladého člověka, kterého by středoškoláci znali. Ono je ale jedno, jestli má Feri dres TOP 09, Pirátů nebo KDU-ČSL. Kdyby byl Feri členem KDU-ČSL, tak budou středoškoláci v průzkumech uvádět nás. On je zkrátka specifická, mezi mladými známá osobnost, a jsem přesvědčen, že stejně populární by byl i v jakémkoliv jiném stranickém triku.

Volební průzkum agentury Focus pro Jeden svět na školách, dotazování probíhalo mezi středoškoláky v září a říjnu 2020, Graf JSNS

Na druhou stranu, vysokou podporu TOP 09 asi nemůžete dávat za příčinu jenom současné popularitě Dominika Feriho. Topka vede ve studentských volbách a průzkumech mezi mladými dlouhodobě, navíc byla vždy silná ve velkých městech, kde je voličská struktura logicky mladší.

Podle mě je ten rozdíl tří procent pro KDU-ČSL a šestnácti procent pro TOP 09 u posledního průzkumu mezi středoškoláky silně daný onou osobností Dominika Feriho. Což je pro TOP 09 výhoda a zároveň dobře odvedená práce při komunikaci s mladými lidmi. Ale samozřejmě, když si odmyslím Dominika Feriho, tak by topka i bez něj dopadla lépe než lidovci, protože komunikaci s mladými dle mého zvládá zkrátka lépe než my. Navíc v poslední době má mnohem liberálnější pojetí politiky, což je mladým samozřejmě vždy bližší, k tradičním hodnotám se člověk dopracuje postupně. Já jsem jako mladší měl také mnohem liberálnější názory. Klidnější, konzervativní přístup tak trochu vždycky přichází s věkem.

A nebylo by tedy i pro lidovce cestou, aby se podobně jako topka víc otevřeli některým tématům, jako je třeba stejnopohlavní manželství?

A jaký postoj ke stejnopohlavnímu manželství má TOP 09? Nemá na to vyhraněný názor. Když se zeptáte na stejnopohlavní manželství Feriho a Kalouska, každý vám řekne něco jiného. Myslím si, že je nefér topku a KDU-ČSL srovnávat podle postojů k homosexuálním sňatkům, protože ani v TOP 09 na to není jednotný názor.

Zkusím to tedy jinak: Piráti stejnopohlavní manželství jednoznačně podporují, a v průzkumech mezi mladými lidmi jasně vedou, například ve zmíněném výzkumu od Člověka v tísni mezi středoškoláky měli podporu 23 procent. Chci tím vyslovit otázku, jestli by KDU-ČSL nepomohlo, kdyby se homosexuálním sňatkům, nebo i dalším spíše liberálně vnímaným bodům, více otevřela.

Dříve jsem si také myslel, že tomu tak je. Že dokud bude KDU-ČSL zastávat konzervativní postoje, nemůže přilákat přirozeně liberálněji laděné mladé voliče. Dnes už si to ale nemyslím, protože věřím, že je to vše o formě komunikace. Nicméně podle mě je obecně velmi nešťastné, když je všude propagován ten velmi zjednodušený pohled: liberální rovná se podporuje homosexuální sňatky, konzervativní rovná se odmítá homosexuální sňatky. O tom to ale přece není, tohle téma není definicí liberální nebo konzervativní politiky. Přitom, jakkoliv si myslím, že stejnopohlavní sňatky jsou společensky významné téma, jinak je to ale tolik nicotná záležitost v kontextu toho, co všechno má případná vláda na starosti.

Spor konzervatismus versus liberalismus se projevuje ve spoustě důležitějších témat, ve veřejném prostoru se to ale srovnává jenom na základě stejnopohlavních sňatků. Piráti nemají tak vysokou podporu, protože jsou pro sňatky homosexuálů, ale proto, že svou práci dělají dobře, umí komunikovat a prezentovat se veřejnosti. Mají zkrátka formu politiky blízkou mladým lidem a proto je oslovují. Když si teď dovolím srovnání, myslím, že nám se v rámci krajské kampaně podařilo to, že jsme komunikovali formou, která je blízká mladým lidem a nadnášeli témata, která mezi mladými rezonují. Povedlo se nám uspět, protože jsme se snažili dělat kampaň jinak, a vůbec jsme se nebavili o stejnopohlavních sňatcích.


