25.01.2019 16:00

Když si medvěd sedá na malou – reportáž z Berlína

Václav Štěpán

Důvod k oslavě je každý den, legální držení trávy pouze v omezeném množství. Výborná bio snídaně není ráno vhodné téma v MHD. Bez kola je bezpečněji v Ringu než v pruhu pro cyklisty. A na malou se sedá. To platí pro všechny. Po půl roce v hlavním městě našich západních sousedů jsem si zvykl na ledasco…

V Berlíně je takovým nepsaným pravidlem, že se v hromadných dopravních prostředních mlčí (existují samozřejmě výjimky, zvláště v časech, kdy se domů vracejí školáci nebo při jízdě na autobusových linkách mimo hlavní centrum). Že by byli Berlíňané tak uzavření? Hlavní příčinu vidí místní v aktuální bytové situaci. V Berlíně  je velmi náročné sehnat podnájem a zcela nereálné za rozumnou cenu. Proto mnoho lidí bydlí v tzv. WG (Wohngemeinschaf). Prakticky veškerý svůj čas strávený na bytě tedy sdílejí s někým jiným a z toho důvodu chtějí alespoň na cestách být zticha.

Kola se zde půjčují ve velkém. Platba přes aplikaci v mobilu vyžaduje ovšem německý účet.

Když už jsme u hromadné dopravy. Za zmínku určitě stojí Ringbahn, tedy linka S, která jezdí stále dokola. Můžete se pak běžně setkat s otázkou, zda bydlíte v ringu nebo vně (mimochodem je to jeden z hlavních faktorů cen nájmů). Přímo v centru města vede linka metra U55, jež má pouze tři stanice, celková doba jízdy jsou dvě minuty a obsluhují ji jen dvoučlenná souprava na jedné koleji, na která pendluje v obou směrech. Druhé nástupiště se trvale neužívá, ve stanici Braniborská brána je dokonce přehrazeno natrvalo železným zábradlím. O tom, že stojí mimo všechny ostatní, svědčí kromě velmi malého počtu přepravovaných cestujících i odlišný hlas v hlásiči zastávek. Do budoucna se plánuje ale její rozšíření.

Nejkratší linka berlínského metra. Rovné dvě minuty jízdy.

Jako chodec musím kromě automobilového provozu při přecházení dávat obzvláště velký pozor na cyklisty. Přeprava na kole je v Berlíně nesmírně oblíbená, cyklistům je ve většině případech k dispozici vlastní jízdní pruh po obou stranách vozovky (nutno poznamenat, že oproti například pražským ulicím jsou berlínské bulváry daleko širší a je zkrátka na ně místo). Jindy je připojen k chodníku. Za těchto okolností jsou pruhy jasně označeny (barvou, či jiným povrchem) a nevyplácí se je zaměňovat. Cyklisté to opravdu nemají rádi. Typická jejich reakce  na chodce-vetřelce je intenzivní, ba přímo smyslu zbavené zvonění a kroucení hlavu. Ondřej, který pochází z Brna a studuje nyní v Berlíně policejní akademii říká, že rozšířená síť cyklostezek byl jeden z důvodů, proč se rozhodl zde studovat. U nás mi to chybí.”

Dále mě zaujalo, že věřící v Německu odvádí dodnes jakousi formu desátků. Pokud se na úřadech hlásíte k nějaké církvi, je vám měsíčně strháván odvod z výplaty. A mimochodem v neděli se zde skutečně nedělá. Všechny větší obchody jsou zavřené. Poslední záchranou pak zůstávají jen předražené večerky.

V městě s 3,6 milióny obyvatel jsem zaznamenal obzvláště velkou koncentraci vegetariánů a lidí, co nakupují biopotraviny. Potvrzuje to i Theres (také vegetariánka), která pochází ze Saska a říká, že jiné kouty země se na Berlíňany kvůli tomu koukají skrz prsty. Na rozdíl od českých supermarketů zde ve většině případů k nebio” výrobku existuje jeho zelený protějšek. Dále třídí velmi důsledně odpad. Kolega z práce mi dokonce jednou přinesl ohryzek od jablka, které jsem předtím omylem hodil do směsného odpadu, a řekl, že tam to tedy rozhodně nepatří. Některé plastové lahve jsou zde vratné, za jejich zálohu pak platíte více než za sklenice.  

V Berlíně je zákonné mít při sobě 15 gramů konopí. Je jedno, k jakým účelům. Trest vám hrozí pouze v případě, že vás policie chytne při jejím prodeji. Tato pravidla se však liší v každé spolkové zemi. Slabý alkohol od 16 je již všeobecně známý.

Párty zde nejsou zdaleka záležitostí pouze víkendu. Svůj Feierabend, jak se v němčině označuje čas po práci a nemáme pro něj český ekvivalent, tráví právě v klubech a barech, a to i během pracovního týdne.

V Berlíně se při malé sedí. Všichni.

A nakonec – v Berlíně musí vykonávají i pánové malou potřebu v sedě! Neznečišťuje se pak prý prostor kolem ní. Měl jsem možnost navštívit moji kamarádku v jednom studentském bytě. Nad toaletami tam stále nápis, že pánové mohou vykonat potřebu i ve stoje (s dovětkem, že kašlou na berlínská pravidla), ale ať si po sobě každý uklidí.

© Copyright 2019 Studentské listy | Design by Jakub David & Tomáš Portl