Zatímco se celá populace bojí, aby náhodou nechytila koronavirus, čeká celý svět liberální demokracie velmi těžká zkouška. V Maďarsku si premiér Viktor Orbán uzurpoval prakticky neomezené pravomoci a ze země se stává první autoritářská země uvnitř EU. Zatím se ve všech zemích omezují a sekají lidská práva hlava nehlava. Čeká nás největší temno od druhé světové války a můžeme jen doufat, že nám v tom temnu demokracie neumře.

Koronavirus překvapil snad úplně všechny. Před pár měsíci by si jistě nikdo nepomyslel, že se máme obávat celosvětové pandemie, která pošle celý svět do globální finanční recese a způsobí pád na burze, jenž jsme tu neviděli od roku 2008. Celý svět se během pár týdnů změnil z prosperující země na místo, kde se hromadně uzavírají hranice. Lidé nemohou vycházet z domu bez roušky a nutno dodat, že někde vůbec.

Lidská práva a demokracie?!

Ochrana veřejného zdraví je důležitá a určitě stojí za to kvůli ní omezit některá lidská práva menší váhy, než je právo na život. Například právo na svobodné podnikání či právo na svobody pohybu. Jedná se nicméně o vskutku mimořádné opatření a vláda při každém omezení měla vyhodnocovat, zda je ono omezení skutečně nutné a zda má šanci skutečně pomoci pandemii zastavit.

Toto se zdá však nyní být ničím jiným než pouhým přáním lidskoprávních aktivistů a zastánců právního státu. Vláda základní lidská práva usekává rychleji jak Robespierre hlavy na gilotině během francouzské revoluce.

A neberte mě špatně. Omezení pohybu či zavření nákupních center rozhodně smysl má. Nicméně povinné nošení roušek nedoporučilo ani WHO. A to z toho důvodu, že po dvaceti minutách rouška prostě přestane fungovat. A lidé, kteří tak jsou venku déle jak dvacet minut, se prostě stávají přenašeči jako kdokoliv jiný. Toto koneckonců v rozhovoru pro DVTV potvrdil i infekcionista Nemocnice na Bulovce.

Státní hmotné (ne)rezervy

To, co se však naplno prokázalo, byla neschopnost vlády Andreje Babiše zajistit ochranné prostředky. Stalo se tak obrovským paradoxem, kdy vláda nařídila sociálním službám povinné nošení roušek, a to aniž by byla schopná jim tyto roušky jakkoliv zajistit. Hrozilo, že služby, u nichž je riziko nakažení naprosto minimální, budou nuceny se zcela zavřít.

Obětí tohoto nařízení se tak málem stala třeba Linka Bezpečí nebo Terapeutická komunita Kaleidoskop. Jediné, co tyto sociální služby zachránilo od naprostého kolapsu a nutno uznat umožnilo i dodržování vládních opatření, byli obyčejní Češi a Češky, kteří zasedli k šicím stojům a vlastníma rukama začali šít. Tím udrželi v chodu nejen sociální služby, ale třeba i onkologické pacienty, kteří se bez roušek prostě neobejdou a v důsledku koronaviru je nyní nemohou sehnat.

Vláda autoritářů a skrblíků

Vládě však nestačilo useknout hlavy sociálním službám, s pomyslnou šavlí v ruce vyrazila i na další skupiny obyvatel. Dokud byla totiž opatření vydávána v rámci krizového zákona, musela vláda hradit všechny škody s opatřeními spojené. Nicméně přesunutím opatření pod zákon o ochraně veřejného zdraví způsobila, že škody jsou nyní velmi těžko vymahatelné. Ministerstvo navíc tak opět činilo na základě analýzy, která údajně neexistovala. Což nám koneckonců potvrdilo i ministerstvo vnitra.

Největší obětí koronaviru však může být něco daleko rozsáhlejšího – ústavní systém České republiky. Zatím má nad všemi opatřeními kontrolu a hlavní slovo parlament. Už brzy tomu však může být úplně jinak.

Ministerstvo obrany totiž připravuje návrh, v rámci něhož by některé pravomoci převzala vláda a mohla by tak rozhodnout o válečném stavu bez rozhodnutí parlamentu. Tento bezprecedentní návrh by narušil dobře nastavený balanc mocí v České republice. Těžko se však k vymáhání moci dostat, když se lidé, kteří se ji legálními obranými prostředky pokouší chránit, stávají terčem útoků.

Šéf resortu obrany Lubomír Metnar záměr v úterý relativizoval a prohlásil, že načasování bylo náhodné. Premiér Andrej Babiš pak vzkázal, že s návrhem absolutně nesouhlasí. Sám přitom na začátku března ministrovi předložení materiálu uložil.

Caesar Orbán a zašlapávání demokracie

Caesar Orbán, přeloženo z latiny císař Orbán, je stav, který se momentálně naplňuje v Maďarsku. Orbán zde (byť zatím dočasně) znárodňuje velké státní podniky. A nyní již může vládnout jen s pomocí dekretů. To, co je ovšem skutečně mrazící, je, že tak může vládnout neomezeně dlouhou dobu a má ruku v podstatě neomezenou a volnou. Pěkná to demokracie.

Je bohužel jen otázkou času, kdy i v dalších zemích dojde k převzetí moci autoritářskými režimy. Před tímto koneckonců varuje i odcházející šéf České pobočky největší lidskoprávní organizace na světě Amnesty International Mark Martin: „Pokud politici nezneužijí koronavirus k upevnění moci, budu překvapený.”