Make příroda great again

Šestatřicetiletý Jan Grolich mezi jinak spíše postaršími, nevýraznými lidoveckými politiky příliš nezapadá. Mladý politik je původní profesí právník, po absolvování brněnského Biskupského gymnázia práva vystudoval na Masarykově univerzitě. V roce 2010 byl zvolen starostou své rodné obce Velatice nedaleko Brna jako nestraník na kandidátce KDU-ČSL. Styl práce a komunikace komunálního politika byl od počátku nezaměnitelný: Grolich, který se ve volném čase věnuje stand-up comedy, si začal říkat „COOL starosta“, malou obec u Brna výrazně pozvedl a začal natáčet sérií rozhovorů Velký COOlový se zajímavými osobnostmi, které potom zveřejňoval na svém webu. Nejen ve zdejším regionu známá a populární osobnost se tak loni stala lídrem kandidátky KDU-ČSL do krajských voleb na jižní Moravě. Grolich šel do voleb s ambicí oslovit i mladší voliče mimo tradiční lidoveckou základnou. Pro lidovce zvolil novou programovou prioritu: ochranu životního prostředí, tedy téma, které spojuje mladší i starší občany. Nezapomenutelný byl i jeho styl komunikace: nechal si vytvořit trička s hesly odkazující na slavné politické hlášky jako Make příroda great again nebo Příroda má číslo na můj mobil a ty potom v kampani nosil. Grolichova snaha byla, zdá se, úspěšná: lidovci na jižní Moravě bodovali u mladších voličů i v metropoli Brně, což dosud nebývalo takovým zvykem. Celkově KDU-ČSL skončila s téměř šestnácti procenty na druhém místě za hnutím ANO, které obešla a domluvila se na koalici s Piráty, ODS a hnutím STAN. Z velatického starosty se tak stal hejtman Jihomoravského kraje: jeho hvězda dále stoupá a média o něm píší jako o mladé naději pro nyní spíše stárnoucí a upadající stranu.

File:Brno, Joštova, citylight KDU-ČSL do krajských voleb 2020.jpg
Grolichova volební kampaň v Brně, Zdroj: Wikimedia Commons

Hodně se mluví o tom, že konzervativci by si měli více vzít za své téma ekologické politiky. Ochrana životního prostředí je pro mladé lidi podle průzkumů důležitá. Vy sám jste do loňských jihomoravských krajských voleb šel s heslem Make příroda great again, a ochrana životního prostředí pro vás bylo jedním z hlavních témat.

Myslím, že téma ochrany životního prostředí je mladým lidem blízké. Podle mě jde o téma, kterým mohou politické strany nalákat více voličů než třeba se stejnopohlavními sňatky. Ochrana životního prostředí je určitě velmi důležitá, na rozdíl od různých kulturních témat, která považuji za marginální. Na ekologickou politiku mladí lidé slyší a já jsem za to rád.

Ekologickou politiku ale dnes nadnáší zejména levice. Bylo chybou, že konzervativci toto téma „přenechali“ levicovým a progresivním stranám?

Já si nemyslím, že konzervativci toto téma přenechali levicovým stranám. Nedávno jsem viděl průzkum Českého rozhlasu, ze kterého vyplynulo, že za nejzelenější stranu u nás jsou veřejností považováni lidovci. Myslím si, že životní prostředí není ani liberální, ani konzervativní, ani levicové, ani pravicové téma. Je zkrátka důležité ho uchopit a věnovat se mu. A je úplně jedno, jestli ho nadnáší Piráti, kteří jsou vnímaní jako liberální, nebo lidovci, kteří jsou pořád vnímaní dost konzervativně. My se zde v krajské koalici na jižní Moravě s Piráty na ekologické politice absolutně shodneme. Metody, jak přistupovat k ochraně životního prostředí nejsou vůbec levicové nebo pravicové. Naopak, ekologie je téma, které nás spojuje.

Určitě je ale přece rozdíl mezi levicovým, spíš restriktivním přístupem v boji proti klimatickým změnám, a konzervativní ekologickou politikou. Zatímco levice říká, že je třeba omezovat například fosilní průmysl nebo automobilovou dopravu, pravice a konzervativci to odmítají.

Já jsem nezaznamenal, že by na například na zadržování vody v krajině nebyla shoda napříč pravolevým spektrem. Za mě je to prostě potřeba. Nemám ani moc rád to dělení na pravici a levici a naopak jsem rád, že na tématu životního prostředí se všichni shodneme. Minimálně tady na kraji tomu tak je.

Vy sám jste šel loni do kampaně s ambicí oslovit mladší voliče a lovit i mimo tradiční lidoveckou základnu, a zřejmě se vám to soudě například podle dobrého výsledku v jihomoravské metropoli Brně povedlo. Nešel by tento úspěch přenést z jižní Moravy na celostátní úroveň?

