Právě si prohlížíte KOMENTÁŘ: Milí konzervativci, my liberálové nejsme parní válec

Martin Schmarcz zveřejnil na serveru Info.cz komentář, ve kterém se snaží liberálům objasnit, kdo je konzervativec a proč není nepřítelem liberálů. Tento text jsem začal číst s očekáváním, ale jako čtenář jsem vyšel spíš zklamán. Vysvětlím proč.

Ano, my liberálové a konzervativci skutečně sdílíme hodnoty, jako je židovsko-křesťanská morálka, respekt k důstojnosti života, parlamentní demokracie, ústavnost a vláda práva, kapitalismus, občanské svobody, kritické myšlení a úcta k pravdě. Kritizoval bych ale konzervativce za to, co dělá Václav Klaus mladší, Jan Zahradil, polská vládní strana PiS, nebo Donald Trump? Nekritizoval, protože nejsou konzervativci. Proč se autor článku této chyby dopouští u nás, liberálů?

K bodům, které stojí za diskuzi, se dostanu, ale nejdřív bych se chtěl zastavit nad druhou polovinou komentáře. Autor tvrdí, že liberálové chtějí, aby se západní civilizace omlouvala za „břemeno bílého muže“, aby byl jednotný názor na klimatickou krizi, že prý v přístupu k ženám ve společnosti jsme inspirovaní Komunistickým manifestem. Pane Schmarczi, proč nás obviňujete z toho, co je programem americké levice? Fascinuje mě, že čeští konzervativci se staví do role těch, kteří jsou zdrženliví vůči novotám, ale české liberály obviňují právě z témat, které mezi námi moc populární nejsou. Já jsem nikdy nezaznamenal, že by mezi českými liberály bylo populární téma více pohlaví či rasismu, kterého se dopouštíme už jen tím, že máme bílou barvu pleti. Myslím, že by se většina českých konzervativců i liberálů shodla na tom, že tato témata nám jsou naprosto cizí. Jinými slovy, konzervativci tak trochu sami do českého prostředí táhnou témata americké levice, tím, že se proti tomu tak vehementně vymezují a obviňují liberály z toho, že tomu přitakávají. Vy nám také nerozumíte a projektujete si do nás věci, které nemáte rádi, je to oboustranné.

Typickou ukázkou balkánského kulturního nacionalismu jsou nekonečné spory o docela obyčejnou věc: o jogurt. Více v naší glose Očima studenta ? #ocimastudenta

Zveřejnil(a) Studentské listy dne Pátek 1. ledna 2021

 

Pojďme se ale přesunout k tématům, které jsou v českém prostředí skutečně relevantní. Témata uprchlické krize, potratů a homosexuálních manželství. Říkáte, že jen tak do Evropy bereme utečence bez ohledu na to, jestli sem přišli hledat úkryt nebo šířit radikální islám. A co udělali konzervativci? Co udělalo Polsko a Maďarsko, vzory ochrany tradičních hodnot? Konzervativci se nechali překřičet lidmi, jako je Miloš Zeman a Tomio Okamura, kteří nemalou část společnosti přesvědčili, že všichni uprchlíci jsou teroristé a Polsko a Maďarsko se před uprchlíky oplotilo. Kam se vytratila ta židovsko-křesťanská morálka, která říká „kdo zachránil jeden život, zachránil svět“ a „miluj bližního svého jako sám sebe“? Paradoxně do toho diktátorského Německa, zlá Angela Merkelová se zachovala více křesťansky než celé Polsko. Liberálové nikdy nepopírali hrozbu islámského terorismu, jenom museli své teze hájit před rasistickými útoky Zemana a Okamury. Mnoho lidí dnes mluví o krizi liberální demokracie. Podle mého názoru dnešní situace není nic jiného než krize konzervatismu. Když uprchlická krize začala, liberálové se stavěli spíše do pozice „uprchlíci vítejte!“, tu druhou názorovou stranu jste mohli tvořit vy, konzervativci, kteří by říkali „podporujeme imigraci, ale buďme opatrní“. Místo toho jste politickou debatu nechali ovládnout heslem „jsou to teroristi, zavřete hranice!“.

