Důvod k oslavě je každý den, legální držení trávy pouze v omezeném množství. Výborná bio snídaně není ráno vhodné téma v MHD. Bez kola je bezpečněji v Ringu než v pruhu pro cyklisty. A na malou se sedá. To platí pro všechny. Po půl roce v hlavním městě našich západních sousedů jsem si zvykl na ledasco…

V Berlíně je takovým nepsaným pravidlem, že se v hromadných dopravních prostředních mlčí (existují samozřejmě výjimky, zvláště v časech, kdy se domů vracejí školáci nebo při jízdě na autobusových linkách mimo hlavní centrum). Že by byli Berlíňané tak uzavření? Hlavní příčinu vidí místní v aktuální bytové situaci. V Berlíně  je velmi náročné sehnat podnájem a zcela nereálné za rozumnou cenu. Proto mnoho lidí bydlí v tzv. WG (Wohngemeinschaf). Prakticky veškerý svůj čas strávený na bytě tedy sdílejí s někým jiným a z toho důvodu chtějí alespoň na cestách být zticha.

Když už jsme u hromadné dopravy. Za zmínku určitě stojí Ringbahn, tedy linka S, která jezdí stále dokola. Můžete se pak běžně setkat s otázkou, zda bydlíte v ringu nebo vně (mimochodem je to jeden z hlavních faktorů cen nájmů). Přímo v centru města vede linka metra U55, jež má pouze tři stanice, celková doba jízdy jsou dvě minuty a obsluhují ji jen dvoučlenná souprava na jedné koleji, na která pendluje v obou směrech. Druhé nástupiště se trvale neužívá, ve stanici Braniborská brána je dokonce přehrazeno natrvalo železným zábradlím. O tom, že stojí mimo všechny ostatní, svědčí kromě velmi malého počtu přepravovaných cestujících i odlišný hlas v hlásiči zastávek. Do budoucna se plánuje ale její rozšíření.

Jako chodec musím kromě automobilového provozu při přecházení dávat obzvláště velký pozor na cyklisty. Přeprava na kole je v Berlíně nesmírně oblíbená, cyklistům je ve většině případech k dispozici vlastní jízdní pruh po obou stranách vozovky (nutno poznamenat, že oproti například pražským ulicím jsou berlínské bulváry daleko širší a je zkrátka na ně místo). Jindy je připojen k chodníku. Za těchto okolností jsou pruhy jasně označeny (barvou, či jiným povrchem) a nevyplácí se je zaměňovat. Cyklisté to opravdu nemají rádi. Typická jejich reakce  na chodce-vetřelce je intenzivní, ba přímo smyslu zbavené zvonění a kroucení hlavu. Ondřej, který pochází z Brna a studuje nyní v Berlíně policejní akademii říká, že rozšířená síť cyklostezek byl jeden z důvodů, proč se rozhodl zde studovat. „U nás mi to chybí.”

Dále mě zaujalo, že věřící v Německu odvádí dodnes jakousi formu desátků. Pokud se na úřadech hlásíte k nějaké církvi, je vám měsíčně strháván odvod z výplaty. A mimochodem v neděli se zde skutečně nedělá. Všechny větší obchody jsou zavřené. Poslední záchranou pak zůstávají jen předražené večerky.

V městě s 3,6 milióny obyvatel jsem zaznamenal obzvláště velkou koncentraci vegetariánů a lidí, co nakupují biopotraviny. Potvrzuje to i Theres (také vegetariánka), která pochází ze Saska a říká, že jiné kouty země se na Berlíňany kvůli tomu koukají skrz prsty. Na rozdíl od českých supermarketů zde ve většině případů k „nebio” výrobku existuje jeho zelený protějšek. Dále třídí velmi důsledně odpad. Kolega z práce mi dokonce jednou přinesl ohryzek od jablka, které jsem předtím omylem hodil do směsného odpadu, a řekl, že tam to tedy rozhodně nepatří. Některé plastové lahve jsou zde vratné, za jejich zálohu pak platíte více než za sklenice.  

V Berlíně je zákonné mít při sobě 15 gramů konopí. Je jedno, k jakým účelům. Trest vám hrozí pouze v případě, že vás policie chytne při jejím prodeji. Tato pravidla se však liší v každé spolkové zemi. Slabý alkohol od 16 je již všeobecně známý.

Párty zde nejsou zdaleka záležitostí pouze víkendu. Svůj Feierabend, jak se v němčině označuje čas po práci a nemáme pro něj český ekvivalent, tráví právě v klubech a barech, a to i během pracovního týdne.

A nakonec – v Berlíně musí vykonávají i pánové malou potřebu v sedě! Neznečišťuje se pak prý prostor kolem ní. Měl jsem možnost navštívit moji kamarádku v jednom studentském bytě. Nad toaletami tam stále nápis, že pánové mohou vykonat potřebu i ve stoje (s dovětkem, že kašlou na berlínská pravidla), ale ať si po sobě každý uklidí.