Částečně ano, ale samozřejmě to není tak jednoduché. Myslím, že je špatně k tomu přistupovat tak, že Grolichovi tady na Moravě něco fungovalo, tak to bude fungovat někomu jinému na celostátní úrovni. Podařilo se nám postavit kampaň na jednom člověku, kterému byla šitá na míru, a směřovat veškerou pozornost na mě. Díky mému dřívějšímu působení a mým vedlejším aktivitám mimo politiku jsme si mohli dovolit udělat kampaň odlehčenější. Tím se nám snadněji podařilo zaměřit ji na mladší a liberálnější voliče.

To, co se nám tady povedlo, ale nemusí být automaticky přenositelné na kohokoliv jiného. Co ale přenositelné je, je uvědomit si, že lidé opravdu vnímají v rámci voleb hlavně silné osobnosti, lídry, a proto je na ně třeba zaměřit kampaň a přizpůsobit ji jejich osobě. Když dám příklad, tak nikdo neví, kdo je na kandidátce ANO za Babišem, ale všichni vědí, že kandiduje Babiš. Je to jednoduchý marketingový nástroj, který je ale u tradičních stran těžké prosadit. Nám se to podařilo a vyplatilo.

Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje, Zdroj: archiv Jana Grolicha

Přejděme na chvíli ke koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), která momentálně ve volebních průzkumech zaostává jak za druhou opoziční koalicí Pirátů a STAN, tak za vládním hnutím ANO. Nebyla by cestou k navýšení preferencí právě snaha oslovit mladé voliče?

Myslím si, že tu nejde jenom o mladší voliče. Za mě je potřeba vylézt z ulity a neoslovovat jenom svoje voliče, ale snažit se oslovit široké pole občanů. Samozřejmě s tím, abychom naše tradiční voliče neurazili. U nás bylo loni kritizováno, že naše krajská volební kampaň byla pojata hodně pro mladé, ale ukazuje se, že to, co se vnímá jako trend a co je důležité téma pro mladé, nakonec oslovuje i ty starší. Nám se to potvrdilo, protože jsem v rámci kampaně mluvil se spoustou seniorů, kterým se líbilo jako téma ochrana životního prostředí, přitom jsme ho zvolili především jako bod, který má potenciál oslovit mladé lidi.

Často se mluví o tom, že mladé lidi nezajímá politika proto, že politiky vidí jako nějaké suchary v oblecích. Vy se snažíte dělat politiku jinak, vaše kampaň se nesla v odlehčeném duchu, natáčel jste různá videa, využíval zkušenosti stand up komika. Měli by politici více vtipkovat, jestliže chtějí vzbudit zájem mladých lidí?

Ano, ale musí to dělat uvěřitelně. Když já občas natočím vtipné video, udělám si z něčeho legraci, vezmu si místo košile a kravaty tričko do saka, je to uvěřitelné, protože takový prostě jsem. To ale neznamená, že když nějaký ministr bude běhat po vládní budově s nějakým mladým influencerem, tak to bude přirozené, pravděpodobně to naopak bude vypadat hloupě. To, že jsem politik, neznamená, že musím za každou cenu vystupovat a hovořit určitým seriózním způsobem, když ale něco odlehčím, musí to být autentické.

Často se o vás mluví jako o mladé naději pro KDU-ČSL. Vy sám se tak cítíte?

Záleží, co znamená mladá naděje pro KDU-ČSL. Když jsem pár měsíců nazpět dělat rozhovor pro Respekt s Ondřejem Kundrou (zástupce šéfredaktora Týdeníku Respektu, pozn. red.), tak mi řekl, že před sebou vidí budoucího předsedu KDU-ČSL. Já jsem mu říkal, že to v žádném případě, a on mi v odpovědi na to vyjmenoval, s kým vším už dělal na začátku jejich kariéry rozhovory a kam se potom dopracovali. Je pravdou, že kdyby mi někdo v době, kdy jsem začal dělat starostu, řekl, že za deset let budu hejtman za KDU-ČSL, tak bych se mu asi vysmál. Takže nechci předjímat, co bude v budoucnu, ale v tuto chvíli určitě nemám žádné celostátní ambice. Nicméně uvidíme, co osud přinese. Třeba s vámi za dalších deset let budu dělat rozhovor jako předseda KDU-ČSL.

Vojtěch Petrů

Na Studentských listech působím od listopadu 2021 jako šéfredaktor. Píšu o politice, školství nebo lidských právech. Specializuji se na témata související se zájmem mladých lidí o veřejné dění a jejich zapojení do politiky. Jinak studuji gymnázium ve Svitavách a vedle Studentských listů spolupracuji s dalšími médii.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..