Téma potratů je pro mě kontroverzní, protože jednoznačně nedokážu říct, co si myslím, že je správné. S autorem se shoduji, že v naší společnosti jsou lidé, kteří mají naprosto jasno a berou to jako hotovou věc. Já jsem v tomto ohledu zdrženlivější, protože skutečně mám z hesla „žena si může se svým tělem dělat, co chce“ občas pocit, jako by šlo o to, jaké šaty si chce na sebe dnes vzít, jakou postavu chce mít a jaké si chce nechat udělat tetování a asi se shodneme na tom, že to jsou nesrovnatelné situace. Autor článku uvádí, že interrupci je možno provést do 24. týdne těhotenství. Já našel jinou informaci, a to že jen do 12. týdne. Do 9. týdne těhotenství je plod pouze zárodek, formují se buňky, které vytváří lidské tělo. Myslím, že nikdo nemůže o skupině buněk tvrdit, že je to člověk. Dostávám se tedy k tomu, že jsem pro potrat. Přeji si, aby potrat byl něco, co by žádná žena nemusela podstoupit, ale jakou alternativu máme? Kromě zákazu potratů žádnou a myslím že není v ničím zájmu, aby začal černý trh s potraty, aby ženy musely do jiných zemí kvůli potratu a aby se matky samoživitelky dostávaly do těžkých finančních situací.

Nyní mé oblíbené téma, manželství homosexuálů. Upřímně nerozumím tomu lpění na slovu manželství. Copak jazyk není živý organismus, který se v průběhu staletí mění? Jistě, mohli jsme si v roce 400 říct, že už není co měnit, ale z nějakého důvodu jsme to neudělali. Proč se najednou autor neřídí svým heslem „žít a nechat žít“? Kdybych se chtěl stát jeho sousedem a on by byl proti jen proto, že své domovní dveře chci mít natřené duhovou barvou, byl by to můj, nebo jeho problém? Práva menšin nemůžeme stanovit podle toho, co se líbí, nebo nelíbí většinové společnosti. Jsem rád, že si autor článku uvědomuje, že je třeba rozšířit práva homosexuálů tak, aby se vyrovnala právům heterosexuálů, ale proč lpět na slovu manželství? Nevšiml jsem si, že by někdo řešil, že hromosvod by se ve skutečnosti měl jmenovat bleskosvod, takže proč neřešíme hromosvod a řešíme manželství?

„Řešení realizujeme na úrovni jednotlivců nebo menších komunit, nikoli však globálně, na celé planetě, což je bezesporu nutné,“ píše v nejnovější glose #ocimastudenta náš redaktor Filip Svoboda ?

Zveřejnil(a) Studentské listy dne Pátek 25. prosince 2020

 

Poslední tezi, které bych se chtěl věnovat je, tato, budu přímo citovat autora: „Pro mě je právní stát celoevropskou hodnotou, úprava potratů a homomanželství nikoli.“

Není tohle oxymóron? Jak můžeme žít v právním státě, pokud menšiny nemají stejná práva a stejnou právní ochranu jako většinová společnost? V Evropském parlamentu se hlasovalo o vyplácení dotací v souvislosti s tím, jak členské státy dodržují vládu práva. Není žádným tajemstvím, že tento zákon byl namířen proti Polsku a Maďarsku. Neprošel v platnost mimo jiné díky europoslancům ODS. V podstatě se rozhodli bránit ovládání médií státem, nesmyslně přísné zákazy potratů a LGBT free zóny.

Takže jak to tedy je? Jste ochoten přistoupit na to, že potrat je někdy třeba podstoupit a že homosexuálové mají mít vyrovnaná práva, a zároveň říkat, že právní stát je celoevropská hodnota, ale toto mezi ně nepatří? Nezdá se vám to poněkud nekonzistentní? Kdybyste žil ve 30. letech minulého století, tvrdil byste, že rovnoprávnost žen a Židů také nejsou celoevropskou hodnotou? Z dnešního pohledu jistě ne, ale z tehdejšího?

Také to zakončím přátelsky. Je dobře, že váš text vyšel, protože vzniká prostor pro debatu. Já, jako pravicový liberál, jsem rád za každou smysluplnou debatu s levicovými liberály, konzervativci, atd., ale asi se shodneme na tom, že debata smysluplná nebude, pokud vy nás budete označovat za americkou cancel culture a neomarxisty a pokud my vás budeme označovat za zpátečníky a fašisty.

Myslím, že je výzvou pro oba tábory se těchto nálepek zbavit a navrátit konzervatismu a liberalismu jejich původní význam a uvědomit si, že tyto dva názorové proudy společně s řeckou vzdělaností, římským právem a židovsko-křesťanskou morálkou vybudovaly tu nejlepší civilizaci v dějinách lidstva.

Alexandr Romancov

Jsem student střední školy v Praze a odjakživa mě zajímaly dějiny a politika. Zabývám se hlavně děním u nás a v USA. Ve volném čase rád chodím na procházky a ještě radši s přáteli do hospody na pivo.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..