Dění v Česku se začíná nebezpečně podobat tomu na Slovensku po loňských volbách. Ve Sněmovně sice získaly většinu demokratické a proreformní strany, z výsledků je však jasné, že příští konstelace v dolní komoře parlamentu bude výrazně konzervativněji nakloněná. Hrozí Česku v lidskoprávních otázkách scénář, jaký známe ze Slovenska, Polska nebo Maďarska?
Když na Slovensku na jaře 2020 získala triumfálně většinu opozice a odstavila od moci Roberta Fica a jeho stranu SMER, zavládla všeobecná euforie. Demokratické reformy a obnova právního státu v zemi mohly začít, souběžně se však rozběhl boj zcela jiný. V parlamentu totiž získaly většinu konzervativní síly a v rámci vládních stran OĽaNO a Sme rodina v něm zasedlo i několik politiků, jejichž postoje hraničí s náboženským fundamentalismem.
Volební období se tak pro obránce lidských práv na Slovensku stalo jedním souvislým únavným bojem alespoň o udržení statutu quo. Skupina poslanců v čele s Annou Záborskou se soustavně snaží o omezování potratů. Před několika dny prošel prvním čtením ve slovenském parlamentu návrh, který přístup k potratům ženám ztíží. Na jaře se fašisté Mariana Kotleby podporovaní OĽaNO a hnutím Sme rodina snažili neúspěšně prosadit návrh, který by ve slovenské ústavě definoval, že „rodiče jsou otec-muž a matka-žena” a zakázal chirurgickou změnu pohlaví. Hlasovalo pro něj „jen“ 44 poslanců z 93 přítomných.
Maďarský či polský scénář v Česku?
Situace na Slovensku je samozřejmě v mnohém odlišná, ale při pohledu na výsledky dnešních sněmovních voleb v Česku pozorujeme zneklidňující paralely. Ve volbách zvítězila koalice Spolu, která spolu s Piráty a STAN podle předběžných výsledků bude ve Sněmovně držet pohodlnou většinu 108 mandátů a odstaví tak od moci hnutí ANO. Volby se zároveň nesly v duchu neuvěřitelného neúspěchu liberálních Pirátů, kteří z 22 dosavadních obhájili pouze čtyři sněmovní křesla, a posílením konzervativních stran z koalice Spolu.
A právě zde je třeba se mít na pozoru. Vítězství opozičních koalic je bezesporu výhrou pro českou demokracii, zakotvení v Evropské unii a NATO a nezávislost veřejnoprávních médií. Může být ale, podobně jako na Slovensku, v nynější konstelaci hrozbou pro lidská práva, zejména hojně diskutovaná práva sexuálních menšin.
Trend je zcela zřejmý. Liberální Piráti, masivně překroužkovaní kandidáty STAN, kteří ve Sněmovně nejčastěji lidskoprávní otázky otevírali, budou nyní citelně chybět. V rámci trojkoalice Spolu výrazně posílili silně konzervativní lidovci a ODS. To vše v konstelaci, kdy krom toho udrželo své pozice extremistické hnutí SPD, ze Sněmovny vypadla ČSSD, která manželství pro všechny měla ve volebním programu, a v rámci hnutí ANO své mandáty udrželi někteří přední obránci tradičních hodnot v čele s Alešem Juchelkou.
Nyní je jasné, že na schválení hojně diskutovaného manželství pro všechny nejenže můžeme nyní zapomenout, ale naopak bude třeba napnout veškeré síly alespoň do udržení nynějšího stavu. V novém rozložení Sněmovny může zcela reálně hrozit ústavní zákaz stejnopohlavních manželství, který už minulá, výrazně liberálnější, Sněmovna poslala do druhého čtení.
Připomeňme také, že v regionu střední a východní Evropy jsou aktuálně v módě snahy o schvalování zákonů, které dětem zamezují v přístupu k informacím ohledně sexuality a identity. V Maďarsku takový zákon již prošel, podobné návrhy existují i v Rumunsku, na Slovensku či v Polsku. Kdy bude předložen i v Česku, je možná jen otázkou času – SPD už se pro něj v minulosti vyslovila, snaha hledat nového umělého nepřítele poté, co uprchlíci už „netáhnou”, bude zjevná. Jisté je, že při současném sněmovním složení jsou tyto hrozby silnější než kdy dřív.
